Macron je v pasti. Cestou z krize mohou být předčasné volby nebo jeho rezignace
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Macron čelí složité situaci, mezi jeho možnostmi je i rezignace.
Lecornu po pouhých 26 dnech ve funkci premiéra podal demisi.
Francie zažila od ledna minulého roku již pět premiérů.
Předčasné volby by mohly oslabit Macronovu stranu.
Krize na francouzské politické scéně se neustále prohlubuje. Další premiér, tentokrát Sébastien Lecornu, odevzdal demisi prezidentu Emmanuelu Macronovi a tomu už nezbývá moc kroků, kterými by mohl situaci v zemi stabilizovat. Žádná z variant není zárukou řešení a takřka jistě Macrona politicky oslabí. Ve hře je podle některých médií i jeho rezignace.
Pouhých 26 dní. Tak dlouho byl Lecornu ve funkci premiéra. Ten je už poněkolikáté za poslední rok ve stejné situaci – jmenuje vlastního premiéra, který selže, nedokáže sehnat dostatek hlasů pro podporu fundamentálních věcí a následně dochází k rezignaci a příchodu dalšího politika.
ČTĚTE TAKÉ: Leyenová ustála obě hlasování o nedůvěře. Proč se pod ní opět zahoupala židle?
Francie tak od ledna loňského roku zažila již pět předsedů vlády a nyní by měl, tak či onak, přijít na řadu šestý.
Čtěte také
Lecornu se sice pokusil naplnit Macronovo přání, aby ještě vytvořil plán na „stabilitu pro zemi“, ale není příliš pravděpodobné, že se mu to podaří.
Stejně jako jeho poslední předchůdci – Michel Barnier a François Bayrou – nedokázal získat podporu napříč francouzským parlamentem pro rozpočet na příští rok, a tak se nejeví jako zrovna reálné, že by nyní dokázal být úspěšný.
Co tak nyní Francii čeká?
Trio možností pro Macrona
Podle britské stanice BBC má Macron na stole tři možnosti a ani jedna není zrovna příznivá.
Další premiérský pokus
Macron může klidně pokračovat v nastoleném tempu a po Lecornuovi dát šanci dalšímu člověku, kterého by jmenoval premiérem. Ten ale bude mít jen pramalou šanci uspět tam, kde několik jeho předchůdců selhalo. Prezidentská vládnoucí strana Společně (Ensemble) nemá dostatečné síly na prosazování svých myšlenek, a tak se musí spolehnout buď na krajně pravicové Národní sdružení pod vedením Jordana Bardelly a dříve Marine Le Penové, nebo na společný levicový blok, jehož součástí jsou na jedné straně socialisté, na druhé pak radikální komunisté. A ani jedna z těchto partají není dalšímu pokusu pod taktovkou Macrona nakloněná. Přesto je však tento krok nejpravděpodobnější.
Předčasné volby
Francouzský prezident může po posledním neúspěchu zlomit status quo vyhlášením předčasných voleb. V těch by jeho uskupení Společně takřka jistě utrpělo porážku a oslabilo oproti poslednímu klání. Je pak otázka, jak moc by posílilo Národní sdružení, případně jak by skončil levicový blok zvaný Nová lidová fronta. Ta se v posledních volbách, které ve Francii fungují po okrscích a dvoukolově, hrdě bila v prsa, kterak její kandidáti na mnoha místech „zachránili Francii“, když v duelu porazili představitele krajní pravice. Pro Macrona to však nebylo dost, aby s levicovým blokem vytvořil pevné spojenectví na úrovni vlády.
Prezidentská rezignace
Krajní variantou zmíněnou BBC je konec samotného Macrona. Hlava státu má v tuto chvíli mandát do roku 2027, ale klidně by jej mohl složit dříve pod tlakem domácí krize. Na druhou stranu sám Macron už oznámil, že rezignovat nehodlá, ačkoliv takový krok by měl učinit podle jednoho z jeho dřívějších premiérů Edouarda Philippa, jak uvádí portál Politico.
PODÍVEJTE SE: Průlom na Blízkém východě: Hamás a Izrael souhlasí s mírovým plánem. Jsem hrdý, říká Trump
Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS.
