Proč máme drahé energie? Češi jsou k cenách energií příliš pasivní, říká Petr Švec, CEO společnosti epet
ilustrační foto Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ceny energií v Česku patří stále k nejvyšším v Evropě. Přestože se situace po krizi na trzích stabilizovala, účty domácností zůstávají vysoko. Proč? Polovina z částky, kterou platíme za elektřinu, totiž vůbec nesouvisí s cenou samotné komodity.
Jak se tvoří konečná cena, co ovlivňuje trh a proč je teď nejlepší doba přejít na fixovaný tarif – o tom v pořadu Co na to vaše peněženka diskutovali Petr Švec, generální ředitel společnosti epet a Jiří Gavor, ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií.
„Cena elektřiny i plynu se skládá ze tří základních částí – z regulované složky, neregulované složky a daní,“ vysvětluje Petr Švec a dodává: „Regulovanou část určuje stát prostřednictvím Energetického regulačního úřadu a Ministerstva průmyslu. Neregulovanou určují dodavatelé podle nakoupených cen na trhu. A zákazník může ovlivnit právě tu neregulovanou část – výběrem dodavatele, nebo tarifu.“
Podle Energetického regulačního úřadu (2025) tvoří u elektřiny zhruba 40–50 % regulovaná část, tedy poplatky za distribuci, přenos, obnovitelné zdroje a provoz trhu. U plynu je tento podíl nižší – 20 až 30 %. „Zjednodušeně řečeno, z každé tisícikoruny, kterou domácnost zaplatí za elektřinu, jde zhruba polovina na stát a distributory. Druhá polovina představuje samotnou cenu elektřiny,“ říká Švec.
Jiří Gavor dále doplňuje, že české účty jsou vysoké nejen kvůli tržním cenám: „Nejsme zrovna bohatá ekonomika. Naše účty ovlivňuje nejen cena elektřiny na burze, ale i řada dalších faktorů – daně, poplatky a regulovaná složka. Všichni platíme s DPH téměř šest stovek za podporu obnovitelných zdrojů energie, což nás bohužel posouvá nahoru.“ .
Proč platíme víc než ostatní
„Cenovým rájem“ zůstává Skandinávie, kde mají dostatek vody a plynu, takže vyrábějí elektřinu levněji. Ale jsou země, které jsou na tom ještě hůř než Česká Republika – třeba Maďarsko nebo jižní Balkán. Tam je elektřina dražší, a to jen díky masivní státní podpoře,“ říká Jiří Gavor a Petr Švec jej doplňuje: "Rozdíly mezi zeměmi vyplývají také z toho, jak kvalitně dodavatelé nakupují na trzích. Cena komodity je dána trhem, ale rozdíl dělá strategie obchodníka – kdy a za kolik nakoupí. Tradeři společnost epet nakupují s rozvahou a dle bezpečnostních interních směrnic, aby epet mohl svým zákazníkům nabídnout stabilní a dlouhodobě výhodné ceny.“.
Teď je čas změnit dodavatele
Jedním z hlavních témat pořadu byla otázka, zda se vyplatí zafixovat ceny energií. „Rozdíly v nabídkách jsou teď obrovské. Doporučuji každému srovnat si svoji fakturu se současnými nabídkami na trhu. U některých dodavatelů jsou ceny i o desítky procent nižší,“ říká Jiří Gavor.
„V současnosti jsou nejlepší nabídky na dvou- až tříleté fixy. Ty tři roky jsou z pohledu ceny nejvýhodnější, ale já doporučuji zlatou střední cestu – fix na dva roky,“ uvedl Gavor. S tím souhlasí i Petr Švec. „Pro naše zákazníky je dnes nejvýhodnější volbou fixovaný produkt. Umožňuje mít jistotu jasné ceny na určité období. Doporučujeme právě dvouletý fix – ceny jsou nyní výrazně nižší než ve statistikách. Zákazník si tak může zajistit levnější elektřinu i plyn na delší dobu dopředu s výhledem, který je pro něj bezpečný a určitě minimálně ztrátový i kdyby ceny na trhu měli dále klesat,“ dodává.
Kontrolujte smlouvu a nebuďte pasivní
„Dobrý dodavatel je ten, se kterým jste spokojeni,“ říká Jiří Gavor. „Ale i tak doporučuji alespoň jednou za čas kontaktovat svého dodavatele a zeptat se, zda nemá výhodnější produkt. A samozřejmě využít nezávislý srovnávač cen energií, které provozuje Energetický regulační úřad - ERU.“
Petr Švec souhlasí a dodává: „Češi jsou často konzervativní a bojí se měnit smlouvu. Přitom to dnes již není nic složité. I když vám nic neříkají odborné energetické zkratky ve formulářích. Dnes nahrajete své vyúčtování do systému, vše se vám automaticky přepíše do správných kolonek a vy můžete podepisovat, třeba novou fixovanou smlouvu na 2 roky, která vám může ušetřit i několik tisíc korun ročně. U nás s tím lidem pomáhá umělá inteligence, stačí jen do systému nahrát starou smlouvu a za 2-3 minuty máte podepsanou novou smlouvu bez stresových momentů a nejistoty.“
Jak funguje regulovaná složka a distribuce
Distribuce tvoří jednu z největších položek účtu a je přísně regulována státem. „Regulační úřad stanoví každému distributoru investiční balíček, kterým distributor financuje obnovu a modernizaci sítě. Tyto peníze jsou prostředky vybrané na regulovaných složkách každého vyúčtování,“ vysvětlujePetr Švec.
Distribuce je přitom klíčová pro stabilitu sítě – i proto je státem přísně regulována, aby se předešlo výpadkům proudu.
Poroste regulovaná složka za energie?
Gavor i Švec se shodují, že prostor pro snížení cen existuje – především v části poplatků, které platíme na podporu obnovitelných zdrojů. „Myslím, že už je načase přesunout podporu obnovitelných zdrojů do státního rozpočtu a ne ji účtovat zákazníkům. Řada zemí v Evropě to už udělala. To by mohlo snížit ceny elektřiny klidně o 10–15 %,“ říká Jiří Gavor.
Pokud by vláda skutečně přistoupila ke snížení regulovaných poplatků nebo DPH, promítlo by se to podle Petra Švece automaticky i do všech smluv, včetně těch fixovaných. „Zákazník má fixovanou komoditní část, takže jakmile stát sníží regulované poplatky, projeví se to v účtech všech odběratelů,“ vysvětluje.
A právě regulovaná složka ceny energií pro domácnosti příští rok stoupne v průměru o stovky korun. Počítá s tím návrh Energetického regulačního úřadu (ERÚ), k němuž úřad zahájil konzultace. Část ceny elektřiny pro domácnosti určovaná státem by podle něj měla oproti letošku vzrůst o 2,7 procenta, u plynu o 4,7 procenta. Nejde ale zatím o finální ceny, jejich výše se ještě může výrazně změnit. Informaci potvrdil ve čtvrtek 30. listopadu předseda Rady ERÚ Jan Šefránek.
Zveřejněné návrhy úřadu počítají s aktuálně schválenými příspěvky státu, včetně dotací na podporované zdroje energie (POZE) ve výši 24,6 miliardy Kč. Hnutí ANO, vítěz sněmovních voleb, avizovalo, že v případě sestavení vlády bude chtít přesunout veškeré výdaje na POZE na stát, což by naopak snížilo výdaje odběratelů zhruba o 20 miliard Kč. ERÚ je v případě změn připraven regulované ceny energií okamžitě upravit. Přesunutí POZE zcela na stát by naopak snížilo regulované ceny pro domácnosti asi o 15 procent, uvedl úřad. Celý pořad Co na to vaše peněženka o cenách energií najdete ve videu.
