Energie pod lupou: Jak neplatit zbytečně moc, radí generální ředitel společnosti epet Petr Švec
ilustrační foto Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Podle aktuálního průzkumu společnosti epet 16 % Čechů nečte svou smlouvu na energie vůbec a více než třetina nerozumí ceníkům ani cenotvorbě. Co v dokumentech nepodcenit, kdy dát výpověď, jak fungují sankce a jak sledovat ceny dalších dodavatelů? Generální ředitel společnosti epet, Petr Švec, v pořadu Co na to vaše peněženka detailně vysvětlil, jak se v energetických smlouvách neztratit a jak se vyhnout nejčastějším chybám.
Podle nového průzkumu společnosti epet si 16 % českých zákazníků svou smlouvu na energie nikdy nepřečetlo. Petr Švec to hodnotí jako alarmující informaci, která však není nijak neobvyklá ani ve srovnání s jinými oblastmi. Jak říká: „Kolik lidí čte smlouvy v jiných odvětvích? Já si myslím, že procenta jsou bohužel všude srovnatelná.“
Důvody, proč lidé smlouvy nečtou, jsou podle něj jasné. Jednou z hlavních příčin je skutečnost, že zákazníka zajímá především cena, a jakmile ji vidí, často se už dál podrobnostmi nezabývá. „Zákazníka zajímá pouze ta cena a dál už ty podrobnosti nesleduje,“ vysvětluje. Druhým faktorem je důvěra ke stávajícímu dodavateli. Pokud zákazník neměl problém, servis funguje a vše běží hladce, nemá motivaci probírat se smluvní dokumentací. „Má k němu důvěru a opravdu už potom nemá nějakou motivaci nebo obavu studovat smlouvu podrobněji,“ říká Švec.
Častým argumentem bývá i to, že lidé složitým smluvním dokumentům prostě nerozumí. Podle průzkumu až 37 % lidí přiznává, že se ve smlouvách, cenících a cenotvorbě energetiky ztrácí. Švec potvrzuje, že porozumění při čtení smluv je klíčové.
Co obsahuje smluvní dokumentace
Před podpisem smlouvy obdrží zákazník celý balík dokumentů, který se skládá ze tří částí. První částí je samotná smlouva, která má většinou jednu stranu. Obsahuje základní údaje – jméno zákazníka, číslo odběrného místa, typ produktu, výši měsíčních záloh. Jak popisuje Švec: „V té smlouvě jsou základní údaje, to je první část dokumentace.“
Druhou částí je ceník. A právě zde podle něj vzniká nejvíce nejasností. Ceník je obvykle také krátký dokument, ale obsahuje značné množství položek, které jsou pro běžného spotřebitele často nesrozumitelné. „My jako dodavatelé musíme v ceníku uvádět ceny, za které prodáváme elektřinu a plyn, kromě těchto položek jsou ale v cenících i povinné detaily o distribučních poplatcích, které neovlivňujeme, jsou dané státem a všichni dodavatelé je mají ze zákona stejné,“ vysvětluje. Distributor si účtuje vlastní poplatky, které dodavatel pouze přefakturuje jedna k jedné bez možnosti do nich zasahovat. Právě proto může ceník na první pohled působit komplikovaně a odrazovat zákazníky od detailního studia.
Třetí částí dokumentace jsou Všeobecné obchodní podmínky, které jsou nejkomplexnější. Lidé mají často pocit, že jsou psány drobným písmem záměrně. Švec to vyvrací: „Zákazníci můžou mít pocit, že je text malým písmem a záměrně. Není to tak. Chceme to vměstnat na co nejmenší stránkový detail a zachovat všechny zákonem stanovené podmínky, které chrání jak spotřebitele, tak i nás.“
Na co si dát největší pozor
Ještě před samotným podpisem by měl zákazník obdržet tzv. předsmluvní dokumentaci – stručné shrnutí na jedné straně, které obsahuje nejpodstatnější informace. „Takový dokument obsahuje základní: cenu za megawatthodinu, na jak dlouho bude smlouva a cena fixovaná, plus údaje o odběrném místě a výši záloh,“ upřesňuje Petr Švec.
Při podpisu smlouvy pak podle něj musí zákazník věnovat pozornost několika klíčovým bodům. Zásadní je zkontrolovat produkt, zda se skutečně jedná o variantu, kterou si chtěl sjednat, a zda odpovídá zvolená délka fixace, pokud chce produkt fixovaný. Stejně důležité je ověřit cenu v ceníku, která by měla být uvedena včetně ceny bez DPH i s DPH. Součástí dokumentace bývá také ceník ostatních služeb, například kolik stojí zaslání faktury poštou nebo jaké náklady jsou spojeny s upomínkou. Všeobecné obchodní podmínky pak obsahují všechna práva a povinnosti, včetně podmínek odstoupení od smlouvy. Švec zároveň uklidňuje, že legislativa je stále více na straně spotřebitele: „Zákony jsou zpřísněné a přívětivé především k zákazníkům, není tedy třeba mít obavy.“
Na otázku, zda mají dodavatelé prostor pro zjednodušení dokumentů, odpovídá Švec realisticky. Pokud by to bylo možné, dodavatelé by to podle něj už udělali. „Jsme vázáni zákonem a nevýhodou je, že smlouva je sdružená – týká se dodávky i distribuce. V aktuálním čase není jednoduché ji zjednodušit na ještě jednodušší formát,“ vysvětluje.
Nejčastější chyby zákazníků
Při uzavírání smlouvy se opakují některé chyby, které mohou zákazníka připravit o peníze. Jednou z nich je nesprávně uvedená distribuční sazba nebo velikost jističe. Švec říká: „Zákazník neví přesně, jestli uvedl správnou sazbu za jistič, a přitom tato skutečnost výrazně ovlivňuje celkovou cenu. Proto je dobré, že jsme již dnes schopni odlehčit zákazníkům při přemýšlení o detailech ve smlouvě. Společnost epet dnes využívá unikátní nástroj, kde AI vyčte vše potřebné z vašeho stávajícího vyúčtování a následně připraví návrh smlouvy k podpisu. Vy si jenom zkontrolujete/doplníte osobní údaje a můžete podepisovat. Vše zvládnete do 3 minut.“
Další častou oblastí nesrozumitelnosti jsou zálohy. Stává se, že si zákazník nastaví zbytečně vysoké zálohy, zejména starší generace, která má pocit, že je to bezpečné. „Myslí si, že když si nastaví co největší zálohy, bude to dobré, protože nebude mít nedoplatek,“ popisuje Švec a pokračuje: „Ve skutečnosti to ale může být problém i pro dodavatele, kteří podle zákona nesmějí vybírat vyšší zálohy, než odpovídají reálné spotřebě, a můžou být za to následně i pokutováni.“
Jak funguje fixace ceny?
Petr Švec vysvětluje, že fixované produkty se běžně sjednávají na jeden, dva nebo dnes maximálně tři roky, což je dáno energetickým zákonem. Fixace znamená, že zákazník platí po celé období stejnou cenu. „Když je fixovaná na 24 měsíců, tak to musí být platná cena silové energie po dobu 24 měsíců,“ připomíná.
Zákazník by si však měl dát pozor na formulace, které mohou znamenat, že smlouva ve skutečnosti fixovaná není. „Můžou existovat smlouvy, kdy si dodavatel cenu podmiňuje – například když stoupnou ceny na velkoobchodním trhu o určité procento, může ji navýšit.“ V takovém případě se už nejedná o fixovanou smlouvu. Pokud si však zákazník něčeho takového nevšimne, zákon jej naštěstí dnes již chrání tím, že dodavatel musí nejméně 30 dní před navýšením ceny informovat o změně a zákazník může smlouvu bez sankce ukončit.
Kdy lidé nejčastěji podávají stížnosti na dodavatele
Energetický regulační úřad je místem, kam se zákazníci obracejí se stížnostmi. Nejčastější problémy se týkají především výše záloh, kdy zákazník nesouhlasí s nastavením a dodavatel je nechce upravit. Dalším důvodem je nejasné navýšení ceny bez včasného oznámení. Stížnosti vznikají také tehdy, když dodavatel nevyřídí reklamaci do 15 dnů, což je jeho zákonná povinnost.
Častou příčinou nespokojenosti je i pozdní zaslání vyúčtování nebo přeplatku. Dodavatel má nově povinnost poslat vyúčtování do 14 dnů, jinak se zákazník může obrátit na regulátora. „Přeplatek je častým důvodem stížností, když jej dodavatel pošle třeba až za 35 dní,“ doplňuje.
Polovina lidí nesleduje ceny konkurence
Přes 46 % Čechů se podle průzkumů vůbec nedívá na ceny konkurence. Švec říká, že hlavní důvod je prostý: zákazníci jsou loajální a nemají důvod měnit poskytovatele, pokud měli dobré zkušenosti. „Věří mu, neměli problém, servis funguje… nemají důvod se dívat po jiných cenách,“ vysvětluje, ale zároveň zdůrazňuje, že se tím zákazník může připravit o výrazné úspory. Dodavatelé totiž často zveřejňují akviziční ceníky pro nové klienty, které mohou být až o 10–15 % výhodnější. Podle Švece mnoho zákazníků na těchto nabídkách skutečně ušetří.
Kdy se vyplatí ceny kontrolovat?
Pokud má člověk smlouvu na dobu určitou, měl by podle Švece sledovat nabídky přibližně dva měsíce před koncem fixace. U smluv na dobu neurčitou pak doporučuje přehled dělat přibližně dvakrát ročně, což je vhodné zejména pro domácnosti s vyšší spotřebou.
Kde porovnávat ceny energií
Oficiálním a nejdůvěryhodnějším zdrojem je podle Švece srovnávač Energetického regulačního úřadu, ERÚ. „Je nezávislý, dodavatelé tam mají povinnost dodávat ceníky ze zákona a není to placený srovnávač.“ Uživatel zde může zadat typ vytápění, spotřebu i délku fixace a systém mu ukáže aktuálně nejvýhodnější nabídky.
Naopak, komerční srovnávače mohou být zkreslené, protože pracují jen s nabídkami dodavatelů, kteří si zde zaplatili prezentaci. „Není to globální, komplexní pohled, jako má srovnávač ERÚ,“ dodává.
Jak složité je změnit dodavatele
Změna dodavatele energií je podle Petra Švece jednoduchý proces. Pokud se zákazník rozhodne odejít, stačí kontaktovat nového dodavatele, podepsat s ním smlouvu a plnou moc, díky které za něj vyřídí veškeré administrativní kroky. „V podstatě vše zařídí nový dodavatel,“ říká.
Klíčová je však výpovědní lhůta. U smlouvy na dobu neurčitou je výpověď tři měsíce. U smlouvy na dobu určitou lze změnu provést nejpozději 20 dní před ukončením fixace. Pokud zákazník tuto lhůtu nedodrží, může dostat sankci. Nový energetický zákon Lex OZE III ji však výrazně omezuje. „Je přesně specifikováno, jaká může být maximální výše pokuty,“ vysvětluje Petr Švec. Sankce se počítá jako procentní část z ceny komodity podle zbývající doby trvání smlouvy a očekávané spotřeby. „Je to velmi dobré pro zákazníka, protože nemůže dostat desetitisícové penále jako v minulosti někteří dodavatelé praktikovali,“ dodává.
Ceny energií: stabilita, ne pokles
Topná sezóna je v plném proudu a mnoho lidí se ptá, kam se budou ceny energií vyvíjet. Švec popisuje, že situace na trhu je v posledním půlroce mimořádně stabilní. „Ceny jsou stabilní už půl roku, výkyv maximálně 10 %.“ Současné ceny se aktuálně pohybují kolem 950 Kč/MWh u plynu a 2 400–2 500 Kč/MWh u elektřiny bez DPH, což odráží tržní realitu na burze. Neočekává výrazné zlevnění, maximálně mírnou korekci, pokud do Evropy nedorazí extrémní zima nebo nenastanou nepředvídatelné události.
Rady pro energeticky zranitelné zákazníky
Petr Švec uvádí, že společnost epet se snaží být k lidem v obtížné ekonomické situaci maximálně vstřícná. „Snažíme se uzavírat splátkové kalendáře, netlačíme na okamžitou platbu a snažíme se najít řešení v podobě splátkových kalendářů,“ popisuje.
Zároveň doporučuje, aby lidé průběžně kontrolovali svou spotřebu, zamezili plýtvání a nastavili si zálohy odpovídající reálnému odběru. Správné nastavení sazby, jističe a pravidelné sledování spotřeby může předejít vysokým účtům i nepříjemným překvapením.
Celý pořad i odpovědi na další otázky najdete ve videu.
