Eurostat

Vyprávění premiéra Petra Fialy (ODS) o stejných výplatách jako v Německu už za pět let je prázdnou utopií. Myslí si to ekonom Lukáš Kovanda, podle kterého současným tempem můžeme německé a rakouské pracovníky dohnat až za půl století. Pokud by Česká republika skutečně dohnala Německo ve výdělcích už za pět let, tak by to podle něj mohlo vést ke státnímu bankrotu. Platy by totiž musely prudce vzrůst i státním zaměstnancům.

Dorovnat platy německých nebo rakouských pracovníků zřejmě zůstane v blízké době pouhým snem. Hovoří o tom jasně čísla o příjmech a kupní síle Čechů z evropského statistického úřadu Eurostat. Podle nich nejdříve musíme doběhnout Estonsko, Španělsko nebo Kypr. Až poté můžeme pohlížet na průměr Evropské unie a následně i na vyšší platy, které mají Němci nebo Rakušané.

Zajímá vás, jakou máte v porovnání s vašimi kolegy mzdu? Jestli ano, za čas byste měli mít možnost to zjistit. Počítá s tím evropský předpis o transparentním odměňování, který by měl odstranit rozdíly v platech mužů a žen. Firmy proto budou muset hlásit, v jakém rozmezí se pohybují mzdy na jednotlivých pracovních pozicích. Změny by podle odborníků mohly vést k navýšení mezd, ale také ke zhoršení vztahů na pracovišti.

Jen 36 procent mladých lidí si v Evropské unii ověřuje informace na internetu. Vyplývá to z nového průzkumu Eurostatu, který se zaměřil na lidi ve věku mezi 16 a 29 lety. Přesto na tom jsou s přístupem ke zprávám obecně lépe než zbytek populace. Nejzkoumavější jsou Finové, Češi kopírují průměr EU.

Střední délka života neboli naděje dožití se v Česku oproti rokům před pandemií koronaviru zvýšila. Vyplývá to ze srovnání dat Eurostatu za roky 2023 a 2019. Délka dožití Čechů dnes činí rovných 80 let. Podle zmíněných dat se délka dožití zvýšila ve většině států Evropské unie. Některé země však naopak zaznamenaly snížení tohoto klíčového demografického údaje.

Jen Slovensko mělo z EU horší čísla než Česko v tom, kolik v jednotlivých zemích utratí zahraniční turisté. Ukazují to data Eurostatu. Místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež pro CNN Prima NEWS k předposlednímu místu v žebříčku řekl, že se jednalo o extrémní rok kvůli dopadu covidu na turismus. Podle něj bude klíčové najít bohatou zahraniční klientelu.

Předseda vlády Petr Fiala zajásal, že lednová inflace je oproti prosincové třetinová, tedy 2,3 procenta. A jeho ekonomický poradce Štěpán Křeček, proslulý posíláním občanů na nákupy do Polska, odpálil slovní ohňostroj: „Dnes můžeme slavit den, kdy byla poražena vysoká inflace… Inflační epizodu, kterou jsme v minulých letech prožívali, můžeme tedy považovat za ukončenou.“ Smutnou pravdou ovšem je, že není co slavit a slovní akrobacie na tom nic nemění.

Vloni bylo hodně špatně, letos se to zastavilo a příští rok bude lépe, vyslovil prognózu budoucího stavu české ekonomiky komentátor Martin Schmarz ve vysílání CNN Prima NEWS. Upozornil na to, že data Eurostatu o inflaci v evropských zemích mohou být zavádějící. To rozporoval jeho kolega Thomas Kulidakis a tvrdil, že je to strkání hlavy do písku před realitou. Názor, že by po čtyřech letech krize mělo být konečně dobře, se Schmarzem nesdílí.

Míra inflace v Evropské unii v říjnu klesla na 3,6 procenta. Ve své zprávě to v pátek uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice inflace dosáhla 9,5 procenta a byla druhá nejvyšší ze zemí sedmadvacítky. Nejvyšší inflaci mělo s hodnotou 9,6 procenta Maďarsko.

Inflace klesá už několik měsíců po sobě. Pád cen potvrzují i data Eurostatu. Méně platíme zejména za bydlení, dovolené i jídlo. Čísla potvrzují trend, před kterým varovala nedávno i Česká národní banka. Ta ve své analýze uvedla, že firmy měly vyšší zisky než náklady a vše platil zákazník. Současné zlevňování si proto firmy mohou hravě dovolit.

Srovnání nákupu potravin u nás a v sousedním Polsku dopadá pro českého spotřebitele velmi smutně. Levněji v Polsku ale není jen proto, že země má u potravin až do konce roku nulovou daň z přidané hodnoty (DPH). I po jejím zvýšení totiž budou nákupy v Polsku výhodnější a hned tak se to nezmění.