Eurostat

Češi platí za energie ve srovnání s jinými zeměmi Evropské unie stále vysoké částky. Týká se to jak elektřiny, tak plynu. Tuzemští zákazníci mohou proti energetické drahotě bojovat tím, že přejdou k jiným a levnějším dodavatelům. Cena energií je přesto vysoká kvůli státním regulacím. V porovnání s evropskými státy totiž máme cenu energií nadprůměrně zatíženou poplatky a daněmi.

Během uplynulých deseti let došlo v Praze k výraznému růstu počtu osobních automobilů. Zatímco v roce 2013 připadalo podle dat Eurostatu na každých tisíc obyvatel hlavního města 565 vozidel, v roce 2023 už to bylo 753. Tento přírůstek o téměř 190 aut na tisíc obyvatel řadí Prahu nejen mezi deset nejvíce motorizovaných regionů Evropské unie, ale zároveň mezi oblasti, kde motorizace roste nejrychleji.

Zůstáváme věrní svým dodavatelům energií, i když jsou pro nás jejich nabídky nevýhodné. Takto analytici hodnotí data statistického úřadu Eurostat, podle kterého Češi platí nejvyšší ceny elektřiny ze států Evropské unie. Pokud by lidé častěji přecházeli k jiným dodavatelům, mohli by více ušetřit. Podle odborníků by také pomohlo, aby zkusili se svými dodavateli jednat o nové ceně.

Více než polovina Čechů nezná cenu elektřiny nebo plynu, ukázal průzkum. Energetická negramotnost se přitom může pořádně prodražit. Ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor poradil, na co se mají spotřebitelé v dokumentech o cenách energií zaměřit. Mohou tak podle něj ušetřit velké peníze.

Institut hospody v české společnosti eroduje, a je to poněkud mrzuté. V pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS to řekl zástupce gastronomie ČR Luboš Kastner. Aby starostové vesnic pomohli společenskému životu, měli by podle něj zvážit odpuštění nájmu hospodským. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy je ale otázka, zda by výsledný pokles cen byl natolik výrazný, aby se zákazníci opět vrátili.

Míra inflace v zemích Evropské unie v listopadu vzrostla na 2,5 procenta z říjnového tempa 2,3 procenta. Ve své zprávě to ve středu uvedl statistický úřad Eurostat. Inflace v České republice podle jeho dat činila 3,1 procenta, zvýšila se tak ze tří procent v říjnu. Eurostat pracuje s harmonizovanými údaji, které se používají pro účely srovnání s ostatními zeměmi EU a které se liší od výpočtu Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Vláda celkem vědomě fixluje s rozpočtem. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekla ekonomka Markéta Šichtařová (Svobodní). Doplnila, že kdyby takto platila daně, stát ji „zaklekne“. Vláda má podle ní sklon některé výdaje ze státního rozpočtu schovávat.

Drahé energie jsou obrovským problémem, musí se to řešit. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl místopředseda Rozpočtového výboru Michal Kučera (TOP 09). Ostře na něj reagoval místopředseda poslaneckého klubu SPD Jan Hrnčíř, podle kterého se jedná o hanebné selhání vlády.

Vyprávění premiéra Petra Fialy (ODS) o stejných výplatách jako v Německu už za pět let je prázdnou utopií. Myslí si to ekonom Lukáš Kovanda, podle kterého současným tempem můžeme německé a rakouské pracovníky dohnat až za půl století. Pokud by Česká republika skutečně dohnala Německo ve výdělcích už za pět let, tak by to podle něj mohlo vést ke státnímu bankrotu. Platy by totiž musely prudce vzrůst i státním zaměstnancům.

Dorovnat platy německých nebo rakouských pracovníků zřejmě zůstane v blízké době pouhým snem. Hovoří o tom jasně čísla o příjmech a kupní síle Čechů z evropského statistického úřadu Eurostat. Podle nich nejdříve musíme doběhnout Estonsko, Španělsko nebo Kypr. Až poté můžeme pohlížet na průměr Evropské unie a následně i na vyšší platy, které mají Němci nebo Rakušané.

Zajímá vás, jakou máte v porovnání s vašimi kolegy mzdu? Jestli ano, za čas byste měli mít možnost to zjistit. Počítá s tím evropský předpis o transparentním odměňování, který by měl odstranit rozdíly v platech mužů a žen. Firmy proto budou muset hlásit, v jakém rozmezí se pohybují mzdy na jednotlivých pracovních pozicích. Změny by podle odborníků mohly vést k navýšení mezd, ale také ke zhoršení vztahů na pracovišti.

Jen 36 procent mladých lidí si v Evropské unii ověřuje informace na internetu. Vyplývá to z nového průzkumu Eurostatu, který se zaměřil na lidi ve věku mezi 16 a 29 lety. Přesto na tom jsou s přístupem ke zprávám obecně lépe než zbytek populace. Nejzkoumavější jsou Finové, Češi kopírují průměr EU.