
Lhůta pro podání přihlášek na střední školu se krátí. V čem zájemci nejvíce chybují?
Součástí výuky na základních školách by mělo být i lízání zmrzliny, doporučují britští vědci. Mezi další aktivity, které by na anglických školách rádi viděli, patří hnětení těsta, hrabání se v půdě či hraní si se stíny, napsal list The Guardian.
Ruský soud v úterý poslal fyzika Anatolije Maslova na 14 let do vězení za vlastizradu, informovala agentura TASS. Sedmasedmdesátiletý Maslov je dalším z řady odborníků, kteří se podíleli na vývoji hypersonických střel a proti kterým zakročily ruské úřady. Svou vinu na úterním soudním jednání za zavřenými dveřmi odmítl, píše server Mediazona.
Vědci a všemožní učenci se dlouhá staletí přou o to, jak asi mohla fungovat bájná zbraň starověkého matematika Archiméda zvaná paprsek smrti. Teď na to dost možná přišel třináctiletý kanadský školák Brenden Sener, informuje CNN.
Českou vědu rozesmutnila smrt 82leté kapacity Jiřího Bičáka. Světoznámý teoretický fyzik nedávno poskytl rozhovor CNN Prima NEWS, popisoval v něm svá osobní setkání s legendárním Stephenem W. Hawkingem. Ti dva k sobě měli blízko i z jednoho kuriózního důvodu: Bičák byl jen o jediný den starší. „Nejvíc jsem ho vždycky obdivoval za to, jak se dokázal poprat s nepříznivým osudem,“ tvrdil Bičák o muži, kterého významnou část života trápila nemoc ALS.
Ve věku 82 let v pátek zemřel český vědec a fyzik Jiří Bičák. Na Facebooku o tom informoval Ústav teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.
„Jakým plynem se plní komory v koncentračních táborech? Kolik lidí se do těchto komor vejde? Při jaké hodnotě elektrického napětí ochrneš a kdy umřeš?“ Tyto otázky nepocházejí z dokumentů o plánování genocidy. Jde o zadání projektu z fyziky pro žáky 9. třídy základní školy v Rosicích u Brna. Facebookový příspěvek pedagoga Roberta Čapka alias Líného učitele, který na poněkud netradiční postupy učitelů tamní školy upozornil, vyvolal na internetu bouřlivé diskuse.
Šestnáct tisíc různých úkonů a jaderný reaktor, ve kterém není žádné palivo. Tak vypadá pravidelná odstávka v Temelíně. Aktuálně se dokončuje jedna z jejích prvních částí – výměna paliva. Přestože se musí z reaktoru po více než sto kusech vyndat vše, obmění se ho pouze část.
Laureáty Nobelovy ceny za fyziku pro rok 2022 jsou Francouz Alain Aspect, Američan John Clauser a Rakušan Anton Zeilinger. Ocenění dostanou za experimenty s provázanými fotony v oblasti kvantové mechaniky, oznámila v úterý ve Stockholmu Královská švédská akademie věd. Jejich výzkum má uplatnění například v oblasti kvantové kryptografie, jež se zabývá pokročilými metodami šifrování, a je na něm založena i myšlenka teleportace.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba objevil dosud nejstarší galaxii ve vesmíru. Zhruba 13,5 miliardy let starý systém hvězd vznikl jen 300 milionů let po velkém třesku.
Slunce znovu ukázalo svou sílu, kromě vysokých teplot zasáhly Zemi také následky sluneční bouře. Díky tomu mohli lidé na některých místech planety spatřit polární záři, včetně Evropy. Orientace magnetického pole uvnitř bouře byla chaotická, cituje doktorku Tamithu Skovovou, vesmírnou fyzičku, britský deník Express. Solární bouře se může na Zemi projevit řadou úkazů – od viditelnější aurory borealis až po rušení některých frekvencí rádiové komunikace. Experti se proto obávají také selhání vlakové signalizace, která by mohla vést k tragickým nehodám.
Před 80 roky se narodil Stephen W. Hawking, slavný vědec bojující půl století s nevyléčitelnou chorobou ALS. Český teoretický fyzik Jiří Bičák se s ním potkával na přednáškách i při neformálních příležitostech, hodně se o něm dozvěděl od společných přátel. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS přemýšlí, zda je namístě srovnávat Hawkinga s Einsteinem a o čem vypovídá, že se tahle kapacita ráda objevovala i v televizních seriálech typu Simpsonovi a Teorie velkého třesku.
Vědci z opavské univerzity studují doposud nevysvětlené vlastnosti záření pocházejícího z blízkosti superhmotných černých děr. Jedním z vysvětlení je, že záření pochází z okolí tzv. červí díry – mostu k paralelnímu vesmíru, který jako první teoreticky popsali v roce 1935 Albert Einstein a Nathan Rosen.