Svět viděl unikát, který způsobila sluneční bouře. Jev však může mít fatální následky
Slunce znovu ukázalo svou sílu, kromě vysokých teplot zasáhly Zemi také následky sluneční bouře. Díky tomu mohli lidé na některých místech planety spatřit polární záři, včetně Evropy. Orientace magnetického pole uvnitř bouře byla chaotická, cituje doktorku Tamithu Skovovou, vesmírnou fyzičku, britský deník Express. Solární bouře se může na Zemi projevit řadou úkazů – od viditelnější aurory borealis až po rušení některých frekvencí rádiové komunikace. Experti se proto obávají také selhání vlakové signalizace, která by mohla vést k tragickým nehodám.
Hawkinga jsem rozesmál a viděl ho tančit na vozíčku. Byl ale i ostrý, vzpomíná český vědec
Před 80 roky se narodil Stephen W. Hawking, slavný vědec bojující půl století s nevyléčitelnou chorobou ALS. Český teoretický fyzik Jiří Bičák se s ním potkával na přednáškách i při neformálních příležitostech, hodně se o něm dozvěděl od společných přátel. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS přemýšlí, zda je namístě srovnávat Hawkinga s Einsteinem a o čem vypovídá, že se tahle kapacita ráda objevovala i v televizních seriálech typu Simpsonovi a Teorie velkého třesku.
Nobelovu cenu za fyziku mají vědci, kteří předpověděli globální oteplování
Nobelovu cenu za fyziku v letošním roce získali Američan japonského původu Syukuro Manabe, Němec Klaus Hasselmann a Ital Giorgio Parisi. První dva vědci byli vyznamenáni za svou práci na vytváření fyzikálních modelů zemského klimatu a za to, že spolehlivě předpověděli globální oteplování. Třetí z vědců prestižní cenu dostal za svůj příspěvek k teorii náhodných fyzikálních procesů. V úterý to uvedla Královská švédská akademie věd.
Zemřel uznávaný astronom, který pomohl dostat do kosmu Vladimíra Remka. Bylo mu 94 let
Ve středu zemřel astrofyzik, astronom, popularizátor vědy a nestor české a československé kosmonautiky Boris Valníček. Bylo mu 94 let. Úmrtí oznámil ve čtvrtek jeho syn. Valníček stál u zrodu československého kosmického výzkumu. Koordinoval československou účast na vesmírném programu socialistických zemí Interkosmos, v jehož rámci se v březnu 1978 dostal do kosmu Vladimír Remek jako první člověk z jiné země než Sovětského svazu a USA.