Vědci z opavské univerzity studují doposud nevysvětlené vlastnosti záření pocházejícího z blízkosti superhmotných černých děr. Jedním z vysvětlení je, že záření pochází z okolí tzv. červí díry – mostu k paralelnímu vesmíru, který jako první teoreticky popsali v roce 1935 Albert Einstein a Nathan Rosen.
„Sledujeme dvojí oscilace, které se projevují v discích hmoty rotující okolo černých děr. Záření z těchto akrečních disků uniká velmi blízko zóny, odkud už není návratu. Zajímavé je, že dvojí oscilace probíhají na frekvencích, které mají celočíselný poměr, nejčastěji tři ku dvěma,“ popisuje vědec Jaroslav Vrba z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.
Zmíněné záření se dá dobře vysvětlit u malých černých děr, takzvaných mikrokvazarů, ale u větších černých děr není toto vysvětlení zcela přesné. Hledají se tedy alternativní typy objektů, na které by byl fyzikální model založený na pohybu zářící horké hmoty kolem černé díry aplikovatelný. Jedním z velice pravděpodobných vysvětlení je výskyt červí díry.
Tento pojem označuje hypotetickou zkratku mezi dvěma místy v zakřiveném časoprostoru. Jako první jej popsali již v roce 1935 Albert Einstein a Nathan Rosen ve své vědecké práci. Odborně se tedy také nazývá „Einsteinův–Rosenův most“. Je ale vůbec možné, aby tyto doposud jen teoreticky popsané zkratky ve vesmíru byly brány do paralelních vesmírů a reálné kosmické objekty?
Červí díra označuje hypotetickou zkratku mezi dvěma místy v zakřiveném časoprostoru. Zdroj: Pixabay
Červí díra označuje hypotetickou zkratku mezi dvěma místy v zakřiveném časoprostoru. Zdroj: Pixabay
Již dříve vědci z opavské univerzity přišli na to, jak by se daly opticky odhalit, a nově studované záhadné záření by mohlo být další indicií k jejich detekci. Ve spolupráci se zahraničními vědci z Ruska a Brazílie přišli čeští fyzici také na to, že existence stabilní červí díry nevyžaduje ani žádné exotické, zatím neobjevené látky.
„Dlouhá léta jsme si mysleli, že k udržení stabilního hrdla červí díry je zapotřebí exotická látka, jejíž vlastnosti se příčí naší běžné zkušenosti. Naše novější studie ovšem počítají s tím, že červí díry mají také elektrický náboj a magnetické pole,“ vysvětluje ředitel Fyzikálního ústavu SU v Opavě Zdeněk Stuchlík.
Pochopitelně se nabízí otázka, co červí díra vlastně spojuje. Teoreticky může být nejen zkratkou propojující dvě vzdálená místa v jednom vesmíru, ale dokonce spojnicí mezi dvěma různými vesmíry.
Nové studie tedy přinášejí možnost vzniku stabilních červích děr ze stavebních kamenů, které máme ve vesmíru běžně dostupné. Zdroj: Pixabay
Nové studie tedy přinášejí možnost vzniku stabilních červích děr ze stavebních kamenů, které máme ve vesmíru běžně dostupné. Zdroj: Pixabay
Stuchlík však dodává, že v takovém paralelním vesmíru bychom nenašli naše druhé já žijící jiným životem (jak popisuje teorie mnohovesmíru), nýbrž by šlo o úplně nezávislý vesmír, v němž by oproti našemu vesmíru byly jen trošičku odlišné fyzikální vlastnosti hmoty.
Nové studie tedy přinášejí možnost vzniku stabilních červích děr ze stavebních kamenů, které máme ve vesmíru běžně dostupné. Dala by se ale taková červí díra vytvořit i uměle, například v laboratoři?
„Bohužel na laboratorní vytvoření takové červí díry na Zemi zatím nemáme dostatek energie: Konstrukce takových objektů vyžaduje energie, které se nacházejí v centrech velkých galaxií. Bavíme se tu o energii přibližně stomiliardkrát větší, než jakou disponuje naše Slunce,“ odpovídá Stuchlík.
