Generace mezi mlýnskými kameny: Musí skloubit péči o děti i rodiče. Největší tíha padá na ženy


Přibližně šestina obyvatel Česka patří do tzv. sendvičové generace. Pracují, musí pečovat o své ještě nezaopatřené děti a do toho ještě nějakým způsobem pečují o rodiče v důchodovém věku. Výzkum agentury Response Now pro Generali penzijní společnost ukazuje, že mezi zástupci sendvičové generace a jejich rodiči panuje vysoká míra solidarity. Péče se ale negativně propisuje do osobního i pracovního života. Tíha péče přitom nejcitelněji doléhá na ženy, lidi bez maturity či občany menších obcí a měst.

Za tzv. sendvičovou generaci je označována skupina lidí ve věku mezi 35 a 64 lety, kteří mají nezaopatřené děti a alespoň jednoho rodiče v důchodovém věku. V Česku se jedná o asi 1,7 milionu lidí, což představuje asi 38 procent z této věkové kohorty. Polovina z pečujících o dvě generace je pak ve věku 45 až 54 let.

ČTĚTE TAKÉ: Stávka ve Škodě by poškodila českou ekonomiku. Němci škrtí ziskový podnik, nechápe ekonom

Z  průzkumu vyplývá, že do péče o seniory se nějakým způsobem zapojuje 60 procent lidí, kterých se to týká, přičemž asi polovina osobně pečuje o své vlastní rodiče, téměř čtvrtina o rodiče partnera, 8 procent o prarodiče a 13 procent o další příbuzné, známé nebo sousedy. Na péči o rodiče pak připadá průměrně 18,3 hodiny měsíčně.

„Dobrá zpráva z toho výzkumu je, že jsme pořád solidární. Péče o děti a rodiče byla vždy postavená na solidaritě, na mezigenerační výpomoci, a to pokračuje. Tahle dobrá zpráva však přináší zároveň nějaká ale. Zaprvé nás to něco stojí – peníze, čas, síly. Zadruhé část té solidarity není úplně dobrovolná – je očekávaná a nárokovaná,“ řekla novinářům ředitelka Generali penzijní společnosti Jana Zelinková s tím, že asi čtvrtina sendvičové generace sama počítá s tím, že při jejich vlastním stáří jim budou finančně vypomáhat děti. Ženy s ní přitom počítají dvakrát častěji než muži.

Ze zjištěných dat vyplývá, že 66 procent příslušníků sendvičové generace finančně přispívá rodičům svým nebo partnera. Průměrná částka se pohybuje lehce nad 1 200 korunami. Peněžní tok ale není čistě jednostranný. 62 procent seniorů nějakým způsobem přispívá svým vnoučatům, nejčastěji formou větších darů (44 procent), méně často pak pravidelnou podporou (15 procent). 11 procent pak přispívá i svým dospělým dětem.

Dopady nejsou pouze finanční. Na 55 procent respondentů uvedlo, že souběh péče o děti i rodiče má negativní dopad na jejich finanční stabilitu. Nejvíce podle respondentů trpí jejich čas na sebe a své koníčky, dále popisují psychickou nepohodu, vyčerpanost, stres či méně času na partnera. 34 procentům dotázaných pak péče zasahuje i do pracovního života.

Tíha péče nedopadá rovnoměrně

Tíha péče přitom podle výzkumu nedopadá na členy sendvičové generace rovnoměrně. „Často zaznívá názor, že rozdíly mezi ženami a muži se stírají. Myslím si, že u mladší generace tomu tak čím dál tím víc je. Je ale vidět, že v sendvičové generaci ženy nesou výrazně vyšší zátěž té péče než muži,“ uvedla Zelinková. Z dat vyplývá, že ženy 1,6krát častěji než muži hlásí negativní dopad na pracovní život, dvakrát častěji fyzické vyčerpání a dokonce třikrát častěji pocit, že kvůli péči o rodiče zanedbávají své vlastní děti.

Vliv má i dosažené vzdělání či obec, ve které lidé žijí. Lidé, kteří dosáhli vysokoškolského vzdělání, se s negativními dopady na pracovní život, fyzickým vyčerpáním, únavou či omezeným společenským životem potýkají méně než lidé, kteří absolvovali pouze základní školu či získali výuční list. „Přesné důvody jsme nezkoumali, ale jedno z  našich vysvětlení je, že vysokoškoláci častěji pracují v  kancelářských profesích, můžou více využívat práci z  domova, mají pružnou pracovní dobu nebo si mohou během dne vyřídit telefonát. Lidé v  manuálních profesích, kteří pracují na směny, což předpokládám, že jsou ti s  nižším vzděláním, takovou flexibilitu nemají,“ usuzuje analytička Response Now Blanka Jakůbková.

Stejný trend je možné pozorovat i podle bydliště. Lidé žijící ve městech, která mají více než 50 tisíc obyvatel, popisují negativní dopady méně často než lidé z obcí do 5 tisíc obyvatel. „Určitě platí, že v malých obcích je nižší dostupnost služeb, než je ve městech. Tuto skutečnost nám potvrzují i senioři z našeho výzkumu. 73 procent seniorů z menších obcí, případně středně velkých měst, přijímá pomoc od svých blízkých. Ve velkých městech je to pouze 56 procent seniorů,“ sdělila Jakůbková.

Jak péče mění pohled na stáří?

Vlastní zkušenost s péčí o rodiče v důchodovém věku u respondentů podle výzkumu zvyšuje jejich motivaci více myslet na své finanční zajištění ve stáří, přičemž s věkem se zájem zvyšuje. „68 procent pečujících o rodiče je více motivováno zabývat se vlastním zajištěním na stáří. Mohli bychom si říct, že to číslo je velké. Ono ale zároveň říká, že 32 procent lidí se na stáří v podstatě vůbec nepřipravuje. Otázka je, jestli je to pesimismus, rezignace, nebo možná i neschopnost vytvářet nějaké větší úspory. Myslím si ale, že závěr je zřejmý. Silnější finanční zázemí ve stáří ulehčí jak opečovávané generaci, tak té pečující. Pro lidi, které stáří teprve čeká, je to jednoznačný apel začít teď. Čím dříve člověk začne, tím méně může odkládat, protože peníze budou pracovat a je tam dlouhodobý vliv času,“ řekla Zelinková.

57 procent dotázaných seniorů uvádí, že se jejich životní úroveň po vstupu do důchodu snížila. 54 procent respondentů ze sendvičové generace uvedlo, že očekávají pokles životní úrovně po vstupu do penze. „Jednoznačně nám z toho vyplývá, že se nevyplatí spoléhat jen na státní důchod, pokud nechceme, aby naše životní úroveň poklesla. Státní důchod bude se stárnoucí populací pod čím dál větším tlakem. Tohle je důležité si uvědomit a musíme si to neustále připomínat. Netýká se to pouze penzijního spoření. Je třeba kombinovat více zdrojů, včetně nemovitostí či investic,“ dodala Zelinková.

Výzkumu agentury Response Now realizovaného formou online dotazování se zúčastnilo celkem 772 respondentů. Sendvičovou generaci reprezentovalo 400 dotazovaných, seniory 372.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Topná sezona je tu, Češi akutně řeší změnu dodavatele energií. Experti radí, kolik lze ušetřit