Humanitární katastrofa v Pásmu Gazy
Zdravotnický systém v Pásmu Gazy se pod tíhou humanitární krize hroutí. Lékaři kvůli vyčerpání a hladu kolabují přímo během operací. Nemocnice nemají jídlo ani léky a statisíce dětí čelí smrtelnému riziku kvůli podvýživě. Situace se navíc zhoršuje každým dnem. Lékaři i tak zůstávají ve službě a pracují 24 hodin denně sedm dní v týdnu, píše CNN.
Doktor Mohammad Saqer pracuje v nemocnici Nasser v jižní Gaze. Stejně jako většina jeho pacientů trpí hladem a někdy má potíže udržet se na nohou, při práci na oddělení nedávno omdlel. Krátce poté, co se vzpamatoval, se vrátil do služby, aby dokončil svou 24hodinovou směnu. „Moji kolegové mě zachytili, než jsem zkolaboval. Podali mi intravenózní tekutiny a cukr. Byl tam zahraniční lékař, který měl džus. Okamžitě jsem ho vypil. Nejsem diabetik – byl to hlad. Není tu žádný cukr. Není tu žádné jídlo,“ popsal Saqer pro CNN.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Při útocích Izraele zemřely desítky Palestinců. Někteří zemřeli při čekání na humanitární pomoc
Podotkl, že počet kolegů, kteří omdleli při práci, v posledních dnech rapidně vzrostl. Lékaři a sestry z různých oddělení podle něj kolabují z hladu a vyčerpání. Fadel Naim, chirurg a ředitel nemocnice Al-Ahli Al-Arabi na severu pásma, řekl, že mnoho jeho kolegů také omdlelo z hladu a podvýživy. Dva z nich přitom zkolabovali přímo během operace. „Jelikož jsem ředitelem nemocnice, jedním z mých úkolů je zajistit jídlo pro personál. Nemáme ho ale dostatek. Máme štěstí, když dostaneme jedno jídlo denně, a většina lidí v nemocnici pracuje 24 hodin denně, sedm dní v týdnu – je velmi těžké takhle pokračovat,“ popsal Naim.
Stejně jako ostatní zdravotníci dostává Saqer každý den jen jeden malý talíř rýže. „Jsme fyzicky vyčerpaní a musíme léčit pacienty, kteří jsou na tom stejně. Vyčerpaní lidé léčí jiné vyčerpané lidi, hladoví léčí hladové, slabí léčí slabé,“ uvedl Saqer.
Doktor Ahmad Al-Farra, ředitel dětské nemocnice a porodnice Al-Tahrir v Nasser Medical Complex, řekl, že hlad ovlivnil zdraví všech lékařů. „Většina z nich nyní trpí depresemi, celkovou slabostí, neschopností soustředit se a ztrátou paměti. Jejich energetická hladina je extrémně nízká, nic není jako dřív. Většina z nich ztratila chuť do života,“ řekl s tím, že nemocniční kuchyni došly potraviny a mezinárodní humanitární kuchyně, která dříve zásobovala lékaře, sestry a rodiny pacientů, byla uzavřena. „Ti, kdo pracují v nemocnici, nemají co jíst. Lékaři a sestry pracují 24 hodin denně s prázdným žaludkem,“ dodal.
Svědectví těchto lékařů potvrzuje to, co na začátku týdne uvedla skupina více než 100 mezinárodních humanitárních organizací. Ta varovala, že „jsou svědky, jak se jejich kolegové a partneři ztrácí před očima“.
Téměř milion hladovějících dětí
Oddělení pro podvyživené děti v nemocnici Nasser, kde pracuje doktor Saqer, je plné dětí, které jsou tak hubené, že už nevypadají ani jako lidé. Kosti v jejich tvářích, páteři a hrudníku trčí z kůže a sotva hýbou svými dlouhými, hubenými končetinami. Mnoho z nich pláče, ale některé jsou tak slabé, že už nedokážou ani to. Jen leží na matracích položených na podlaze a pozorují svět kolem sebe očima, které v jejich vyhublých tvářích vypadají obrovsky. Některé děti mají nafouklá břicha, což je jasný příznak podvýživy.
Matky, které se je zoufale snaží nakrmit, jsou také vyhublé. Vypadají vyčerpaně a vyděšeně. „Potřebují ovoce, ale nic tu není. Matky dříve kojily. Nespoléhaly jsme se na umělou výživu, ale nyní je na ní většina matek závislá kvůli nedostatku jídla. Bez jídla ženy nemohou kojit,“ řekla matka Yasmin Abu Sultanová pro CNN.
Najah Hashem Darbakhová uvedla, že zatímco lékaři dali její dceři Sile Darbakhové doplňky stravy, na ni nezbylo žádné umělé mléko. Její dítě trpí chronickým průjmem a dehydratací. „Řekla jsem jim, že potřebuji mléko. Odpověděli mi, že si ho můžu zkusit sehnat sama, pokud to zvládnu, ale jen v této místnosti zemřely čtyři děti na podvýživu. Mám strach, že moje dcera bude pátá,“ uvedla.
Hidaya Al Mtawwaqová žije se svým synem Mohammadem ve stanu poblíž nemocnice Al-Ahli Al-Arabi v Gaze. Jsou mu tři roky a váží pouhých šest kilogramů. Před několika měsíci ještě vážil devět kilo. „Nemůže stát na nohou a hýbat se jako dřív, může za to hladomor,“ popsala.
Al Mtawwaqová vzala Mohammada do několika nemocnic a vždy jí řekli to samé – naléhavě potřebuje výživové doplňky, které v Gaze ale nejsou k dispozici. Jediné, co pro něj může sehnat, je trochu mléka – a i to je čím dál tím obtížnější. „Snažím se mu koupit alespoň trochu mléka. Jsem opravdu vyčerpaná,“ sdělila.
Podle OSN trpí všech 2,1 milionu obyvatel Pásma Gazy nedostatkem potravin. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze uvedlo, že hladem trpí 900 tisíc dětí a dalších 70 tisíc z nich již vykazuje známky podvýživy. Situace se navíc každou hodinou zhoršuje. Organizace Lékaři bez hranic ve čtvrtek uvedla, že počet případů těžké podvýživy u dětí do pěti let v jejích klinikách se jen za poslední dva týdny ztrojnásobil.
Doktor Naim upozornil, že děti narozené během války jsou obzvláště náchylné ke zdravotním problémům způsobeným podvýživou. „Děti ve věku dvou nebo tří let vyrostly v nezdravých podmínkách, mají oslabenou imunitu a alergie. Trpí problémy s vývojem mozku a motorickými funkcemi, které přetrvají i v budoucnu, i když hladovění přežijí,“ řekl. Má prý pocit, že Gazu svět opustil. „Jako mírumilovní Palestinci jsme kolektivně trestáni. Americký prezident Donald Trump musí zaujmout pevný postoj, zejména proto, že se prohlašuje za muže míru a je odhodlán ho dosáhnout,“ řekl Naim.
Nad rámec lidského chápání
Stejně jako všichni jeho kolegové i doktor Saqer řekl, že při léčbě pacientů neustále myslí na svou rodinu. V Gaze si totiž lékaři nikdy nemohou být jisti, zda dalším pacientem nebude někdo z jejich blízkých. „Bohužel pracujeme s myšlenkami na naše rodiny, které hladoví,“ řekl. Když mu jeho žena řekla, že nemají co jíst, šel na trh a pokusil se něco koupit. „Mouka je nyní v Gaze drahá jako zlato. Koupil jsem dva kilogramy, což stačí na tři dny, za 310 šekelů (téměř dva tisíce korun, pozn. red.),“ řekl.
Humanitární organizace již dlouho upozorňují na riziko hladomoru v Gaze. Území bylo vždy závislé na humanitární pomoci, ale dodávky potravin a dalších nezbytných potřeb byly Izraelem po teroristických útocích, které Hamas zahájil 7. října 2023, výrazně omezeny. Během války byla období, kdy nebylo povoleno dovážet do Gazy žádné potraviny, a i když se v současné době pomoc pomalu dostává na místo určení, není jí dostatek.
Shánění potravin je navíc stále nebezpečnější. OSN uvádí, že od konce května, kdy začala fungovat Izraelem a USA podporovaná Gaza Humanitarian Foundation, bylo při shánění potravin zabito izraelskými silami přes tisíc lidí. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus ve středu uvedl, že Palestinci v Gaze trpí uměle vyvolaným „masovým hladomorem“ kvůli rozhodnutí Izraele blokovat pomoc. Izrael toto obvinění odmítl a tamní ministr pro kulturní dědictví Amihai Eliyahu dokonce prohlásil, že „v Gaze žádný hlad není“. Izraelský opoziční vůdce Yair Lapid označil jeho výroky za „morální útok a katastrofu veřejné diplomacie“.
Doktor Saqer tvrdí, že svou ženu a děti neviděl už tři měsíce, protože musí být neustále v nemocnici. Situace v Gaze je nyní podle něj „mimo rámec lidského chápání“. Uprostřed krveprolití a utrpení se lékaři v Nasseru mohou spolehnout jen jeden na druhého. „Snažíme se navzájem povzbuzovat a připomínat si, že tato profese má kořeny v lidskosti a za žádných okolností nesmíme zradit své povinnosti ani přísahu, kterou jsme složili,“ řekl Saqer.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Mladých s rakovinou přibývá, příčin je celá řada, řekl Prymula. Zdůraznil význam prevence
