Znáte někoho, kdo prodělal alergickou reakci po bodnutí vosou či včelou? Dle interních dat laboratoří SYNLAB je na hmyzí jed citlivý každý šestý testovaný. Konkrétně u včelího a vosího jedu jde dokonce o každého pátého. Mnoho lidí přitom o svém sklonu k alergické reakci vůbec neví – navenek se projeví až při kontaktu s jedem. Ten může u alergika spustit nejen otok a svědění, ale i život ohrožující anafylaxi. Předejít problémům přitom pomůže krevní test a pohotovostní balíček první pomoci.
K bodnutí včelou, vosou nebo sršní nedochází během života často – většina lidí se kontaktu s tímto hmyzem intuitivně vyhýbá. Pokud k němu však dojde, tělo na vypuštěný jed obvykle reaguje obranně.
ČTĚTE TAKÉ: Pražská zoo získala kriticky ohrožený druh strašilek. „Stromoví humři“ měří až 15 centimetrů
Typická je místní reakce v podobě svědivého pupenu, zarudnutí nebo mírného otoku v okolí vpichu do velikosti 10 centimetrů. Pro zmírnění příznaků stačí vytáhnout případné žihadlo, ledový obklad a pupen potřít protisvědivým gelem.
U alergika může jít o minuty
Pokud je ovšem člověk na hmyzí jed alergický, reakce může být intenzivnější, a to v podobě rozsáhlého otoku, svědění po těle nebo kopřivky.
„Jako první pomoc při mírné alergické reakci je kromě odstranění žihadla a chlazení místa vpichu vhodné podat tabletu antihistaminika a jednu až dvě tablety kortikoidu, které by měl mít alergik vždy u sebe. Pro lepší účinek je vhodné léky rozkousat,“ popsala lékařka Radka Šedivá z alergologické ambulance SYNLAB.
Reakce většinou není nebezpečná. Pokud však postupuje nebo přetrvává, je třeba zpozornět.
V krajním případě může dojít i k takzvanému anafylaktickému šoku – prudké systémové reakci, která postihuje kožní, kardiovaskulární, respirační či trávicí systém a může být i smrtelná. Hmyzí jed je společně s léky a potravinami jeho nejčastějším spouštěčem.
Co odhalila data laboratoří?
Laboratoře SYNLAB v České republice ročně provedou desítky tisíc alergologických testů. Alergii na hmyzí jed v roce 2024 prověřovali v rámci více než 30 tisíc vyšetření. Vzorky k nim putovaly od lékařů i samoplátců.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Jak dlouho je možné nechat psa samotného doma? Maximum je 12 hodin, vyhněte se loučení
Citlivost na hmyzí jed byla prokázána u necelých 17 procent (16,8 procenta) testovaných. Při detailním pohledu na jednotlivé alergeny bylo pozitivních vzorků:
- sršeň – 50 % z více než 400 testů
- včela – 22 % z více než 11 000 testů
- vosa – 21,6 % z více než 11 000 testů
- čmelák – 18,8 % z více než 150 testů
- vosík – 2 % z více než 7 500 testů
Pozitivní výsledek nemusí nutně znamenat alergickou reakci při prvním kontaktu s jedem. Existuje k ní však vysoký předpoklad do budoucna, a je tak třeba mít se na pozoru.
Nejohroženější jsou senioři
Laboratorní data SYNLABu rovněž ukazují, že riziko alergií na hmyzí jed stoupá s věkem. Zatímco u mladších skupin se poměr pozitivních výsledků pohybuje kolem 15 procent, od 40. roku života roste (21 procent) a u lidí nad 60 let stoupá až k téměř 30 procentům.
Tento trend může souviset s tím, že starší lidé byli v průběhu života častěji bodnutí hmyzem, čímž mohlo dojít k vytvoření takzvané senzibilizace – stavu, kdy jsou v těle přítomné protilátky, aniž by se dosud objevily příznaky alergie.
„S věkem stoupá i riziko závažnější reakce. Starší pacienti často trpí chronickými nemocemi nebo užívají více léků, což může přispět ke vzniku anafylaxe,“ doplnila Šedivá.
Alergická reakce? Otestujte se
Pokud po bodnutí hmyzem začne mít člověk podezření na alergickou reakci, měl by své potíže konzultovat se svým praktickým lékařem či alergologem. Ideální je vždy znát, kdy a kde k bodnutí hmyzem došlo, kolik času uběhlo mezi bodnutím a příznaky a o jaké projevy se jednalo.
Alergolog následně provede kožní a krevní testy.
„Z krve se zjišťuje přítomnost specifických IgE protilátek, které svědčí o citlivosti organismu na daný alergen,“ přiblížila alergoložka a dodala: „Podstoupení krevního testu má ale smysl nejdříve šest týdnů po kontaktu s hmyzem. Pokud bodnutí vyvolá silnou reakci, je protilátka ‚spotřebována‘ a její množství v krvi bude několik týdnů nepatrné.“
Zrádnost alergie na hmyz tkví navíc v tom, že se nijak neprojeví, dokud nedojde k přímému kontaktu s jedem. První zkušenost tak bývá často nemilým překvapením.
„Alergii na hmyzí jed může mít i ten, kdo nikdy žádnou jinou alergií netrpěl a právě tací bývají při první reakci nejzranitelnější,“ podotkla Šedivá.
Krevní test proto lze absolvovat i preventivně. Stačí o něj požádat lékaře, případně podstoupit některá z vyšetření pro samoplátce například v laboratořích SYNLAB.
Na alergii buďte připraveni
Každý, komu alergologické testy prokážou citlivost na hmyzí jed, by měl mít pro případ prudké reakce vždy po ruce následující pohotovostní balíček:
- adrenalin v injekčním peru
- antihistaminikum
- kortikosteroid
- inhalační léky
- informace pro okolí
„Nestačí mít léky předepsané – je nutné nosit je u sebe a umět je použít. V případě anafylaktického šoku jde o vteřiny,“ apelovala alergoložka.
Jak anafylaktický šok poznat?
„Mezi příznaky anafylaxe patří ztížené dýchání až sípání, kopřivka, otoky hrdla, neklid, úzkost, nevolnost, prudký pokles krevního tlaku, závratě, mdloby až porucha vědomí,“ popsala Šedivá.
Alergik by měl okamžitě rozkousat antihistaminikum a kortikoid. V případě závažnějších příznaků, jako je pokles tlaku, dechové potíže nebo porucha vědomí, je klíčové použít adrenalinové pero a přivolat záchrannou službu.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Letní koupání představuje výzvu pro zdraví. Prymula poradil, na co si dát ve vodě pozor
