Zhruba tři čtvrtiny mladých Čechů někdy vyzkoušely AI v psychoterapii nebo o tom uvažují. (Ilustrační snímek) Zdroj: Profimedia.cz
I když mají Češi do 24 let s AI nástroji nejvíce zkušeností, více než polovina z nich (53,7 procenta) je přesvědčena, že umělá inteligence lidského psychoterapeuta nahradit nedokáže. AI vnímají spíše jako doplněk, nástroj pro rychlou nebo krizovou pomoc – pro hlubší práci s emocemi a vztahy je pro většinu stále nezastupitelný lidský kontakt. K závěrům došel průzkum platformy Hedepy, která se dlouhodobě on-line psychoterapii věnuje.
„Umělá inteligence představuje zásadní technologický pokrok a své místo si nachází i v oblasti duševního zdraví. O to důležitější je však k jejímu využití přistupovat s rozvahou a respektem. Je nezbytné promýšlet, kde může být skutečně prospěšná, a kde by naopak mohla uškodit,“ podotkl Lukáš Krčil, CEO a spoluzakladatel on-line psychoterapeutické platformy Hedepy.
ČTĚTE TAKÉ: Recept na „českou“ spokojenost? Hlavní slovo mají čtyři aspekty, odhaluje výzkum
Připomněl, že psychoterapie je „citlivá disciplína, která nesnese bezhlavé experimenty“. „A dokazují to i tragické zahraniční případy spojené s využíváním AI,“ vzkázal. Jedním ze smutných případů je sebevražda muže v Belgii poté, co si týdny intenzivně psal s chatbotem.
AI a duševní zdraví? Mladí zkoušejí možnosti
Z průzkumu, kterého se na jaře zúčastnilo 380 respondentů se zkušeností či plánem vyzkoušet psychoterapii, vyplynulo, že zhruba 76 procent účastníků do 24 let má s AI terapií přímou zkušenost nebo ji alespoň zvažují. Pravidelně ji poté využívá 24 procent, dalších 37 procent ji už vyzkoušelo a 15 procent o tom alespoň uvažuje.
Zároveň však více než polovina z nich (53,7 procenta) věří, že lidský terapeut je a bude i do budoucna nenahraditelný. Mezi hlavní výtky vůči AI patří nedostatek empatie, neschopnost porozumět hlubším problémům a riziko nesprávné interpretace.
„Zájem (nejen) mladé generace o AI terapii ukazuje na potřebu dostupnější péče o duševní zdraví. V Hedepy dlouhodobě věříme, že technologie mohou pomoci tento problém řešit, a to včetně AI. Právě umělá inteligence má obrovský potenciál zpřístupnit péči bez rozdílu všem, což je i naše dlouhodobá vize,“ uvedl Krčil.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Osbourne před smrtí těžce trpěl. Prožívám peklo, už to nezvládám, lamentoval mezi operacemi
Na druhé straně zdůrazňuje, že žádná technologie by neměla nahrazovat lidského odborníka tam, kde je potřeba řešit zdravotní problémy. „Budoucnost vidíme v chytrém propojování, tedy ve chvílích, kdy AI pomáhá rychleji najít vhodného terapeuta nebo při vstupních konzultacích,“ pokračoval.
Respondenti si u AI pochvalují cenovou dostupnost a okamžitou pomoc. Výhodou totiž je, že může poskytovat podporu nepřetržitě a bez čekání i v čase, kdy lidský terapeut není dostupný. Proto je také vhodná jako podpora mezi sezeními, může s uživatelem provádět různá cvičení nebo nárazově dávat jednoduchá doporučení.
„Klientka trpící úzkostmi popsala AI konkrétní situaci, ve které se nacházela, a dostala velmi podporující a empatickou odpověď, která i mě překvapila. Sama řekla, že ve svém životě jen výjimečně dostala tolik podpory, pochopení, a odpověď AI ji dojala. Vede mě to spíš k zamyšlení nad tím, jaký svět my, lidé, vytváříme, když dostaneme víc podpory, empatie a pochopení od technologie než od lidí, a kam to může vést,“ sdělil terapeut platformě Hedepy Rudolf Příman.
Právě jednoduchá doporučení jsou to, v čem má AI největší důvěru napříč věkovými skupinami, nejvíc však u té nejmladší. Naopak pro dlouhodobou terapii je dle většiny respondentů zcela nedůvěryhodná.
Starší generace tápe
U osob nad 55 let dominuje opatrnost a konzervativní přístup. Většina této skupiny s AI zkušenost nemá a často jí chybí informace o fungování technologií i rizicích, která mohou přinést.
Je přitom zajímavé, že právě lidé starší 55 let nevnímají jako problém ani riziko nesprávné interpretace nebo ohrožení soukromí, což může naznačovat informační bariéru než bariéru postoje.
Průzkum odhalil také to, že pouze tři procenta respondentů napříč všemi skupinami AI zcela důvěřují. Přes 60 procent všech dotázaných se k umělé inteligenci staví buď neutrálně, nebo nedůvěřivě. I zde však platí generační rozdíl: mladší lidé jsou otevřenější, i když stále zdrženliví.
Celkově výsledky potvrzují, že AI je v oblasti duševního zdraví stále vnímaná spíše jako zajímavý nástroj, nikoliv jako samostatný řešitel. Její důvěryhodnost zůstává výrazně nižší než u klasické terapie vedené odborníkem. Budoucnost proto pravděpodobně nespočívá v nahrazení terapeuta algoritmem, ale v chytrém doplňování péče tam, kde člověk zrovna není po ruce.
„AI ChatGPT je takový ‚yes man‘ – je vždy na vaší straně, snaží se potvrdit vaše stanovisko a rád lže. Proto je potřeba s ním zacházet jako s pomocným nástrojem, ale nikoliv na něj přenášet vlastní zodpovědnost a spoléhat na jeho ‚rady‘. Klienty nabádám k obezřetnosti a spoléhání se zejména na jejich vlastní intuici,“ vzkázala Šárka Hrabovská, psychoterapeutka působící na platformě Hedepy.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Češi hazardují s „jedem“, třetina pije alkohol hned několikrát týdně. Jak si tiše ničí zdraví?
