Hyundai i10 N Line: Navoněná turbolentilka! Budete řadit i řádit

Svět malých aut je poslední roky opomíjen, ale celkem neprávem. Copak není Toyota Yaris evropským autem roku? Copak se města stále více nezahlcují automobily? Prckové sice nejsou trendy, ale jejich účelnost je vysoká a automobilky je produkují ve velkém. Hyundai teď ukázal novou generaci i10 i s jeho kořeněnou verzí N Line.

Každý správný fanoušek benzinu už dnes ví, co to znamená, když se u hyundaie objeví písmenko „N“. Téměř třísetkoňový a už dobře osvědčený model i30 N je mnohými označován za nejzábavnější hot-hatch na trhu.

Tuhle ambici její menší příbuzný i10 samozřejmě nemá. Jen 3 670 milimetrů dlouhý městský služebníček má hlavně kmitat v úzkých městských uličkách a pomáhat při nákupech. Aktuální verze je na trhu od konce roku 2019 a od začátku nemá problém s oslovením klientely. Ale o tom až později.

Z drobečka závoďák

Teď se věnujme tomu, co nám nabídl testovaný vůz. Verze N Line je totiž lákavá nejen díky turbem přeplňovanému tříválci s výkonem 100 koní, jenž už 1 100 kilogramů těžké vozítko dovede hezky rozhýbat, ale také navenek. Tam oku lahodí množství barevně vyladěných sportovních detailů.

Ty z roztomile vyhlížejícího drobečka udělají malý závoďák. Černo-červenou kombinací se málokdy dá něco zkazit a potvrdilo se to i v tomto případě. Střecha i10 N Line je včetně sloupku táhnoucího se až k zrcátku tmavě červená. Rudá je pak linka pod chladičem, ale kromě různě rozmístěných nápisů upozorňujících na sportovní paket se tenhle typ liší především předním nárazníkem.

Však si zkuste postavit obyčejnou a tuto sportovní verzi vedle sebe. Změnil se tvar LED denního osvícení, když na místo kulatých světlometů přicházejí tři dynamické proužky na každé straně. K tomu ještě tři rudé linky napravo od poznávací značky. Nalevo ne. Dobrý nápad od Hyundai, tohle totiž člověk při prohlížení vozu skutečně zaznamená. Dynamiku doplňují šestnáctipalcová kola, dostupná pouze v paketu N Line.

Detaily stojí za to i uvnitř. Také tam najdete červenou barvu, i když podstatně více schovanou než venku. Červené je například prošívání kůží potaženého volantu, který se příjemně drží, nebo schovaný proužek na řadicí páce. I ta má dynamický vzhled.

Hyundai se nadále drží klasických tlačítek. Na středovém panelu je jich tak akorát, aby se v nich řidič neztratil. Infotainment funguje výtečně, tady těžko něco vytýkat.

Plast uvnitř auta nezpůsobuje bolest očí, v i10 si s ním slušně poradili, například hrbolatou plochou před spolujezdcem. Dál však nezapomínejme na to, že jde o lidové vozidlo, kde je zbytečné hledat luxus. Však jeho základní cena je pouhých 229 900 Kč.

Luxusem je solidní prostor pro veškeré osazenstvo uvnitř. Za dospělého člověka vpředu si bez potíží sedne i dospělý člověk vzadu.

K tomu je dál k dispozici zavazadlový prostor se solidním objemem 252 litrů. Vyhubovat by nicméně automobilka Hyundai zasloužila za to, že tradiční šňůrky u víka kufru tu chybí. To je šetření na nepravém místě.

K zábavě už teď stačí jen zabouchnout dveře a může se vyrazit na cestu. Do zavírání se rozhodně nebojte pořádně opřít, dveře to potřebují, jinak se může snadno stát, že zůstanou nedovřené.

Umí se rozzlobit

Letmý pohled na čísla řidiče možná trochu zarazí. Sympatických 100 koní využije i10 N Line ke zrychlení z 0 na 100 km/h jen za 10,5 sekundy? Dobrá zpráva pro potenciálního zájemce. Za volantem to rozhodně není cítit. Malý hyundai se umí rozzlobit a podobně jako jiná miniauta v čele se sesterskou Kiou Picanto dát řidiči pocit, že se pohybuje rychleji, než se mu ve skutečnosti zdá.

A občas umí i překvapit. Když budete chtít, pětirychlostní manuál vám klidně zahrabe i na dvojku. Ale jen když se mu chce.

Na řazení si každopádně zvykejte, této činnosti si v autě užijete ažaž. Když totiž pojedete na vyšší rychlostní stupeň při nižší rychlosti a následně šlápnete na plyn, reakce se nedostaví. Je třeba řadit, protože převody nejsou poskládané právě nakrátko.

Ale není to to, co si člověk u sporťáčku vlastně přeje? Chce řadit i řádit! To se i10 N Line slušně daří nad tři tisíce otáček, tam oživne a nutí řidiče zkoušet hranice jeho možností. Částečně i díky překvapeným pohledům okolí, které od takového prcka podobně agresivní výkony nečeká.

Je třeba ale zbytečně nepřeceňovat schopnosti a uvědomovat si limity. Pořád jde o lehký vůz z kategorie těch nejmenších. Při vyšší rychlosti či předjíždění občas trochu na silnici plave a najednou lze získat drobný pocit nestability.

Jinak je auto zábavné, i přes tužší podvozek se hladce ovládá, dobře drží v zatáčkách a jeho spotřeba je minimální. Během týdne testování se nedostala nad 5,7 litru.

Hyundai si za to vše také nechá zaplatit. Námi testovaná verze se vyšplhala až na 482 890 Kč. To je v tomto případě cena za exkluzivitu.

1. NÁKLADY NA SERVIS

Tady to má automobilka celkem jasně dané. Na Hyundai je tradičně záruka 5 let bez omezení ujetých kilometrů. Servisní interval je 1 rok nebo 15 000 km. A takhle vypadají ceny prvních pěti kondičních prohlídek. 15 000 km / 12 měsíců: 5 296 Kč – 30 000 km / 24 měsíců: 6 147 Kč – 45 000 km / 36 měsíců: 6 942 Kč – 60 000 km / 48 měsíců: 6 222 Kč – 75 000 km / 60 měsíců: 7 669 Kč.

2. PRODEJE

V prodejích nemůže konkurovat větším modelům i20 a i30, ale přesto se i10 daří. V roce 2020 se jich v Česku prodalo 832, to je oproti předchozímu roku nárůst o 164 vozů.

3. ZAJÍMAVOST

Hyundai i10 byl prestižním německým magazínem Auto Bild zvolen šampionem zůstatkové hodnoty 2020 v kategorii malých městských vozů.