infrastruktura

Za útoky na francouzskou železnici mohou stát islámští radikálové, pronesl ve vysílání CNN Prima NEWS Jan Eichler z Ústavu mezinárodních vztahů. Prezidentovi Francie Emmanuelovi Macronovi rovněž vyčetl, že při podobných útocích na infrastrukturu a priori prohlásí, že se nejedná o akt terorismu. Komentátor Jan Macháček ale namítl, že sabotáž vykazuje rukopis extrémistické levice.

Ruské rakety při nočním útoku ze středy na čtvrtek úplně zničily Trypilskou tepelnou elektrárnu, která se nachází asi 45 kilometrů jižně od Kyjeva. Agentuře Interfax-Ukrajina to sdělil šéf dozorčí rady podniku Centrenerho, kterému elektrárna patří. Škody připravily zhruba 200 tisíc lidí o dodávky energie. Kvůli ruským útokům na západě Ukrajiny vzlétly polské a spojenecké stíhačky. Informovala o tom polská armáda.

Rusko v noci na čtvrtek zaútočilo na Oděskou oblast bezpilotními letouny Šáhid 136 a 131. Cílem se staly objekty civilní a přístavní infrastruktury, píše agentura Unian. První informace mluví o 11 zraněných, z nichž tři jsou děti. Ruská protivzdušná obrana zase nad Moskvou ve čtvrtek ráno sestřelila dva drony, které nezpůsobily žádné škody, píše agentura Reuters s odvoláním na moskevského starostu Sergeje Sobjanina.

Nejméně sedm lidí zemřelo na západě Evropy po úderu bouře Ciarán. Ta ve čtvrtek od Británie přes Francii po Německo vyvracela stromy a voda zaplavovala ulice měst. Na řadě míst byla přerušena silniční i železniční doprava, aerolinky zrušily stovky letů. Více než milion domácností je bez proudu a úřady varují, že mohou přijít další záplavy. Silné nárazy větru pocítí i Česko.

Ukrajinskou a ruskou armádu s největší pravděpodobností čeká už druhá válečná zima, kterou budou podle americké CNN provázet útoky na energetickou infrastrukturu. Místo masových operací se očekávají lokální údery menších skupin vojáků. Udržet morálku v mlze, bahně a mrazu ale nebude jednoduché.

Zapojme Ukrajinu – tak se jmenuje nová sbírka na podporu obnovy kritické infrastruktury, kterou zničily ruské raketové útoky. Pořádají ji crowfundingová platforma Donio společně s Nadačním fondem pro Ukrajinu, který je provozovatelem sbírky Dárek pro Putina, jenž válkou postižené zemi pomáhá skrze dodávky zbraní. Domnívají se, že přišel čas myslet na konec konfliktu a následnou obnovu válkou zničené země.

Česká republika se podle analýzy Car Cost Indexu zařadila mezi několik málo zemí, kde je provoz a vlastnictví elektromobilů nákladnější než u konvenčních aut. Klíčovou roli přitom hrají chybějící dotace ze strany státu. Ovšem podle některých ekonomů nemají takové dotace příliš smysl. Obávají se, že chudší lidé by dotovali ty bohaté.

Pokud bude pokračovat ruské ostřelování ukrajinské infrastruktury, pro Kyjev může nastat apokalyptický scénář. Uvedl to starosta města Vitalij Kličko v rozhovoru pro Reuters. Tamní obyvatele zároveň vyzval k přípravě na možnou evakuaci. Větší přerušení dodávek proudu a tepla by totiž mělo v zimě pro život v metropoli katastrofické důsledky.

Rusko kvůli malým zásobám střel zřejmě nebude schopno vystupňovat vzdušné útoky na ukrajinskou infrastrukturu, uvedl ve svém pravidelném hodnocení situace na ukrajinském bojišti americký Institut pro studium války (ISW). Novou vlnu úderů ale podle něj Moskva zřejmě chystá už na příští dny. Rusko v rámci své informační kampaně patrně přibarvuje své úspěchy v okolí Bachmutu na ukrajinském Donbasu, napsali také analytici. Obklíčení města Bachmutu na ukrajinském Donbasu ruskou armádou podle nich v nejbližší době nehrozí, přestože ruští představitelé tvrdí, že je na dosah.

Rusko pokračuje v mohutném bombardování celého ukrajinského území. Při pátečním ostřelování Chersonu zahynulo 15 lidí, dalších 35 utrpělo zranění. Je mezi nimi i dítě. Nejzuřivější boje stále probíhají v centrálním Donbasu, a to konkrétně u Bachmutu. Podle ukrajinské armády tam Rusům téměř došli profesionální vojáci a jednotky v oblasti musí doplňovat výhradně z mobilizovaných vojáků.

Rusko nadále ostřeluje velká ukrajinská města. Údery směřují především na infrastrukturu i civilní oblasti. Čeho se tímto terorem snaží Kreml dosáhnout? I o tom ve Zprávách PLUS diskutovali reportér CNN Prima NEWS Matyáš Zrno a bezpečnostní expert Hynek Melichar. Podle druhého jmenovaného se Moskva snaží dostat ukrajinské představitele k jednacímu stolu, aby mohla případným kompromisem celou agresi obhájit.