Trump nařídil zastavit vojenskou pomoc Ukrajině
Americká vojenská pomoc Ukrajině představovala bezmála 50 procent veškerých mezinárodních dodávek. Úterní rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa podporu napadené zemi ukončit se tedy na bojišti brzy projeví. Experti odhadují, že se důsledky Trumpova rozhodnutí začnou projevovat nejpozději do půl roku. Americký web The New York Times také vysvětlil, proč americkou pomoc nebudou moci nahradit evropské zdroje.
Spojené státy se původně zavázaly, že v roce 2025 dodají Ukrajině vojenské vybavení v hodnotě 11 miliard dolarů (přes 255 miliard korun). Mělo se jednat o rakety, systémy protivzdušné obrany a další zbraně, z nichž část pocházela ze zásob Pentagonu, část byla objednána prostřednictvím nových obranných kontraktů, informuje analýza Centra pro strategická a mezinárodní studia.
ČTĚTE TAKÉ: Ruské dobytí Torecku? Propaganda Kremlu. Ukrajinci zatlačili okupanty u klíčového města
Co se týče kupříkladu produkce munice, Rusko převyšuje výrobní kapacity USA i Evropy dohromady. Minulý rok měli Američané vyprodukovat okolo půl milionu kusů munice, Evropa zhruba milion, zatímco Moskva tři miliony. Letos se mají tato čísla ještě zvýšit. Rusko má posílit svou produkci na čtyři miliony kusů munice, zatímco Západ se dohromady dostane na necelých dva a půl milionu.
V úterý ovšem Donald Trump veškerou pomoc napadené zemi s okamžitou platností ukončil. Jeho rozhodnutí následovalo po roztržce v Oválné pracovně mezi ním a J. D. Vancem na jedné straně a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na straně druhé. Výpadek americké pomoci Ukrajina nepochybně pocítí na frontě.
Americká vojenská pomoc totiž představovala necelých 50 procent veškeré mezinárodní pomoci. Podle webu The New York Times (NYT) Američané na Ukrajinu od začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022 dodali vybavení v hodnotě 67 miliard dolarů (přes 1,55 bilionu korun). Evropa však za stejné období Kyjevu poslala zbraně za 65 miliard dolarů (asi 1,51 bilionu korun). Ostatní země, mezi nimiž jasně vede Kanada, Ukrajině dodaly vojenskou pomoc za čtyři miliardy dolarů (necelých 93 miliard korun).
Jak dlouho Ukrajina vydrží?
Zbraně navíc produkuje také samotná Ukrajina. Velmi efektivní se ukázaly bezpilotní letouny domácí výroby a dělostřelecké systémy. Letos Kyjev plánuje vydat na obranu 26 procent svého rozpočtu. Někteří vrcholní ukrajinští představitelé však tvrdí, že pokud nebude americká podpora obnovena, armáda se ocitne v zoufalé situaci.
Jak dlouho ale obránci dokáží bojovat se stejným nasazením jako nyní? Většina expertů se shoduje, že to potrvá maximálně několik měsíců, než se americký výpadek na frontě projeví. „Ukrajina má určitou bezpečnostní rezervu asi na půl roku, se kterou vyjde i bez systematické pomoci Spojených států. Bude to ale samozřejmě mnohem těžší,“ řekl agentuře RBC-Ukraine zákonodárce Fedir Venislavskyj.
Někteří analytici se ovšem domnívají, že tento odhad je příliš optimistický. „Do čtyř měsíců se jejich síly začnou prohýbat, protože prostě nebudou mít dostatek munice a vybavení k tomu, aby nahradily to, co ztratily,“ řekl bývalý zbrojní stratég Bílého domu Mark F. Cancian.
Voják a politický analytik Kyrylo Sazonov však tvrdí, že nejdůležitější zbraní na frontě jsou drony a Ukrajina podle něj vydrží tak dlouho, jak bude potřeba. „Mohu mluvit za svou 41. brigádu, válčíme od samého začátku – Kupjansk, Časiv Jar, Toreck, Kursk, Sumy. Samozřejmě, že systém ATACMS je důležitý, samozřejmě, že systém Patriot je důležitý, a letouny F-16 a Starlink jsou důležité. Ale nyní jsou hlavní zbraní na frontě drony. Drony vyrábějí naši lidé, naše ukrajinské podniky. Výroba je na 40 až 60 procentech kapacity. To znamená, že možnosti tu jsou, jen kdyby byly peníze,“ uvedl Sazonov podle webu Unian ve vysílání televizního kanálu Kyiv24.
Výsostné postavení USA
Z veškeré vojenské techniky aktuálně působící na Ukrajině však asi jen 20 procent pochází ze Spojených států. Vychází to z odhadů Royal United Services Institute, analytické skupiny napojené na britskou armádu. „Těchto 20 procent je však nejsmrtonosnějších a nejdůležitějších,“ řekl Malcolm Chalmers, zástupce generálního ředitele institutu.
Ačkoliv se americký výpadek neprojeví hned, bude zcela zásadní. Ostatní spojenci Ukrajiny ji podle NYT nebudou schopni zcela nahradit. Důvod je prostý – Spojené státy jako největší světová ekonomika mají jednoduše k dispozici více zdrojů. Jejich letectvo má například 17 velkých průzkumných letounů, využívaných ke sledování a špionáži, zatímco Velká Británie pouze tři, uvádí Douglas Barrie, vojenský letecký expert z Mezinárodního institutu pro strategická studia v Londýně.
V reakci na ukončení americké pomoci šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová představila plán „na přezbrojení Evropy“. Na ten by mělo jít více než 800 miliard eur (20 bilionů korun) a část z vojenského materiálu by měla okamžitě putovat na Ukrajinu. „Díky tomuto plánu budou moci členské státy výrazně zvýšit svou podporu Ukrajině,“ uvedla von der Leyenová.
K TÉMATU: Přezbrojíme Evropu, burcuje von der Leyenová
„Skutečnou otázkou, která před námi stojí, je, zda je Evropa připravena jednat tak rozhodně, jak to situace vyžaduje, a zda je připravena a schopna jednat rychle a s takovou ambicí, jaká je zapotřebí,“ dodala.
Klíčová protivzdušná obrana
Část materiálu, který Ukrajina potřebuje, by Evropa dokázala dodat. Například výroba dělostřelectva je nyní téměř schopna držet krok s válečnými požadavky Ukrajiny, uvedl Camille Grand, který byl v době zahájení ruské invaze asistentem generálního tajemníka NATO pro obranné investice.
Výrobci pokročilejších zbraní, které jsou pro přežití Ukrajiny klíčové, však mají stále problémy s rychlou produkcí ve velkém množství. Jedná se především o systémy protivzdušné obrany. Kyjev v současné době spoléhá zejména na systémy Patriot, které mu dodaly Spojené státy a Německo.
Ze sedmi Patriotů byly nejméně dva zničeny, uvedl podle NYT web pro sledování zbraní Oryx. Kvůli důležitosti systému se Ukrajina také snaží vyrobit podobně sofistikovanou protivzdušnou obranu. Každý Patriot, který dokáže zachytit balistické střely, však stojí miliardu dolarů (přes 23 miliard korun) a jeho vybudování trvá až dva roky.
Bezpečnostní expert Andor Šándor se domnívá, že největším problémem pro Ukrajince není zrušení dodávek americké vojenské pomoci, ale ukončení sdílení zpravodajských informací. „Dělostřelectvo Ukrajinci stále mají, stejně jako nějaké rakety a náboje. Přerušení sdílení zpravodajských informací je ale asi nejcitlivější věc,“ řekl Šándor ve vysílání CNN Prima NEWS.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Útoky na odpůrce, bučení a cla i dopis Zelenského. Trump pronesl rekordní projev v Kongresu
