Ursula von der Leyenová

Evropa má poslední dva týdny na najití dohody s Donaldem Trumpem. Pokud se jí to nepodaří, 30procentní clo může mít podle komisaře Maroše Šefčoviče likvidační dopad na vzájemné obchodní vztahy. Přestože většina členských států – včetně Česka – souhlasí s další snahou o vyjednání dohody s Trumpem, v EU sílí kritika příliš „měkkého“ postupu vůči USA.

Evropská unie odloží platnost protiopatření proti americkým clům do začátku srpna, oznámila v neděli předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Protiopatření měla začít platit od pondělí 14. července. Podle šéfky EK sedmadvacítka dává stále přednost vyjednání řešení, pokud jde o obchodní dohodu s USA. Zároveň ale připravuje protiopatření, jestliže k žádné dohodě nedojde.

Říká se, že politika je o symbolech. To, že šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ustála hlasování o nedůvěře prakticky ve stejný den, kdy se začaly obchodovat emisní povolenky pro domácnosti, je vlastně také takový symbol. Symbol toho, jak EU místo řešení problémů problémy vytváří a hází sama sobě i svým občanům klády pod nohy. Za další symbol pak lze považovat to, že partaje, jež se v Česku před volbami tváří, že si najednou uvědomily míru zeleného maléru, jehož je Ursula vlajkovou lodí, ji v čele EK v podstatě podržely.

Zavedení třicetiprocentních cel na zboží z Evropské unie, jak oznámil americký prezident Donald Trump, by mělo negativní dopad na obchodní vztahy EU se Spojenými státy. „Je nutné pokračovat v jednání,“ uvedl v reakci premiér Petr Fiala. „Je to další debakl Evropské komise,“ reaguje na Trumpovo oznámení první místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.

Spojené státy zavedou od 1. srpna na dovoz zboží z Evropské unie clo 30 procent. Vyplývá to z dopisu adresovaného šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové, který na své síti Truth Social zveřejnil americký prezident Donald Trump. Von der Leyenová uvedla, že EU je připravena pokračovat v jednáních do 1. srpna a nevyloučila přijetí odvetných opatření, pokud to bude nutné. Tři nejmenovaní představitelé EU agentuře Reuters v reakci na oznámení řekli, že hrozba uvalení cel je jen vyjednávací taktikou.

Zatímco se Brusel na jedné straně snaží manévrovat obchodní dohodu s Washingtonem tak, aby co nejméně poškodila evropskou ekonomiku, na straně druhé hledá možné náhradní partnery. Jedním z nich by se – alespoň částečně – mohla stát Čína. Peking si už nyní systematicky pěstuje závislost některých evropských zemí na čínských technologiích, řekl pro redakci CNN Prima NEWS expert na Čínu Filip Noubel z Asociace pro mezinárodní otázky. Čím více západní státy zaneprázdňují konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě, tím méně se budou soustředit na Čínu, vysvětluje.

Evropský parlament se chystá na velmi vzácné hlasování o nedůvěře Evropské komisi. Naposledy tak činil v roce 2014, není ale pravděpodobné, že by europoslanci šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové důvěru skutečně vyslovili. Jak a proč budou ve čtvrtek hlasovat čeští zástupci? Redakce CNN Prima NEWS se zeptala europoslanců.

Poslanci Evropského parlamentu budou hlasovat o vyslovení nedůvěry Ursule von der Leyenové a její Evropské komisi. Lídrům europoslaneckých frakcí to ve středu sdělila předsedkyně EP Roberta Metsolaová, informovala agentura DPA. Někteří poslanci kritizují šéfku Komise kvůli kauze Pfizergate týkající se utajování její komunikace se šéfem farmaceutické firmy v době rychlého shánění vakcín proti covidu-19. Šance na vyslovení nedůvěry je však minimální, napsal bruselský web Politico.

Evropa už má dost obchodních hrozeb amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nyní proto zkoumá, zda by partnery, ochotné hrát podle pravidel, nenašla na východě. Mezi ty patří podobně smýšlející země, jako je Japonsko, Austrálie, ale i Kanada či Mexiko. Prostor na vyjednávání mezi EU a USA se zásadně krátí. Americká 50procentní cla by totiž měla vstoupit v platnost již ve středu 9. července.

Americký prezident Donald Trump souhlasil se lhůtou pro odložení 50procentního cla na dovoz z EU do 9. července, kterou navrhla šéfka Evropské komise. Uvedl to na své sociální síti Truth Social. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v neděli s Trumpem telefonovala. Uvedla, že k dosažení dobré dohody chce EU čas do 9. července. Šéf Bílého domu také vyjádřil nespokojenost s tím, co dělá ruský prezident Vladimir Putin na Ukrajině poté, co ruské síly podnikly v noci na neděli masivní letecké údery, kvůli kterým zemřelo 12 lidí a bylo zraněno asi 80 dalších.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přislíbila, že situaci ohledně tendru na jaderné bloky v Dukovanech bude urychleně a transparentně řešit. Prezident Petr Pavel to řekl novinářům po úterním jednání se šéfy unijních institucí v Bruselu. Pronesl také, že zaznamenal velkou nervozitu ze strany Ruska v souvislosti s návrhy USA ohledně zavedení vysokých cel pro obchodní partnery Moskvy.

Kyjev a jeho partneři ve snaze ukončit válku s Moskvou zvažují uspořádání schůzky lídrů Ukrajiny, Ruska, USA, Evropské unie a Británie. Po pondělním telefonátu mezi šéfy Bílého domu a Kremlu, Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem, to podle agentury Reuters prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň uvedl, že takové jednání by se mohlo uskutečnit co nejdříve a že hostit by ho mohlo Turecko, Švýcarsko či Vatikán, který se už nabídl. Trump se dohodl i s dalšími světovými lídry.