Ursula von der Leyenová

Západ už nebude jako dřív, řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS ohledně Trumpovy celní války místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček. Podle svých slov tak „výjimečně souhlasil“ s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, která se podobně vyjádřila v nedávném rozhovoru. Evropa kvůli obchodní válce s USA zatím nekrvácí, doplnil k tématu poslanec Karel Haas (ODS).

Donald Trump odložil cla na většinu zemí s výjimkou Číny. A EU jej napodobila. Může si tak alespoň prozatím oddychnout od 20procentního cla prakticky na veškerý dovoz, které americký prezident odložil o 90 dní. Stále se jí ale týkají cla na dovoz hliníku a oceli, stejně jako cla na dovoz automobilů. „Ten 90denní odklad, o kterém mluvil Trump, teď EU zrcadlí. Vnímám to jako symbolický krok, kterým EU říká: ‚Dáváte 90 dní pauzu? Dobře, my taky. Pojďme zasednout k jednacímu stolu‘,“ vysvětluje expert Martin Vokálek.

Evropská komise (EK) navrhla úpravu systému pokut pro výrobce aut, kteří neplní emisní cíle. Automobilky by nově měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok, oznámila EK. Část českých europoslanců, zejména z frakce EPP, návrh ohledně pokut uvítala. Podle jiných, zejména z ECR, je ale nedostatečný.

Evropská unie poskytne letos a v příštím roce Sýrii mezinárodní pomoc ve výši téměř 2,5 miliardy eur (62,6 miliardy korun). Slíbila to během pondělního zahájení dárcovské konference o Sýrii v Bruselu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle bezpečnostního analytika Milana Mikuleckého však hrozí, že tyto prostředky skončí v rukou teroristů.

Na praktické vojenské úrovni funguje spolupráce USA v rámci NATO tak, jak má. V případě napadení našeho spojence by se Američané nezachovali jinak, než jak vyplývá ze závazků. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to uvedl náměstek ministra zahraničních věcí Eduard Hulicius (KDU-ČSL). Místopředseda lidovců také věří, že americký prezident Donald Trump časem přehodnotí svůj názor na zavádění cel. Odkazuje se přitom na zkušenosti z Trumpova prvního mandátu.

Kanada sice leží za Atlantským oceánem a na americkém kontinentu, ale tamní obyvatelé by nyní rádi náleželi do Evropy. Tak lze číst průzkumy, podle kterých Kanaďané tíhnou ke členství v Evropské unii. Ottawa sice dlouhé roky měla za nejbližšího spojence USA, ale toto partnerství zjevně končí kvůli razantním clům a obchodní válce vyvolané americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Evropská unie prožívá jednu z nejhlubších krizí své existence. Pragmatická realpolitika USA naplno obnažila slabiny Evropy a chyby, jimiž se EU sama odsunula na vedlejší kolej. V minulosti byly situace, kdy Evropa tahala za kratší konec provazu. V nové geopolitické hře však provaz nedrží v rukou vůbec. A zatímco jindy se evropští politici tváří, že jednoduchá řešení neexistují, tady najednou snadné řešení našli: Za tragickou slabost Evropy prý mohou ti, kteří léta odmítali hlubší integraci...

Americká vojenská pomoc Ukrajině představovala bezmála 50 procent veškerých mezinárodních dodávek. Úterní rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa podporu napadené zemi ukončit se tedy na bojišti brzy projeví. Experti odhadují, že se důsledky Trumpova rozhodnutí začnou projevovat nejpozději do půl roku. Americký web The New York Times také vysvětlil, proč americkou pomoc nebudou moci nahradit evropské zdroje.

Ukrajina cítí jasnou a silnou podporu Evropy. Během mimořádného summitu EU v Bruselu to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová slíbili Ukrajině, která se brání od února 2022 ruské invazi, další pomoc. Costa zdůraznil, že větší bezpečnost Ukrajiny znamená i větší bezpečnost pro celou Evropu. Prezidenti a premiéři zemí EU mají vyzvat k vyřešení problému s tranzitem ruského plynu přes Ukrajinu, na což tlačí předseda slovenské vlády Robert Fico. Vyplývá to z poslední verze návrhu závěrů summitu.

Přerušení vojenské pomoci Ukrajině, které oznámil americký prezident Donald Trump, kritizuje na sociálních sítích řada evropských představitelů. Například podle viceprezidenta Evropského parlamentu Siegfrieda Muresana nejde o mír, ale o pomoc Rusku. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov Trumpův krok naopak přivítal a označil jej za nejlepší příspěvek k míru.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v úterý představila plán „na přezbrojení Evropy“, který by měl umožnit mobilizovat až 800 miliard eur (20 bilionů Kč) na evropskou obranu, navýšení vojenských kapacit a okamžitou pomoc napadené Ukrajině. Von der Leyenová to oznámila v prohlášení pro média. Jde tak o částku, která je téměř desetinásobkem českého státního rozpočtu na příští rok, jehož výdaje mají činit přes 2,3 bilionu Kč.

Částečné měsíční příměří a pak evropští vojáci v roli mírových sborů – to je plán, který se měl podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona probírat na nedělním evropském summitu v Londýně. Jenomže ke shodě zřejmě nedošlo. A Rusko v pondělí prohlásilo, že začal „rozpad Západu“.