Jako z jiné planety: 20 nejzvláštnějších scenérií světa, které berou dech
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Dvacet míst na Zemi, která vypadají jako z jiné planety.
Od čedičových chrámů po jezera s barvou žvýkačky.
V Turecku se pod falickými tvary skrývali křesťané.
Který kráter hoří v poušti nepřetržitě přes 50 let?
Myslíte si, že vás už na cestách nemůže nic překvapit? Tyto fascinující krajiny vás vyvedou z omylu. Příroda na nich pracovala miliony let a vytvořila bizarní struktury, nad kterými zůstává rozum stát. Ať už jde o zkamenělé vlny v poušti, tajemné kamenné koule na pobřeží, nebo zářící geotermální pole, každé z těchto míst v sobě nese unikátní příběh.
K návštěvě cizích planet nepotřebujete mezihvězdný modul – stačí vědět, kam na Zemi zamířit. Extrémní geologické tlaky, vzácné chemické vazby a miliony let nerušené eroze vytvořily scenérie, které popírají běžnou pozemskou estetiku a vypadají jako výtvor autorů sci-fi a fantasy. Zde je výběr nejbizarnějších koutů světa, pro jejichž plné vychutnání však někdy budete potřebovat pořádný nadhled.
ČTĚTE TAKÉ: Hazardér v Tatrách: Na ferratu vyrazil v gumových pantoflích, video baví sítě
Obrův chodník (Giant’s Causeway), Severní Irsko
Zhruba čtyřicet tisíc do sebe přesně zapadajících čedičových sloupů, převážně dokonalých šestiúhelníků, budí dojem, že pobřežní dláždění vyskládala vyspělá mimozemská civilizace. Jde o výsledek prudkého chladnutí lávového pole před 60 miliony let, ačkoliv místní folklor toto geometrické dílo dodnes raději připisuje stavitelskému souboji mytického obra Finna McCoola s jeho skotským rivalem Benandonnerem.
Obrův chodník (Giant s Causeway) je jedním z největších taháků Severního Irska a už od roku 1986 je na seznamu UNESCO. Zdroj: Getty Images
Velká modrá díra (Great Blue Hole), Belize
Téměř dokonale kruhový mořský závrt o průměru přes 300 metrů září uprostřed tyrkysového korálového atolu jako obří zřítelnice hledící do vesmíru. Původně šlo o vápencový jeskynní systém z doby ledové, jehož strop se po vzestupu oceánu propadl a v hloubce 124 metrů pod vrstvou jedovatého sirovodíku zakonzervoval obří stalaktity i pozůstatky pravěkého světa.
Velká modrá díra (Great Blue Hole) u pobřeží Belize je krasovým závrtem v centrální části atolu Lighthouse. Jde o jedno z nejvyhledávanějších místo pro potápění na svět s hloubkou 124 metrů. Zdroj: Profimedia.cz, ČTK
Ďáblova věž (Devils Tower), Wyoming, USA
Z rovinatých pastvin Wyomingu se náhle tyčí takřka čtyřsetmetrový masivní monolit z rýhovaných čedičových sloupů, který posloužil Stevenu Spielbergovi jako místo přistání mimozemšťanů v kultovním filmu Blízká setkání třetího druhu. Tento ztuhlý vulkanický sopouch odolal erozi okolních měkkých hornin a domorodé kmeny si jeho rýhované stěny odpradávna vysvětlovaly jako stopy drápů gigantického medvěda.
Devils Tower (Ďáblova věž) ve Wyomingu fascinovala už původní obyvatele Velkých plání, kteří jí říkali Medvědí chýše nebo Medvědí týpí. Současné jméno je výsledkem špatného překladu do angličtiny, i když celkem výstižného, co myslíte? Zdroj: Profimedia.cz, ČTK
Deadvlei, Namibie
Uprostřed oslnivě bílé hliněné pánve, sevřené obřími rezavými dunami pouště Namib, trčí k nebi zčernalé kostry akácií, které uschly před devíti sty lety. Extrémní sucho zde zcela zastavilo proces tlení, takže sluncem spálené stromy stojí v neměnném bezčasí jako monument dávno vyschlé řeky v postapokalyptické pouštní prázdnotě.
Deadvlei je nejvyhledávanějším místem národního parku Namib-Naukluft v Namibii. Siluety mrtvých akácií oblopené rudými dunami o výšce několika stovek metrů vypadají jak scéna po mystickém setkání z Bohem. Jde o vyschlé koryto řeky Tsauchab. Zdroj: Profimedia.cz, ČTK
Sete Cidades, ostrov São Miguel, Azory
Masivní sopečná kaldera na západě ostrova São Miguel ukrývá dvojici úzkou šíjí spojených kráterových jezer, z nichž jedno září sytě smaragdovou a druhé temně safírovou barvou. Zatímco lokální folklor tento kontrast přisuzuje slzám nešťastně zamilované princezny a pastýře, ve skutečnosti jde o optickou hříčku danou odlišnou hloubkou pánví a koncentrací fytoplanktonu.
Azorské souostroví nabízí množství sopečných krás uprostřed sytě zelené zemědělské krajiny. Sete Cidades v západní části ostrova São Miguel fascinuje pětikilometrovou kalderou, uprostřed které jsou hned dvě jezera. Zdroj: Profimedia.cz, ČTK
Kingley Vale, Sussex, Spojené království
Pod neprostupnou klenbou prastarých tisů v rezervaci Kingley Vale panuje absolutní ticho a příšeří, v němž kvůli toxickému jehličí a absenci světla neroste prakticky žádný podrost. Až dva tisíce let staré, bizarně pokroucené kmeny zázrakem přežily i středověkou poptávku po dřevě na anglické dlouhé luky a dnes připomínají spíše zlověstný les jako z pohádky o Karkulce.
Kingley Vale v anglickém hrabství Sussex nabízí i mýtický les plný prastarých tisů červených, některých starých až dva tisíce let. Zdroj: Profimedia.cz, ČTK
Jezero Hillier, Austrálie
Od tmavomodrého Indického oceánu dělí křiklavě žvýkačkovou hladinu jezera Hillier na ostrově Middle Island pouze úzký pás bílého písku a hustého eukalyptového lesa. Za tuto nepřirozeně sytou barvu vděčí jezero mikroskopické řase Dunaliella salina a extrémně slanomilným bakteriím produkujícím karotenoidy, přičemž voda si svůj pastelový odstín udrží i po nabrání do sklenice. Pít by se však neměla.
Lake Hillier na ostrově u břehů jihozápadní Austrálie získal svou sytě růžovou barvu zejména díky řase Dunaliella salina. Zdroj: Profimedia.cz, ČTK
Údolí Měsíce (Ischigualasto), Argentina
Měsíční krajina v argentinské provincii San Juan nabízí vyprahlou šedobílou scenérii plnou větrem ohlazených pískovcových hřibů, sfing a záhadně pravidelných kamenných koulí na pláni zvané Cancha de Bochas. Zdejší geologické vrstvy z období triasu navíc fungují jako unikátní paleontologický archiv, z něhož vědci vykopali některé z nejstarších a nejlépe zachovaných fosilií prvních dinosaurů.
Údolí Měsíce v argentinském přírodním parku Ischigualasto nabízí nejen naprosto fascinující geologické formace, ale je i nalezištěm těch nejstarších známých dinosaurů. Zdroj: Profimedia.cz, ČTK
Oko Sahary (struktura Ríšat), Mauritánie
Kruhová geologická formace o průměru čtyřiceti kilometrů uprostřed mauritánské pouště je tak rozsáhlá, že ji lze vcelku spatřit pouze z oběžné dráhy, kde astronautům od počátků vesmírných letů slouží jako spolehlivý orientační bod. Ačkoliv terčovitý reliéf zpočátku sváděl k domněnkám o dopadu obřího meteoritu, jedná se o hluboce erodovaný geologický dóm tvořený soustřednými prstenci hornin starých až miliardu let.
Oko Sahary neboli Richatská struktura v Mauretánii je vidět jen z nadhledu oběžné dráhy. Nejde o kráter, ale geologický dóm. Zdroj: Getty Images
Caño Cristales, Kolumbie
Kolumbijská Caño Cristales si vysloužila přezdívku „řeka pěti barev“, jelikož její nesmírně průzračná voda odhaluje fascinující souhru žlutého písku, zeleného mechu, černých křemencových skal a modrého odrazu oblohy. Celou tuto surrealistickou paletu pak v krátkém mezidobí roku korunují sytě purpurové trsy endemické vodní byliny Macarenia clavigera, které dno promění v pulzující psychedelický videoklip.
Caño Cristales v Kolumbii je řeka přezdívaná jako tekutá duha. Voda je tak čistá, že neobsahuje takřka žádné živiny, takže v ní žije minimum ryb, ale dno pokrývá třeba endemická a jasně červená rostlina Macarenia clavigera. Zdroj: Profimedia.cz, ČTK
Pohádkové komíny v Kappadokii, Turecko
Vulkanický popel z pliocénu ztuhl v měkký tuf, který eroze za tisíciletí vymodelovala do stovek surrealistických skalních věží krytých čepicemi z tvrdšího čediče. Krajina působící jako kulisa pro sci-fi film je navíc provrtaná skrz naskrz – raní křesťané v těchto přírodních obeliscích i desítky metrů pod nimi vyhloubili důmyslná podzemní města schopná pojmout desetitisíce uprchlíků.
Pohádkové skalní komíny v turecké Kappadokii jsou fascinující i systémem tunelů a obydlí. První lidé zde žili již ve 4. tisíciletí před Kristem. Zdroj: Profimedia.cz, ČTK
Dallol, Etiopie
Hydrotermální pole v proláklině Danakil je s celoročním teplotním průměrem přes 34 °C a polohou 125 metrů pod hladinou moře jedním z nejvíce nehostinných koutů biosféry. Kyselá jezírka v neonově žlutých a jedovatě zelených tónech bublají vedle solných komínů v prostředí s pH blízkým nule, což astrobiologům z NASA slouží jako pozemský trenažér pro výzkum podmínek na raném Marsu.
Dallol v Etiopii je kvůli extrémním teplotám a vysokým koncentracím solí a horkých plynů považovaný za nejvíce nehostinné místo na Zemi... vypadá však spíše jako z jiné planety. Zdroj: Profimedia.cz, ČTK
Skvrnité jezero (Spotted Lake), Kanada
Během horkého léta v Britské Kolumbii se většina vody v bezodtokém jezeře Kliluk odpaří a odhalí stovky samostatných pestrobarevných minerálních tůní ohraničených bílými krystalickými chodníčky. Vysoká koncentrace síranu hořečnatého, vápníku a sodíku barví jednotlivá oka do odstínů žluté, zelené a modré, přičemž původní obyvatelé z národa Okanagan těmto skvrnám odedávna připisují speciální léčebné síly na hojení válečných zranění či revmatismu. Když se u něj setkaly nepřátelské kmeny, vyhlásily prý podle legend dočasné příměří, aby se válečníci z obou stran mohli zotavit.
Skvrnité jezero neboli Lake Khiluk v kanadské Britské Columbii získává své skvrny díky vzácné kombinaci minerálů. Indiáni z národa Okanaganů mu přisuzovali různé léčivé schopnosti. Zdroj: Profimedia.cz, ČTK
Sněžná monstra, hora Zaó, Japonsko
Během tuhých zimních měsíců promění vlhké sibiřské větry a přechlazená mlha horské jehličnany na svazích sopky Zaó v bizarní, několikametrové ledové sochy zvané džuhjó. Tyto beztvaré sněžné figury připomínají armádu mimozemských monster pochodujících po horském hřebeni, kterou místní po setmění dramaticky nasvěcují reflektory. Ale i přes den je to z lanovky fascinující podívaná, obzvlášť když pak mezi obry můžete sjíždět na lyžích – není to však nic pro začátečníky.
Sněhová monstra na svazích sopky Zaó v Japonsku. Zřejmě nikde jinde neuvidíte tolik zmrzlých stromů, které jsou výsledkem intenzivních větrů vanoucích ze Sibiře. Zdroj: Getty Images
Sopka Kīlauea, Havaj, USA
Kīlauea patří k nejaktivnějším vulkánům planety a namísto ničivých sopečných výbuchů pumpuje na povrch nepřetržité řeky tekutého čediče o teplotě přes 1 100 °C. Při kontaktu žhavé lávy s chladnými vlnami Pacifiku vznikají syčící mračna kyseliny a nová zemská kůra doslova expanduje před očima přesně tak jako v dobách formování rané Země.
Kilauea je nejaktivnější sopkou Havaje, která chrlí lávu nepřetržitě a skutečně monumentálně už od roku 1983. Havajané ji ve svých legendách označovali jako sídlo bohyně ohně Pele. Je to hlavně skutečná hvězda mezi světovými aktivními sopkami. Zdroj: Profimedia.cz, ČTK
Čang-jie (Zhangye, Danxia), Čína
Geopark Čang-jie v provincii Gansu působí dojmem, jako by někdo přes horské hřbety rozlil pásy pestrých temperových barev od vínově červené po kanárkově žlutou. Tyto geomorfologické útvary typu tan-sia vznikaly vrstvením pískovců a minerálů po dobu 24 milionů let, než je tektonický tlak při vyvrásnění Himálaje naklonil a eroze odkryla jejich pestré geologické vrstvy.
Národní geologický park Zhangye (Čang-jie) byl najen důležitou zastávkou karavan na hedvábné stezce, ale dnes je jednou z hlavních turistických atrakcí Číny, díky kopcům, jímž se díky vrstvení různých hornin říká Duhové hory. Zdroj: Profimedia.cz, ČTK
Mrtvé moře, Izrael / Jordánsko / Západní břeh Jordánu
Turistické snímky z Mrtvého moře sice baví postavami bezstarostně levitujícími s nohama nahoře, samotné manévrování v 34 % solance už ale taková legrace není. Extrémní hustota vody promění tělo v neovladatelný plovák, který se při neopatrném pokusu o plavání okamžitě převrací obličejem dolů. Kontakt „mrtvé vody“ s očima je zážitek, který opravdu nechcete.
Mrtvé moře rozkládající se mezi Západním břehem Jordánu a Izraelem je držitelem mnoha světových unikátů. Skvostem je jednoznačně i po vizuální stránce. Zdroj: Getty Images
Čokoládové hory (Chocolate Hills), Filipíny
Více než 1 200 symetrických travnatých kuželů vystupuje z filipínské džungle na ostrově Bohol s tak nepřirozenou pravidelností, že připomínají obří umělé mohyly nebo dílo přerostlých termitů. Když na konci suchého období vegetace uschne a získá kakaový odstín, promění se celá krasová oblast v nekonečnou bonboniéru vytvořenou tisíciletým zvětráváním korálového vápence.
Chocolate Hills (Čokoládové vrchy) na filipínském ostrově Bohol jsou nejen fascinujícím způsobem kuželovité a porostlé trsy tvrdé trávy, ale v době sucha dostávají právě jedinečnou čokoládovou barvu. Zdroj: Profimedia.cz, ČTK
Haukadalur, Island
Údolí Haukadalur je přehlídkou hydrotermálních sil planety; samotný praotec všech gejzírů Geysir sice většinou odpočívá, jeho soused Strokkur však s neúprosnou spolehlivostí odpaluje obří výtrysk vařící vody každých několik minut. Celý prostor doplňují bublající bahenní hrnce, sirný zápach a jezírka s nadpozemsky tyrkysovou vodou. Tady se musely rodit slavné severské mýty a ságy.
Termální údolí Haukadalur na Islandu nabízí i monumentální gejzír Strokkur chrlící vařící vodu až do výšky 20 metrů. Zdroj: Getty Images
Brána do pekla, Turkmenistán
Uprostřed pouště Karakum zeje sedmdesátimetrový kráter plný plamenů a vroucího bahna, který vznikl v roce 1971 po zřícení sovětské průzkumné vrtné soupravy do plynové kaverny. Geologové tehdy unikající jedovatý metan zapálili v mylném domnění, že ložisko během několika týdnů vyhoří; fascinující infernální jícen však nepřetržitě plane už více než půl století, což dělá starosti úřadům, pro které turistická atraktivita místa nevyváží pokles potenciálních příjmů z propáleného plynu.
Brána do pekla – kráter uprostřed pouště Karakum v Turkmenistánu, v niž od roku 1971 hoří unikající zemní plyn. Turistickou atrakci chce zničit prezident země, aby se zabránilo finančním ztrátám při exportu zemního plynu. Zdroj: Profimedia.cz, ČTK
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zatoulané kufry na dovolené PŘEHLEDNĚ. Co je třeba doložit a na jakou kompenzaci máte nárok?
