Jakou roli hrál Měsíc při stavbě Stonehenge? Vědci chtějí rozlousknout dávnou záhadu
Anglický Stonehenge je jednou z nejslavnějších archeologických památek světa. Vědci už dlouho vědí, že jeho stavitelé orientovali umístění jednotlivých menhirů podle pohybu Slunce na obloze. Nyní se pokoušejí zjistit, jakou roli hrál Měsíc. Posloužit jim k tomu má vzácný astronomický jev zvaný „lunovrat“, který se opakuje jednou za necelých 19 let.
Existence lunovratu (lunar standstill) sice není pro vědce žádným tajemstvím, ale pro veřejnost je tento astronomický jev prakticky neznámý. K nejbližšímu má dojít v lednu 2025, ale už od letošního dubna lze na obloze pozorovat, že se Měsíc občas pohybuje v neobvyklých místech – oproti normálu příliš vysoko či nízko nad obzorem.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Největší záhada archeologie? Tajemný předmět z dob Římské říše trápí vědce, svitla ale naděje
Odhalit tajemství Stonehenge, který stojí nedaleko anglického městečka Salisbury, chce nezisková kulturní organizace English Heritage. Podle americké CNN se ale o něj zajímají rovněž výzkumné týmy Královské astronomické společnosti a univerzit v Oxfordu, Leicesteru a Bournemouthu. Ty o svém projektu informovaly letos v dubnu prostřednictvím tiskové zprávy.
Čtěte také
Jedním z důvodů, proč se chtějí vědci zaměřit na pohyb Měsíce, spočívá v poloze některých menhirů (stojatých kamenů) a hrobů, které naznačují, že mohly být orientovány právě podle polohy Měsíce při lunovratech. „Myslím, že existuje možnost, že si byli (stavitelé Stonehenge) vědomi tohoto postavení Měsíce a posléze se z toho stalo jakési posvátné postavení,“ řekl pro CNN Clive Ruggles, bývalý profesor archeoastronomie na Leicesterské univerzitě.
Záhadný lunovrat
Měsíc – stejně jako Slunce – vychází na východě a zapadá na západě, jeho poloha se však při těchto událostech periodicky posouvá po obzoru z jihu na sever a zase zpět. A to v rámci jednoho měsíce, ale také v mnohem delších periodách mezi jednotlivými lunovraty, které trvají 18,6 let. Během lunovratů dosahuje severní či jižní postavení Měsíce maximálních hodnot a zároveň Měsíc stojí vůbec nejvýše či nejníže na obloze.
Dávní lidé si tohoto periodického pohybu Měsíce po obloze všímali a zaznamenávali ho: Víme to například o Keltech. Jestli to samé činili i dávní budovatelé Stonehenge (stavba začala před zhruba 7 000 roky), je dosud otázka.
Záměr, nebo náhoda?
Jakou funkci (či funkce) kdysi Stonehenge plnil, není zatím jasné. Zjevně však šlo o posvátné místo, které mohlo sloužit například jako léčebna či obrovský kamenný kalendář vyznačený jednotlivými menhiry. S určitostí víme, že ho jeho dávní stavitelé orientovali podle polohy Slunce při letním a zimním slunovratu. Jestli se při stavbě řídili i postavením Měsíce, se možná již brzy dozvíme.
Již zmíněný Ruggles považuje vliv Měsíce za pravděpodobný. Zdaleka ne všichni odborníci však s touto hypotézou souhlasí. „Rozpoznat lunovrat je pro běžného pozorovatele opravdu těžké. Dobře viditelný je pouze při opravdu zevrubném pozorování východu a západu Měsíce,“ uvedl pro CNN astronom Bradley Schaefer. Dodal, že je poměrně skeptický k myšlence, že by lidé tento měsíční jev znali už v pravěku a orientovali podle něj své stavby.
MOŽNÁ JSTE PŘEHLÉDLI: CNN – K ovládání počítače mu stačí myšlenka. Pacient s ALS testuje revoluční implantát
