Jsem Čech více než Okamura, říká Bernd Posselt. Pozor na sladká slova, varuje Zeman
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Sjezd v Brně vyvolal bouřlivé reakce veřejnosti i politiků.
Šéf landsmanšaftu Posselt se cítí více Čechem než jeho kritici.
Exprezident Zeman v reakci zmínil čtyři znepokojivá fakta.
Posselt je ve funkci od roku 2008. Jak dlouho chce ještě setrvat?
Sudetoněmecký landsmanšaft pořádá tento víkend sjezd v Brně. CNN Prima NEWS za jeho dlouholetým předsedou Berndem Posseltem vyrazila exkluzivně do Mnichova, přímo do jeho kanceláře. Odpovídal na otázky o vztazích s Českou republikou, Benešových dekretech i o tom, proč vyloučil ze spolku všechny členy AfD. Exprezident Miloš Zeman pak v exkluzivním vyjádření pro CNN Prima NEWS Posseltovým slovům rázně oponoval.
Brno o víkendu hostí sjezd sudetoněmeckého landsmanšaftu — a česká politika to nenechala bez povšimnutí. Dlouhá debata v parlamentu, výpady Tomia Okamury a dalších politiků jsou v posledních dnech na denním pořádku. Bernd Posselt, který je s organizací spojen už sedmadvacet let a od roku 2008 je jejím federálním předsedou, ale říká, že mu kontroverzní atmosféra vyhovuje. „Po té parlamentní debatě dostávám víc pozvánek do České republiky než kdy dřív," říká.
ČTĚTE TAKÉ: V Brně lidé postavili „barikádu“ proti sudetským Němcům. Pavel a Steinmeier vydali prohlášení
Posselt se podle svých slov nenechá rozhodit ani ostrými slovy Tomia Okamury, který landsmanšaft dlouhodobě kritizuje. „Pan Okamura je nacionalista. Upřímně řečeno si myslím, že jsem více Čech než on," říká bez okolků. Poukazuje přitom na to, co považuje za pokrytectví. Okamura spolupracuje s německými a rakouskými nacionalisty z pravicového spektra, kteří zároveň útočí na Posselta jako na „zrádce, který slouží Čechům".
Nekompromisně postupoval landsmanšaft vůči německé straně AfD, jejíž členové například požadovali zrušení Benešových dekretů. „Nevyloučili jsme některé členy — vyloučili jsme všechny. Členové AfD nesmějí být členy landsmanšaftu a zhruba deset let nesmějí přicházet na Sudetoněmecký den," vysvětluje Posselt.
Benešovy dekrety jsou morální otázkou
V roce 2015 landsmanšaft ze svých stanov vypustil zmínky o Benešových dekretech. Bylo to záměrné přátelské gesto vůči Čechům? Posselt nabízí jednodušší vysvětlení: „Upřímně řečeno, stanovy nikdo nečetl.“ Teprve novinář z Augsburger Allgemeine ho údajně upozornil na to, že si organizace ve stanovách stále nárokuje věci, které v praxi dávno nevyžaduje. „Řekl jsem: to není pravda. On řekl: je. Pak jsem si je přečetl a pak jsme se rozhodli to vypustit."
Vnitřní opozici, která se změně stanov bránila, Posselt identifikuje jasně: „Ti lidé jsou dnes v AfD, přátelé pana Okamury“.
Čtěte také
Posselt Benešovy dekrety kritizuje, ale při našem rozhovoru velmi pečlivě rozlišuje dvě roviny. „Jsou morálně špatné, protože jsou založeny na principu kolektivní viny. To řekl i Václav Havel," připomíná. Zároveň ale zdůrazňuje, že jakákoli majetková debata je pro něj uzavřená. „Nás to nezajímá. Minulost změnit nemůžeme."
Proč tedy toto téma stále vyvolává vášně? Posselt má jasnou odpověď: „Nebylo to naším přičiněním. Téma znovu otevřeli čeští nacionalisté a komunisté. Náš názor je: nechte toho ducha spát v jeho hrobě.“
Miloš Zeman: Soustřeďme se na fakta
Na Posseltova slova o přátelství a společné kultuře reagoval exprezident Miloš Zeman v exkluzivním vyjádření pro CNN Prima NEWS ostře. „Soustřeďme se na fakta, nikoliv na sladká slova pana Posselta,“ předeslal na začátku svého vyjádření.
Fakta jsou podle něj jednoznačná. „Fakt číslo jedna: Sudetoněmecký landsmanšaft byl spoluzaložen bývalými nacisty. Fakt číslo dvě: Ve svých stanovách měl dlouhou dobu majetkové a jiné nároky vůči České republice a ze stanov je vypustil až poté, kdy se ukázaly jako neprosaditelné,“ vyjmenoval Zeman. „V roce 2003 hlasoval Bernd Posselt jako poslanec Evropského parlamentu proti přijetí České republiky do Evropské unie. Fakt číslo čtyři: Rozhovor, který dal Posselt MfD, je opatřen titulkem odsuzujícím dekrety prezidenta Edvarda Beneše,“ dodal zkušený politik.
Na závěr Zeman připomněl, kde podle něj leží skutečná hranice debaty: „Benešovy dekrety jsou neoddělitelnou součástí českého právního řádu. Jejich zrušení by rozvrátilo celou poválečnou podobu našeho státu.“
Německy mluvící českoněmecký Evropan
Posselt se nenarodil v Česku, jeho rodina byla odsunuta v listopadu 1946, on sám přišel na svět deset let po válce v Německu. Přesto se cítí být Čechem. „Necítím se jako odsunutý. Cítím se jako Čech – Böhme,“ říká. A když ho žádáme o přesnější definici, odpoví: „Jsem německy mluvící českoněmecký Evropan.“
Na otázku, zda by rozjitřenou diskusi okolo sjezdu zklidnil jeho odchod z čela organizace, reaguje poměrně rázně: „Promiňte, ale v dohledné době nástupce neplánuji. Plánuji pracovat ještě deset nebo dvacet let.“ K práci ho motivuje i podpora z čela České republiky: „Když prezident Pavel přijel poprvé do Bavorska, řekl jasně: vztahy mezi našimi zeměmi jsou nyní lepší než kdykoli v historii, a ti, kdo to zorganizovali, byli sudetští Němci, zejména pan Posselt.“
Sjezd v Brně podle Posselta kontroverzní atmosféra jen posílila. „Těším se více než kdy dřív,“ říká. „Někdy kontroverze otevírají dveře,“ uzavírá náš rozhovor.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Jste odpad, vmetl Zdechovský Konečné v hádce o landsmanšaft. Šéfka KSČM ostře reagovala
V médiích působí od roku 2012, specializuje se na reportáže z terénu všeho druhu a na zahraniční zpravodajství zejména o Ukrajině. Má rád kočky, opuštěná místa, počítačové hry a vaření. (Jiri.Masojidek@iprima.cz)
