Když technologie pomáhají léčit. Zdraví se stěhuje do kapsy, ale bez lékařů to nejde
Jiří Plášek, kardiolog Fakultní nemocnice Ostrava. Zdroj: Se souhlasem Digital Future Awards
Chytré hodinky, aplikace v mobilu nebo domácí měření životních funkcí. Technologií, které sledují naše zdraví, nikdy nebylo víc. Skutečný přínos ale přichází až ve chvíli, kdy se data propojí se zdravotní péčí. Jak blízko je české zdravotnictví digitální budoucnosti a co všechno už dnes funguje v praxi? Odpoví odborníci, kteří patří mezi vítěze soutěže Digital Future Awards.
Lidé dnes nosí v kapsách a na zápěstích více informací o svém zdraví než kdykoli dřív. Sledují tep, spánek, pohyb, okysličení krve nebo srdeční rytmus. Otázka ale zní: co s těmito daty dokáže udělat zdravotnický systém a co se musí změnit, aby skutečně pomáhala pacientům?
Podle Antonína Hlavinky se Česká republika v této oblasti posouvá, byť opatrně a postupně. „Jsme v rámci Evropské unie, což znamená přísná pravidla pro certifikaci a využití dat jako součásti zdravotnické dokumentace. Přesto už dnes existují první programy, které umožňují efektivní a bezpečné zavádění telemedicíny,“ vysvětluje Antonín Hlavinka, náměstek pro inovace a digitalizaci Fakultní nemocnice Olomouc.
VIDEO
Pacienti podle něj mohou svá vlastní zařízení připojit k certifikovaným aplikacím určeným pro zdravotnické použití. „Máme vyškolené lékaře, kteří s těmito daty umí pracovat. Zatím je to selektivní, ale už dnes se s tím dá reálně pracovat,“ dodává.
Od surových dat k lékařskému rozhodnutí
Velkou výzvou zůstává rozlišení mezi skutečně přínosnými informacemi a pouhým informačním šumem. Pacienti dnes často přicházejí do ordinací s daty ze svých aplikací a chytrých zařízení.
„Je to někdy velmi obtížné,“ připouští Jiří Plášek, kardiolog Fakultní nemocnice Ostrava. „Bio signálů je obrovské množství – od tepové frekvence přes saturaci kyslíku až po záznamy EKG. Část z nich lze využít, ale často jen informativně. Diagnózu nebo léčebný postup z těchto dat hned stanovit nemůžeme. Vždy je nutné je potvrdit certifikovaným zdravotnickým prostředkem.“
Právě validace dat je podle něj klíčová. Bez ní hrozí, že se lékaři i pacienti budou rozhodovat na základě nepřesných nebo zavádějících informací.
Telemedicína jako prevence i úleva pro systém
V českých nemocnicích už dnes vznikají projekty, které telemedicínu posouvají z experimentu do běžné praxe. Fakultní nemocnice Olomouc pracuje na systému, který umožňuje dlouhodobé sledování pacientů v domácím prostředí.
„Pacienti se monitorují pomocí vybraných certifikovaných zdravotnických prostředků, data se bezpečně přenášejí do nemocnice a vyhodnocují je algoritmy nebo odborníci,“ popisuje Antonín Hlavinka. „Může to fungovat jako prevence – včasný záchyt problémů – a zároveň jako doplněk péče o chronicky nemocné pacienty.“
Podle něj jde o efektivní řešení nejen pro pacienty, ale i pro celý zdravotní systém. „Samozřejmě k tomu musí existovat správná metodika, legislativa a návaznost na úhrady. To všechno se teď postupně nastavuje,“ dodává.
Ne každé chytré hodinky jsou zdravotnický prostředek
Zásadním tématem je certifikace zařízení. „Zdravotnický prostředek musí splňovat přísná kritéria podle evropské regulace MDR,“ upozorňuje Hlavinka. „Není to tak, že si koupíte jakékoli chytré hodinky a jejich data lze automaticky použít ve zdravotnictví.“
Zatímco například v USA jsou některá zařízení považována za zdravotnické prostředky, v Evropské unii tomu tak často není. „Získání certifikace je nákladné a časově náročné, může trvat dva až tři roky. Výrobci s tím musí počítat – a promítá se to i do ceny zařízení,“ vysvětluje.
Pacient jako aktivní partner, ne hrozba
Digitalizace mění i roli pacienta. Ten má dnes mnohem lepší přehled o svém zdravotním stavu a přichází k lékaři informovanější než dřív. Podle Jiřího Pláška to není hrozba, ale příležitost.
„Je dobře, že se posiluje aktivní role pacienta. Nenese za jeho zdraví odpovědnost jen lékař, ale i on sám,“ říká. „I když data nejsou vždy z certifikovaného zařízení, mohou být důležitým signálem. My je pak ověříme a rozhodneme, zda jde o něco závažného.“
Podle něj je české zdravotnictví v implementaci těchto technologií poměrně daleko, zejména v kardiologii. „Včasný záchyt arytmií může zabránit cévní mozkové příhodě. To má obrovský dopad nejen na kvalitu života pacientů, ale i na celý systém,“ uzavírá.
Digital Future Awards: prostor pro ty, kteří mění zdravotnictví
Právě i projekty, které propojují technologie s reálným přínosem pro pacienty a zdravotnictví, oceňuje soutěž Digital Future Awards. Ta vyzdvihuje lídry, inovátory a organizace, které dokážou digitální vize proměnit v měřitelné výsledky.
Přihlásit svůj projekt do soutěže Digital Future Awards je možné na webu: www.digitalfutureawards.cz
