Kia Stonic 1,2 DPi: Obyčejný, ale milý společník do města

Umí stárnout

Z lacině vypadajících aut vznikly v průběhu let vozy, které se člověk nemusí bát postavit vedle koncernových klasik, jako je Golf či Fabie.

Ačkoliv je Stonic na trhu už od podzimu 2017, vypadá pořád slušně a dá se říct, že umí stárnout. I když testovaná výbava Exclusive, druhá nejnižší, která je k dispozici, je tedy značně osekaná, vzhledu auta to neškodí.

Kia Stonic 1,2 DPi Zdroj: Bart Běhal

Interiéru vládne jednoduchost, navíc příjemně pojí minulost se současností. K vyhřívanému volantu a sedačkám přichází řada jízdních asistentů či obrazovka infotainmentu. Všechno je tu vážně snadné a uživatelsky přívětivé, což potvrzuje právě například infotainment, který má dotykovou obrazovku, ale zároveň pod ní nechybí klasická tlačítka.

Těch je všude dostatek. Ovládáme jimi teplotu či rádio a hlavně také start-stop systém. To ulehčí mnohé, natrvalo totiž samozřejmě vypnout nejde.

Kolem je hodně plastů, na palubní desce či před spolujezdcem to osazenstvo až tolik nezaznamená, ale třeba ve dveřích je to znatelné dost. Jenže ve výbavě Exclusive auto nestojí ani půl milionu korun. To je částka, za kterou toho v auto-moto světě už v současné době mnoho nového nepořídíte…

Vnitřní prostor byl příjemným překvapením, protože jako dospělý, více než 180 centimetrů měřící jedinec, jsem si v pohodě sedl sám za sebe. Nebylo to samozřejmě to nejpříjemnější usazení na světě, ale bylo to úplně dostačující, ač bylo třeba mít lehce rozkročené nohy. Stísněné pocity nehrozily. K tomu nezapomeňme přidat 332 litrů, které nabízí zavazadlový prostor.

Pohodlné a dobře ovladatelné, do tří tisíc otáček tiché

Stonic 1,2 – tedy atmosférický čtyřválec, který je úplným motorovým základem v nabídce – nabízí pouhých 62 kW, tedy 84 koňských sil. To už je v současné době, kdy nám například Toyota Yaris GR dokáže z tříválcového motoru o objemu 1,6 litru vytáhnout 260 koní (dobře, tohle je opravdu extrémní příklad), celkem úsměvné, nicméně testovaný motor má hlavně spořit palivo, čemuž má pomáhat i dvojité vstřikování.

Stonic následně při jízdě doručí to, co nabízí na papíře. Motor pracuje klidně a především hladce a má běžné parametry příjemného městského přesunovadla, což se od auta s délkou 4,1 metru zhruba tak čeká, ne? Na nižší agilitu či jízdní dynamiku si rychle zvyknete a zjistíte, že Stonic příjemně plní základní řidičské požadavky.

Kia Stonic 1,2 DPi Zdroj: Bart Běhal

To, že mu občas chybí síla a na stovku se doslova vyhrabe až za zhruba 13,5 vteřiny, je vedlejší v porovnání s tím, že auto je pohodlné, dobře ovladatelné a tiché. A vlastně i tu sílu umí dodat, ale je třeba vytáhnout otáčkoměr až za tři tisíce, pak motor ožije a mohou se klidně objevit i myšlenky na nějaké to předjíždění. Nese to s sebou ale také jedno minus.

Zatímco při nižších rychlostech je Stonic tichý a zvuku v kabině si takřka nevšimnete, jakmile se ručička na rychloměru dostane k číslu 90, což by tak při zařazeném pátém rychlostním stupni (ano, manuál a ano, je k dispozici i klasická ruční brzda) odpovídalo zhruba zmíněným třem tisícům otáčkám, začne být v kabině výrazně hlučněji. A to se „jednadvojka“ umí dostat až nad 160 km/h, to jsem – přiznám se – nezkoušel. Šestka by prostě převodovce slušela víc.

Pochválit je třeba podvozek, netrápí se na rozbitých českých silnicích a usnadňuje cestování po městě, i v uličkách. Tam mu to společně s jízdou po okreskách určitě sedí nejvíc. Připravte se prostě, že máte v ruce úplně obyčejné auto. V tom dobrém slova smyslu.

Tlačítko na start-stop systém už jsem pochválil, plusem je také další na vypínání asistenta hlídání jízdy v pruhu. Ano, umí být přesný, když ho využijete, ale zároveň připomíná otravného šprta, který umí všechno nejlépe. Má prostě tendenci do řízení zbytečně moc promlouvat a tahat se s řidičem o volant.

Spotřebu si ani ne 1,1 tuny vážící autíčko během naší spolupráce ustálilo lehce pod šesti litry. Zvládlo to klidně za čtyři, ale taky mírně pod sedm. Zhruba tak 5,7 bylo solidním průměrem.

Kia Stonic 1,2 DPi Zdroj: Bart Běhal

A ještě jednou zpátky k ceně, 444 980 Kč je cena vozu v základní výbavě, kde jsou šestnáctipalcová kola, LED denní svícení, automatická klimatizace, systémy pro jízdu v pruzích a tak dále… Náš vůz měl navíc například metalízu Sporty Blue za 13 tisíc či Paket Winter za dalších 10 tisíc. I tak se auto dostalo na 494 800 Kč.

1. NÁKLADY NA SERVIS

Záruka na vůz je 7 let / 150 tisíc ujetých kilometrů, na lak 5 let / 150 tisíc kilometrů a na rez 12 let bez kilometrového omezení. Servisní prohlídky přichází vždy po 15 tisících či jednom uběhlém roce až do 10 let užívání či 150 tisíc kilometrů. Hodinová sazba práce činí 847 Kč včetně DPH.

2. PRODEJE

Od září 2017 do listopadu 2022 si našel Stonic v Česku více než pět tisíc nových majitelů, v loňském kalendářním roce byl třetím nejprodávanějším modelem značky. Ty nejžádanější specifikace jsou aktuálně dostupné skladem, jinak se dodací lhůta pohybuje mezi 3–10 měsíci. To už závisí na specifikaci modelu. A tady tradiční porovnání s konkurencí.