Češi přečtou méně knih, ty staré však nezůstávají ležet. Pomáhá internetový prodej i BookTok
Zatímco čtenost v Česku dlouhodobě klesá, zájem o knihy z druhé ruky naopak roste. Prodej použitých titulů usnadnily internetový přeprodej i specializované služby jako Knihobot, které knihu dokážou od nabídky až po nového majitele dostat během několika dní. Podle odborníků tenhle trend navíc žene i BookTok – komunita čtenářů na TikToku, která dnes zásadně ovlivňuje i to, co se v nakladatelstvích vůbec vydává.
Stěhování, velký úklid nebo děti, které už vyrostly z pohádek. Právě tehdy lidé často zjišťují, že mají doma desítky knih, které už nepotřebují. Místo aby ale zůstaly ležet bez využití, mohou dostat druhý život a udělat radost někomu jinému. Stále populárnější možností je poslat knihy dál.
Rostoucí zájem o knihy z druhé ruky souvisí především s jednoduchostí celého prodejního procesu. Internet totiž výrazně usnadnil cestu od člověka, který už věc nechce, k někomu, koho naopak potěší. „V minulosti, když jste chtěl prodat knihu, musel jste vymyslet cenu, nafotit ji, někam ji vystavit, najít prostor pro inzerát. Tohle dnes už Knihobot řeší za vás,“ vysvětluje Žaneta Kratochvílová, marketingová ředitelka Knihobotu.
Nedílným faktorem při rozhodování je také cena. Nová kniha dnes v Česku stojí v průměru 333 korun. Čtenář pak může pořízením knihy z druhé ruky ušetřit klidně i 70 procent. „Knížky se prakticky nespotřebovávají. Ten příběh je tam pořád stejný. Takže je samozřejmě mnohem výhodnější najít stejnou knížku ve stejné kvalitě z druhé ruky,“ dodává Kratochvílová.
Stačí vyfotit krabici plnou knih
Jednou z možností, jak poslat knihy dál, je Knihobot. Zájemce přitom nemusí nikam chodit ani fotografovat každou knihu zvlášť. Stačí pořídit společnou fotografii knih, které chce nabídnout, a nahrát ji do formuláře na webu.
Princip je jednoduchý. Majitel knih je nabídne k prodeji a Knihobot posoudí, zda o ně bude mezi čtenáři zájem. Pokud knihy projdou prvním posouzením, majitel je zabalí například do tašky nebo krabice a pošle poštou či přes AlzaBox. O další část procesu se postará Knihobot. Kniha zamíří do centrálního skladu v pražské Hostivaři, kde se setká s dalšími miliony svazků. Během několika dní tak může změnit majitele a pokračovat ve svém příběhu, od domácí knihovny přes sklad až k někomu, kdo ji právě hledal. Pracovníci jich každý týden zpracují kolem 200 tisíc.
Podpis autora může cenu změnit
Pracovníci každou knihu pečlivě prolistují, protože lidé si ji často pletou s trezorem. Schovávají do nich peníze, účty nebo závěti. V jedné knize pracovníci například našli až deset tisíc korun. Zvláštní pozornost také věnují knihám s věnováním nebo autorským podpisem. Právě takový zápis totiž může výslednou hodnotu knihy ovlivnit. U běžného podpisu může cena knihy klesnout. U vzácného či historicky významného autorského rukopisu ale může být situace přesně opačná a hodnota knihy může výrazně vzrůst.
Čtení pomalu klesá. Mladí ale překvapují
Češi stále patří mezi národy, které čtou hodně. Zároveň ale postupně klesá počet knih, které lidé během roku přečtou. „Češi čtou stále hodně, čtenost ale klesá. Neklesá tolik počet lidí, kteří čtou. To, co vidíme, je pokles počtu knížek, které lidé přečtou za rok,“ říká Kratochvílová.
Česká republika se podle ní stále drží na sedmém místě v Evropě. Průměrný Čech přečte kolem deseti knih ročně, statistiky ale výrazně ovlivňují největší knihomolové. „Průměrný Čech přečte 9,9, tedy přibližně deset knížek za rok. Je tam ale jedno velké ale – medián jsou pouze tři knížky za rok. To znamená, že polovina obyvatel České republiky přečte tři a méně knížek,“ upozorňuje Kratochvílová.
Mezi aktivnější čtenáře patří ženy. A překvapivě také teenageři. „Podstatně víc čtou ženy. 77 procent žen říká, že přečtou alespoň jednu knížku ročně. U mužů je to 68 procent,“ uvádí. Nejvíce knih pak přečtou lidé v důchodovém věku, kteří se dostávají přibližně na 13 knih ročně.
Telefon proti knihám? Ne vždy
Mladí lidé jsou přitom často považováni za skupinu, kterou od knih odvádějí telefony, sociální sítě a streamovací platformy. Podle Kratochvílové ale situace není tak jednoduchá, nejméně totiž čtou lidé v ekonomicky produktivním věku, tedy přibližně mezi 30 a 50 lety.
Důvodem bývá nedostatek času, práce nebo péče o děti. Podle Kratochvílové to lidé v této fázi života vysvětlují podobně: na čtení nemají čas, protože se věnují práci nebo výchově dětí. Knihy si tak často místo sebe vybírají pro své potomky.
Sociální sítě přitom mohou mít na čtení i opačný efekt, než se očekává. Vznikají na nich totiž komunity, které ke čtení naopak přivádějí další lidi.
BookTok mění knižní svět
Jedním z nejvýraznějších fenoménů je BookTok, tedy knižní komunita na sociální síti TikTok. Podobná komunita funguje také na Instagramu pod označením Bookstagram. Tato komunita v současnosti výrazně ovlivňuje vydávání knih.
Sociální sítě také pomáhají vytvářet nové knižní trendy a žánry. Jedním z nejvýraznějších je takzvaná romantasy, tedy spojení romantiky a fantasy, ze kterého vznikají příběhy odehrávající se většinou v rozsáhlých knižních sériích.
BookTok přitom nemusí pomáhat jen zavedeným autorům. Pro začínající spisovatele se může stát cestou k vydání knihy. „Malí, respektive začínající autoři vydají svoji knížku sami, oznámí to na BookToku a ta komunita jim pomůže získat smlouvu s nakladatelstvím, protože je to tak populární, že to potom každý chce“, popisuje Kratochvílová.
