KOMENTÁŘ Ondřeje Krutílka: Hybridních útoků v Evropě přibývá. Dokážeme svou civilizaci bránit?
Elektrárna ve východoněmeckém Jänschwalde Zdroj: Profimedia.cz
V noci na čtvrtek se dva pachatelé pokusili o žhářský útok u sídla firmy Rohde & Schwarz v německém Mnichově. Ve středu ráno vybuchl na hlavním nádraží v německém Augsburgu ruční granát. Předešlého dne vyřadil úmyslně vyvolaný zkrat elektrickou rozvodnu nedaleko Kolína nad Rýnem a téhož dne ráno našli policisté u rozvodny nedaleko elektrárny Jänschwalde v Braniborsku podomácku vyrobené výbušniny a zápalná zařízení. To jsou čtyři incidenty s podobným rukopisem v jedné zemi během pouhých tří dnů.
Podobné zkušenosti má stále víc evropských zemí: Před pár dny hořela polská továrna na drony ve Skarżysku-Kamienné a tamní prokuratura případ vyšetřuje jako terorismus. Slovenská policie na konci srpna překazila útok na továrnu výrobce bezpilotních systémů na východě země. V Tallinnu hořela budova zbrojařské firmy soustředící se na robotické systémy…
ČTĚTE TAKÉ: Trumpův ostrý vzkaz Evropě. Zaplatíte za Bidenovu pomoc Ukrajině. Zmínil i „zrádnou chátru“
Některé podobné případy zatím zůstávají neobjasněné, velkou část z nich – zejména ty, které se nápadně soustředí na státy a firmy zapojené do pomoci Ukrajině – však zpravodajci spojují s ruskou hybridní válkou proti Evropě. Německá vláda ostatně tento týden oznámila, že to bylo právě Rusko, kdo stál za útokem na lipské letiště ze 4. srpna.
Komentáře a glosy
Texty zveřejňované v rubrice Názory se nemusí ztotožňovat s postoji redakce CNN Prima NEWS. Jedná se o autorské komentáře redaktorů a externích přispěvatelů.
Teroristické útoky, ať už státní či „soukromé“, míří na to, aby vyvolaly strach, nejistotu či společenskou polarizaci. Snaží se nás postupně otupit a vyčerpat. Pachatel s jejich pomocí dokáže způsobit hodně škody za směšně nízkou cenu – a pokud při tom odhalí naše slabá místa nebo se mu dokonce podaří nás rozhádat, může být každý další útok o to ničivější.
Jak tedy na takové útoky reagovat? Tohle primárně není debata o posilování výdajů na bezpečnost a obranu (i když i ta je mimořádně důležitá a Česko v ní dnes zdaleka nedělá dost), ale o vnitřní odolnosti.
Vlna asymetrických útoků
Pokud máme proti vlně hybridních a asymetrických útoků obstát, potřebujeme nejen schopnou armádu a policii, ale také dobře zaplacené a motivované experty na klíčových úřednických místech, stabilní veřejnoprávní média, která nás v kritických okamžicích dokážou včas informovat, a samozřejmě politiky, kteří mají jasno, na které straně dnes stojíme.
Ve všech těchhle věcech mi bohužel vládní strany žádnou jistotu nedávají. Zvlášť SPD, u níž si nemůžeme být jistí, zda je víc loajální České republice, nebo Kremlu.
Čtěte také
Na úrovni Evropy je to na první pohled lepší – podporujeme obranný průmysl, máme sankční režim na hybridní hrozby, přijali jsme pravidla pro odolnost kritické infrastruktury. O tom, zda to bude stačit, nicméně rozhodnou dvě věci:
První otázka je, zda v praxi zvládneme důsledně využívat všechny bezpečnostní nástroje, které už máme. Evropané totiž často mají dost nepraktickou představu, že problém končí sepsáním kompromisního paragrafu, nikoli jeho vymáháním.
Ondřej Krutílek je aktivní politik, analytik, politolog a vysokoškolský učitel. Je členem ODS. Od roku 2024 je poslancem Evropského parlamentu.
Druhá otázka je ještě důležitější: dokážeme se vůbec vnitřně ztotožnit s tím, že naši civilizaci a způsob života je třeba bránit? A vydržíme to i měsíce a roky, po které nás bude Rusko či jiní útočníci testovat? Jiná cesta totiž není.
Tohle všechno se musí odehrát v naší hlavě, ne na papíře. Z hybridní války v Evropě se nesmí stát něco, co považujeme za normální.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Atentát na Putina? Téměř nemožné, tvrdí expert. Řekl, proč je šéf Kremlu nedotknutelný
