Deset kroků k ukončení války na Ukrajině. Co Česko, Polsko a Slovinsko navrhují?

Záchranáři pracují na místě, kde se nachází Národní akademie státní správy, která je poškozená ostřelováním v Charkově (18. března)

Tisková konference Petra Fialy po jednání v Bruselu

Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na webu Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.

„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku – a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.

Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.

Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.

Morawiecki v článku píše o nutnosti co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, zemního plynu a uhlí do sedmadvacítky. Podle Fialy je toto polská interpretace, mezi trojicí zemí panuje shoda na desetibodovém plánu, jak podpořit Ukrajinu a přinést konec války.

Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.

Ukrajinci se snaží dobýt zpět Cherson, u Charkova zničili ruský vrtulník

Už více než měsíc trvá ruská invaze na Ukrajinu. Podle informací ukrajinské armády jsou ruské síly zatlačovány zpět do okolí Kyjeva. Generální štáb však přiznal, že Rusko částečně vytvořilo pozemní koridor mezi Donbasem a Krymem. Ukrajinská armáda se podle představitele Pentagonu snaží dobýt zpět strategické město Cherson. Rusko přesouvá vojáky na Ukrajinu z Gruzie jako posily, řekl vysoký představitel americké obrany. Rozhodnutí o invazi na Ukrajinu učinil ruský prezident Vladimir Putin, sdělil bývalý prezident a současný předseda vládní strany Jednotné Rusko Dmitrij Medveděv. Rusko hlásí, že se mu prý podařilo splnit první fázi operace na Ukrajině a nyní chce osvobodit Donbas. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ruské jednotky ztratily více než 16 tisíc vojáků.

Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.

Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.

EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát, píše polský premiér.

Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.

Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.

Tagy: