Ledový princ Metoděj: Rychlobruslař Jílek jede na ZOH pro medaile. Jako kamarádka Sáblíková
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Zázrak na ledě? Rychlobruslař Jílek míří na první olympiádu.
V Miláně myslí na dvě medaile.
V 19 letech se zatím skvěle vyrovnává s tlakem.
Rychlobruslařskou nadějí je i jeho mladší bratr.
Pořád je ještě možné, že vám jeho jméno nic neříká. Pak se ale vsaďte, že až bude v Miláně končit letošní olympiáda, už budete rychlobruslaře Metoděje Jílka znát jako jednoho z největších českých hrdinů. Tenhle 19letý mládenec je úkaz, který na led přešel z inline bruslení až v patnácti. Přesto teď v říši Martiny Sáblíkové kosí i ty nejslavnější soupeře. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS popisuje, co za tím stojí.
Z milánské olympiády může přivézt nejednu medaili. Ba co víc – z milánské olympiády může přivézt nejednu ZLATOU medaili.
A pozoruhodné na tom je, že pokud se to povede, vlastně to ani nebude překvapení.
ČTĚTE TAKÉ: Program rychlobruslení na olympiádě. Loučení legendy Sáblíkové, kam vystřelí zázrak Jílek?
Metoděj Jílek je v 19 letech naprostou rychlobruslařskou senzací. Ještě před čtyřmi lety dělal úplně jiný sport – s inline bruslemi získal na juniorských šampionátech devět zlatých medailí, psalo se o něm jako o zázraku. Jenže Jílka napadlo, že by mohl být úspěšný i na ledě. V olympijské disciplíně.
Zpětně viděno – byl to mazaný nápad.
Během pouhých dvou let získal mezi dospělou elitou nejdřív bronz z mistrovství světa, vzápětí dvakrát vyhrál ve Světovém poháru. V norském Hamaru překonal 16 let starý traťový rekord legendárního Svena Kremera.
Rychlobruslař Metoděj Jílek patří na ZOH 2026 k největším českým nadějím. Zdroj: ČTK, Profimedia.cz
„Máte pravdu, že je to rychlý progres. Zase to ale nepřišlo ze dne na den. Bruslení se věnuju od pěti let; jen jsem zkrátka začínal na kolečkách,“ řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS supertalent, který se v Miláně zúčastní závodu na 10 tisíc metrů, 5 tisíc metrů, 1500 metrů a závodu s hromadným startem.
Jílek je tichý a asketický mládenec, důsledně se vyhýbá alkoholu, kávě i okázale projeveným emocím. Při povídání často odpoví třeba jen třemi slovy.
Nic proti tomu.
V Miláně se nebudou medaile rozdávat za řečnické kejkle, ale za výkony v oboru, který ovládá vskutku znamenitě.
Čtěte také
Martina Sáblíková při svém olympijském debutu zajela v Turíně 2006 čtvrté a sedmé místo. Bylo by pro vás v Miláně stejné umístění velkým zklamáním?
V aktuální sezoně jsem většinou jezdil medailové výsledky. Pokud budu oproti konkurenci končit na podobných pozicích jako při Světových pohárech, měla by to v Itálii být medaile. Takže ano – pokud bych ji neměl, zklamání by to bylo.
Jak v devatenácti snášíte ten tlak, když ze všech stran slyšíte, že se od vás čeká medaile?
Snažím si to tolik nepřipouštět. Rád bych se soustředil jen na sebe a svůj vlastní výkon. Na to, jak jsem trénoval. Abych si uvědomil, že nemám proč být nervózní. To mi většinou pomáhá. Pro medaili udělám všechno. Už se do Milána těším. Bude to moje první olympiáda, něco nového. Asi mě čeká spousta zážitků. Nejen při závodech, i v olympijské vesnici. Tuhle akci přece sleduje každý, takže je pocta na ní startovat. Jsem za to neskutečně rád.
Rychlobruslař Metoděj Jílek patří na ZOH 2026 k největším českým nadějím. Zdroj: ČTK, Profimedia.cz
Můžete potkat velké hvězdy z jiných sportů. Těšíte se na někoho konkrétního?
Na další české sportovce. Dost z nich je slavných, hodně toho dokázali. Super by bylo třeba potkat hokejisty nebo Ester Ledeckou. Já si pořád pamatuju, jak v Pchjongčchangu vyhrála dvě zlaté. To pro mě byl obrovský fanouškovský zážitek.
Upřímně – moc si neumím představit, že byste zrovna vy u jízdy Ledecké před televizí vášnivě skákal a křičel.
To asi opravdu ne. Jsem tišší typ. Když přijdu unavený z tréninku, už mi moc energie nezbývá. I tak velké věci prožívám spíš v sobě.
Čtěte také
Sáblíková je rádce i superkamarádka
Velkou věcí je i váš příběh, k rychlobruslení jste přišel teprve před čtyřmi roky. Neštípete se, jestli se vám to jen nezdá?
Svým způsobem je to jak včera. Jsem samozřejmě moc rád, že jsem se za tak krátkou dobu dokázal dostat na úroveň světové špičky.
Soupeři dělají rychlobruslení odmala, vy ne. Znamená to pro vás velký handicap?
Co se týká techniky, v rychlobruslení mám určitě pořád co dohánět. Vnitřně ale cítím, že jsem si z koleček na druhé straně přinesl něco, co zase může chybět jim. Takže to mělo i své výhody.
Rychlobruslař Metoděj Jílek patří na ZOH 2026 k největším českým nadějím. Zdroj: ČTK, Profimedia.cz
Jak starší protivníci koukají na to, když jim zatápí 19letý kluk?
Do hlav jim nevidím. Určitě jsou překvapení. Berou to ale sportovně. Snaží se prostě dělat všechno pro to, aby mě porazili. My jsme naštěstí sport, kde si s ostatními úspěch navzájem přejeme. Byť je jasné, že určitá rivalita existuje. Což je samozřejmě naprosto přirozená věc, všichni se ženou za co nejlepším výsledkem.
Když měla Sáblíková v Turíně 2006 olympijskou premiéru, soupeřky se 18leté slečny tak bály, že se ji dost nesportovními způsoby snažily rozhodit. Nehrozí, že by se teď k podobným praktikám snížili i vaši protivníci?
Toho bych se nebál. Všichni kolem jsou přátelští, mezi rychlobruslaři jsem si udělal spoustu dobrých kamarádů. Soupeři z rychlobruslařské špičky se ke mně vždycky chovali s respektem a úctou.
Čtěte také
Když už jsem zmínil Sáblíkovou – jak často vám radí?
Nějaké rady jsem od ní určitě získal. Na druhé straně si ale myslím, že každý člověk funguje trochu jinak. K tomu, aby se posunul dál, potřebuje odlišné věci. Je to dost individuální.
Kým pro vás Sáblíková ve svých 38 letech vůbec je? Vzorem? Kamarádkou?
Určitě je to kamarádka. Je neuvěřitelně milá, obrovsky mě podporuje. Nevídáme se zas tak často. Hlavně na Světových pohárech, to je pár týdnů do roka. V každém případě ji ale beru jako superkamarádku. Myslím, že je ráda, že v Česku vyrostl někdo další, kdo by to po ní mohl převzít.
Rychlobruslař Metoděj Jílek se svou kamarádkou a mentorkou Martinou Sáblíkovou. Zdroj: ČTK, Profimedia.cz
K jejímu příběhu patří i legendy o tom, jak doma v ponožkách trénovala na klouzavém prkně. To už se ve vašich časech asi posunulo, ne?
Ani ne. Prkno se využívá pořád. Vedle něj ale máme samozřejmě už i jiné možnosti.
Jak v čem. Dlouho slibovaná hala pro rychlobruslení v Česku pořád nestojí.
Pravda, to mi hodně komplikuje život. Pořád musím někam cestovat, skoro vůbec kvůli tomu nejsem v Česku.
Čtěte také
Až skoro nechápu, že jste loni zvládnul odmaturovat a že teď stíháte studium na FTVS.
Nějak to zvládám. Na gymplu jsem to všechno dohnal díky individuálnímu plánu. Podobně vstřícní ke mně jsou i na FTVS, kde jsem si vybral obor kondiční trenér. Naštěstí mi dovolili se soustředit na olympijské hry. Učení se plně začnu věnovat potom.
To už můžete být olympijským medailistou.
Přípravě jsme obětovali všechno. Nepotkaly nás žádné komplikace, všechno šlo podle plánu. Forma by tedy měla být vysoká. Jen uvidíme, s čím přijdou ostatní soupeři. Do startu olympiády pořád ještě zbývá pár týdnů, za tu dobu se toho dá zvládnout ještě hodně.
Rychlobruslař Metoděj Jílek patří na ZOH 2026 k největším českým nadějím. Zdroj: ČTK, Profimedia.cz
Brusle odlité na míru
Velké šance vám jsou přisuzovány především v závodech na 5 a 10 kilometrů. Za jak dlouho v nich poznáte, že se to vyvíjí dobře?
Třeba na desítce to poznám zhruba ve třetině závodu. Po deseti kolech už vím, kolik mám sil, jak se cítím. Pravda je, že na výkon má vliv spousta věcí; nejen to, jak mám natrénováno. Někdy se například špatně vyspím, špatný je pak i závod. Ale zase to není pravidlo, ve výsledku jde totiž o celou kombinaci faktorů. Mým úkolem je snažit se, aby všechny tyhle faktory byly posunuté na co nejvyšší level. Pak to můžu zajet podle svých představ.
Jak si člověk udrží čistou hlavu v závodě na nekonečných 10 tisíc metrů?
Je to hrozně náročné. Fyzicky i psychicky. Připouštím, že srovnat si hlavu je pro rychlobruslaře šíleně těžké. Dřív se mi třeba stávalo, že jsem do akce šel přemotivovaný. To nejde. Člověk by se každopádně měl soustředit jen na závod. Nic jiného vás v tu chvíli nesmí vyrušit. Myslíte jen na jednotlivá kola. Na nic jiného.
Čtěte také
Jak bolí nohy po závodě na 10 tisíc metrů?
Hodně. Když mám ale nohy v jednom ohni, taky vím, že jsem pracoval správně. Pět minut po závodě sundám brusle, pak se vyjedu na kole a je to v pohodě.
Hokejisté někdy schválně hrají v o číslo menších bruslích, Ručinský hrál dokonce v o dvě čísla menších – prý aby měli nohu pevně stáhnutou. Taky používáte podobné finty?
Nepotřebuju je. Mám brusli dělanou přesně na nohu. V našem sportu je to běžné – udělá se odlitek nohy, podle toho se vám vyrobí brusle přímo na míru.
A kolik bruslí použijete za sezonu? Jágr jich měl na rok až deset.
Já jen jedny. Naštěstí vydrží.
Rychlobruslař Metoděj Jílek patří na ZOH 2026 k největším českým nadějím. Zdroj: ČTK, Profimedia.cz
Rychlobruslení dělá i váš bratr Filip, že?
Ano. Je o čtyři roky mladší. A má podle mého budoucnost. Taky začínal na kolečkách, rychlobruslení si ale přibral dřív než já.
Po olympiádě zase vzhůru na kolečka
Jestli se nepletu, tak už si na rozdíl od vás v juniorském závodě vyzkoušel milánskou olympijskou dráhu. Popisoval vám, jaká je?
Milánská hala je specifická tím, že ji postavili jen dočasně. Po olympiádě se zase rozbourá, bude tam jakési výstaviště. Chlazení ledu proto není zabudované v betonu, položili ho na něj. To je světový unikát. Může to mít samozřejmě vliv na kvalitu ledu, zatím ale nedokážu posoudit, jak moc velký. Asi to nebude nejrychlejší, ale uvidíme na místě.
Rychlobruslař Metoděj Jílek patří na ZOH 2026 k největším českým nadějím. Zdroj: ČTK, Profimedia.cz
Odhadnete, co vás čeká po olympiádě?
Mistrovství světa vícebojařů. A pak? Kolečkářská sezona!
Cože? Vy pořád jezdíte i inliny?
Jistě. Nechci se jich vzdát. Moc mě baví. Kéž by taky byly na olympiádě! V naší mezinárodní skupině nás led a kolečka střídá víc, sám trenér Kalon Dobbin je několikanásobný mistr světa na kolečkových bruslích, takže mě vede i v téhle disciplíně. Nevadí mu, že to takhle střídám. Díky tomu se můžu těšit jak na rychlobruslařskou olympiádu, tak na říjnové kolečkářské mistrovství světa v Paraguayi.
MOŽNÁ JSTE PŘEHLÉDLI: Dostál, český trumf pro olympiádu. Nejsme bez šance. V NHL máme víc brankářů, než Slováci hráčů