Lékař Roman Šmucler v pořadu Nový den mimo jiné hovořil o tom, jak se může současná situace dál vyvíjet.
Zubař, prezident České stomatologické komory a také člen krizového štábu Roman Šmucler, který byl hostem čtvrtečního pořadu Nový den, si po minutě ve studiu sundal roušku a zavtipkoval i na účet politiků.
„Kdy tohle budeme moci sundat?“ ptal se moderátor Libor Bouček a ukazoval přitom na svou roušku. Šmucler argumentoval tím, že odpověď je v rukou vyšší moci. „My tu máme národní náboženství, ‚kult roušky‘,“ vtipkoval Šmucler a dodal, že plošná povinnost nosit roušky skončí tehdy, až se česká společnost rozhodne, že si ústa dál zakrývat nechce. Bouček reagoval návrhem, aby si roušky tedy ve studiu odložili. „Já bych si jí sundal, jestli to nevadí,“ odpověděl Šmucler.
Krizový štáb navrhl ukončit plošnou povinnost nosit roušky s posledním dnem nouzového stavu, tedy 17. května. Na to ale vzápětí reagoval ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a myšlenku vyvrátil s tím, že rozhodnutí je plně v rukou ministerstva zdravotnictví. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) by opatření mělo trvat zhruba do půlky června a poté by lidé měli roušky nosit na místech, kde je vyšší koncentrace osob, třeba v MHD. „Samozřejmě krizový štáb o tom nemá právo rozhodovat. Já ale neznám odborníka, který by říkal, že plošné nošení má smysl,“ sdělil Šmucler. Člen krizového štábu ale souhlasí s tím, že roušky by se měly používat racionálně na místech, kde se třeba pohybují starší lidé. „Nosit bavlněné roušky třeba ve 25 nebo 30 stupních je ale přece nesmysl,“ dodal Šmucler.
Matematika pro školáky, i politiky
Šmucler v ranním pořadu rozebíral také počty nakažených a nemocných: „Řekněme, že jedno procento lidí prodělalo toto onemocnění. To znamená, že nemocných bylo 160 tisíc lidí, ne sedm tisíc, jak se uvádí. Z nich zemřelo přes dvě stě, takže těch, kteří umřou, je 1,6 promile.“ Podle Šmuclera ti, kteří nemoci COVID-19 podlehli, byli nejčastěji lidé na konci života a pravděpodobně by v brzké době zemřeli. Šmucler si navíc myslí, že víc z nich zemřelo, protože byli vystrašení a nešli ani k doktorovi. „Je to relativně dost nízké číslo. V republice denně umře 308 lidí a na COVID-19 třeba dva. To je počítání pro základní školy, jen si tenhle ‚úkol‘ nikdo neudělal na vládě,“ vysvětlil lékař.
Člen krizového štábu také objasnil, jak by vypadalo, kdyby se Česko virem promořilo, což původně zamýšlel třeba náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. „Za nouzový stav umřelo víc lidí, než kdyby se promořilo sto procent populace. Kdyby to dostali všichni lidé, i ti nejvíc nemocní, umře zhruba šestnáct tisíc lidí. To je asi rozměr, proč jsme zadlužili Českou republiku, zastavili tady život, a přitom kdo má kurz matematiky ze střední školy, musí chápat, že to je nesmysl,“ doplnil Šmucler.
Vize do budoucna
Šmucler uvedl, že v současnosti existuje několik možností vývoje epidemiologické situace. Varianta „Harvard“ podle všeho znamená, že situace bude v podobných vlnách kolísat do roku 2022. Varianta „Kochova institutu“ zase varuje před druhou vlnou, která by podle odborníků měla přijít na konci léta kvůli uvolňování opatření a vyvrcholit na podzim. Tato varianta zahrnuje i riziko, že se onemocnění sejde s chřipkou a lékaři nebudou schopni poznat, kdy jde o nový typ koronaviru. „My ty lidi zachráníme, to se nebojte, ale určitě nebudeme vědět, kdo měl COVID-19 a kdo ne,“ ujasnil Šmucler.
Podle něj ale ani tato varianta není dramatická. „I kdyby přišla druhá vlna, která by byla pro Česko nejtěžší, protože jsme nejméně promoření, pořád se bavíme o tom, že umře třeba osm tisíc lidí, ale většina z nich nemocných,“ dodal Šmucler, který za „tajemství“ vidí to, že se v Česku neprovádějí pitvy, aby lékaři mohli s jistotou říct, kdo zemřel s koronavirem a kdo na něj. „Když někdo zemře a najde se na něm COVID, řekne se, že na něj umřel, ale my neprovádíme pitvy. Jediná bezpečná diagnóza je přes počítačovou tomografii. Jestli člověk měl nebo neměl v nosohltanu virus není rozhodující, klíčová je reakce na plicích, tak se nemoc pozná,“ vysvětlil Šmucler.
