Lékaři pod dohledem: zdravotní péče za mřížemi vyžaduje odbornost i empatii
Zdravotní péče za mřížemi není běžné téma k hovoru. Přesto ji v České republice zajišťují desítky lékařů, sester i specialistů, kteří se denně starají o pacienty v prostředí s přísným režimem a omezenými možnostmi. Vězeňská medicína je náročná disciplína – spojuje odbornost, disciplínu a cit pro lidskost.
Každodenní práce pod zámkem
Zdravotnická zařízení Ministerstva spravedlnosti (ZZMS) zajišťují lékařskou péči pro všechny věznice v Česku. Funguje zde 35 ambulantních středisek a dvě nemocnice – v Praze a Brně. Týmy zdravotníků se starají o široké spektrum pacientů, od běžných úrazů až po složité psychické poruchy.
„Medicína za mřížemi znamená, že jsme zodpovědní za zdravotní péči ve všech věznicích v republice. Naše práce je pestrá, ale zároveň velmi specifická,“ vysvětluje ředitel ZZMS Ondřej Felix. Podle něj je klíčová nejen odborná připravenost, ale i schopnost pracovat v podmínkách, kde každé rozhodnutí ovlivňuje bezpečnost.
Od praktika po psychiatra
Zdravotní péče ve vězeňských zařízeních zahrnuje praktické lékaře, stomatology, neurology, urology, gynekology i psychiatry. V pražské nemocnici fungují chirurgické a interní oddělení, v brněnské pak psychiatrie a infekční medicína.
Právě psychiatrie patří mezi nejčastěji zmiňované oblasti vězeňské medicíny. „Setkáváme se se všemi typy diagnóz, nejvíce ale s poruchami osobnosti a závislostmi,“ přibližuje primář psychiatrie Václav Kostrouch z vazební nemocnice v Brně. Podle něj má vězeňské prostředí i určité výhody – díky neustálému dohledu se mohou psychické potíže zachytit dříve než v běžné praxi.
Léčit a zároveň chránit
Specifické podmínky mají i záchranáři, kteří do věznic vyrážejí v případech akutní pomoci. „Pro záchranáře je zásah ve věznici jiný než kdekoliv jinde – každý pohyb se musí koordinovat s dozorem a prostředí může být stresující,“ vysvětluje mluvčí Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy Jana Poštová.
Péče o vězně tak vyžaduje nejen lékařské znalosti, ale i schopnost rychle reagovat, spolupracovat a komunikovat napříč složkami. Jak dodává Poštová, právě dobrá spolupráce mezi vězeňskými zařízeními, zdravotníky a záchrannou službou je naprostý základ.
Medicína, která si zaslouží respekt
Zdravotníci, kteří se věnují vězeňské medicíně, často říkají, že jde o práci, která jim dává smysl – i když se s ní pojí řada výzev. Péče o pacienty, kteří si zároveň odpykávají trest, vyžaduje profesionální odstup, ale i empatii. „Naši lékaři a sestry se denně setkávají s příběhy lidí, kteří často prožili složitý život. I za mřížemi si ale každý zaslouží důstojnou péči,“ dodává ředitel Ondřej Felix.
Medicína za mřížemi jako téma budoucnosti
Vězeňské zdravotnictví se postupně otevírá veřejnosti i odborným debatám. Právě proto vznikla i konference Medicína za mřížemi, která nabízí prostor pro sdílení zkušeností mezi lékaři, psychologickými pracovníky a zástupci justice. „Naší snahou je ukázat, že vězeňská medicína není uzavřený svět, ale důležitá součást celého systému zdravotní péče,“ doplňuje Markéta Kořínková, náměstkyně ZZMS.
Ačkoliv se léčí v prostředí s mřížemi, smysl Zdravotnického zařízení Ministerstva spravedlnosti zůstává stále stejný – pomáhat.
