lodě

Rusko se snaží s Tureckem dohodnout na alternativě k obilné dohodě, od které Moskva v polovině července ustoupila. Hlavní roli má tentokrát hrát nikoli ukrajinské, ale ruské obilí. V nově diskutované dohodě by Ankara mohla převzít komodity od Kremlu a distribuovat je chudým státům, napsala agentura Reuters.

Válka na Ukrajině se v posledních týdnech přesouvá i do oblasti Černého moře. Rusko vycouvalo z obilné dohody, zahájilo blokádu a oblast zaminovává. Obě strany si vzájemně útočí na přístavy. Do toho všeho létají nad Černým mořem stroje NATO a oblastí kličkují lodě, popisuje deník The New York Times.

Rusko zahájilo blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Stalo se tak po pondělním upuštění od dohody, která zajišťovala obchodními lodím bezpečný pohyb v oblasti. V ohrožení je tak znovu export obilí. Bílý dům varuje, že chce Rusko napětí v Černém moři eskalovat a chystá prý útoky na civilní lodě, píše agentura AP.

Situace v Černém moři je vážná a může dojít k eskalaci. Rusové a Ukrajinci si mohou začít navzájem ve velkém potápět lodě, upozornil ve vysílání CNN Prima NEWS bezpečnostní expert Lukáš Visingr. Reagoval tak na čtvrteční oznámení Ukrajiny, že bude všechny lodě plující do ruských a okupovaných přístavů považovat za vojenský cíl. Jde o reciproční opatření ke stejnému kroku Ruska. Dodal, že ze vzniklé situace mohou více než Rusko těžit Ukrajinci.

V důsledku úderu ukrajinské armády v jedné z osad na severozápadě Krymu byly poškozeny čtyři administrativní budovy. Rusové informovali, že při útoku dronu zemřela dívka, píše agentura RIA Novosti. Od čtvrtka bude Rusko považovat všechny lodě, které poplují do ukrajinských černomořských přístavů, za potenciální dopravce vojenského nákladu.

Když se svět shodl na zákazu špinavých paliv pro lodě, snížily se emise jedovatých látek. Ale mraky páchnoucích spalin, které se za plavidly táhly, měly nečekaný efekt: bránily v oteplování Země. Po jejich zákazu se začala ohřívat o to rychleji.

Skandinávské země pozorují v oblasti Baltského a Severního moře zvýšený výskyt ruských špionážních lodí. Podle analýzy listu The Foreign Policy se posádka plavidel snaží mapovat výskyt podmořských kabelů, trubek a další kritické infrastruktury. Riziko další sabotáže v oblasti tak údajně roste.

Nejméně 76 lidí zahynulo při lodním neštěstí, k němuž došlo v pátek na jihovýchodě Nigérie. V noci na pondělí o tom informovala agentura AFP s odvoláním na nigerijského prezidenta Muhammadua Buhariho.

Dvě americké válečné lodě propluly mezinárodními vodami Tchajwanského průlivu. Stalo se tak poprvé od rozsáhlého vojenského cvičení, které Čína uspořádala po návštěvě předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu. Washington již dříve oznámil, že oblastí proplují jeho lodě či proletí jeho letadla, uvedla agentura AFP. Peking uvedl, že je připraven zareagovat na jakoukoliv provokaci.

Ostrovní stát Tchaj-wan disponuje navzdory svému malému území úctyhodnou armádou. Má slušné letectvo i námořnictvo, mezery látá naopak na poli pozemní techniky. Početně se ale nemůže s Čínou v žádném ohledu rovnat. Těžit tak může maximálně ze své výhodné obranné pozice.

Peking pobouřený návštěvou americké političky Nancy Pelosiové začal u Tchaj-wanu masivní vojenské cvičení. Při něm měl údajně pálit i odstrašující rakety směrem k ostrovnímu území, které si nárokuje. Tchaj-wan pak měl zaznamenat na nebi neznámé vzdušné objekty, prý čínské drony. Hlava americké Sněmovny reprezentantů navštívila demokratický ostrov po 25 letech.

Spojené státy nemají účinnou obranu proti raketám odpalovaným z lodí. Vyplývá to ze studie vlivného amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). Ruská raketová střelba z Černomořské flotily na ukrajinská města přitom ukazuje velké přínosy kvalitní protilodní obrany. Američtí vojenští činitelé tak chystají novou koncepci.