Ukrajina vyslala drony na ruské černomořské základny
Ukrajinská armáda má k dispozici zřejmě mnohem silnější střely do amerického systému ATACMS, než se dosud předpokládalo. Vyplývá to z analýzy listu Forbes, podle kterého munici Ukrajinci využili při zničení ruské minolovky Kovrovets.
Na Krymu není od začátku války bezpečno. Armáda Kyjeva v neděli znovu na okupovaný poloostrov udeřila. A znovu byla cílem tamní Černomořská flotila. Ukrajinci ji postupně ukrajují, během bojů už zničili nebo poškodili přes deset lodí.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Byl mír mezi Ruskem a Ukrajinou na dosah ruky? Experti popsali, co Západ odmítl přijmout
Posledním cílem se stala minolovka Kovrovets. Ze strategického hlediska se nejedná o nijak významný zásah, podle listu Forbes je zajímavější způsob, jakým Ukrajinci s největší pravděpodobností loď zničili. Měli k tomu využít střely ATACMS s výrazným doletem a extrémní silou.
Ještě před schválením amerického balíčku pomoci pro Ukrajinu se objevovaly spekulace, že USA zkraje roku potichu poslaly Kyjevu rakety ATACMS, které válčící země poptávala od začátku války.
Dosud se ale mělo za to, že Ukrajina dostala střely ve variantách M39 s doletem 160 kilometrů a M39A1 s doletem přes 300 kilometrů. Oba druhy raket při dopadu uvolňují submunici, což ale snižuje přesnost a také průraznost celého systému. Pro zasažení lodi – malého cíle – by proto taková zbraň měla být nevhodná.
Analýza Forbesu tak dospěla k závěru, že Ukrajinci mají k dispozici mnohem silnější střely ATACMS. Možná ve variantách M48 a M57 s průraznou 200kilogramovou hlavicí. Takové střely by podle expertů mohly prorazit trup lodi. Pokud by se premisa potvrdila, prý by to znamenalo, že střely ATACMS jsou přesnější, než se čekalo.
Co to znamená pro Rusko?
Dopady pro Rusko mohou být podle Forbesu obrovské. Ostřelováním minolovky to prý teprve začíná. Zbytky Černomořské flotily, které stále kotví v Sevastopolu, jsou zřejmě na dostřel mimořádně silných raket.
„Pokud střely ATACMS vyřazují ruské válečné lodě v Sevastopolu, těžko si představit, že by základna měla pro Rusy ještě nějaký užitek,“ upozornil Phillips O'Brien, profesor strategických studií na univerzitě v St. Andrews ve Skotsku.
Rusko prý na Krymu nemá protivzdušnou obranu, která by mohla tyto střely zachytit. Stejně znepokojující pro Rusy je, že přesné ATACMS s jednotnými hlavicemi by mohly představovat vážné nebezpečí pro Kerčský most, který spojuje jižní Rusko s okupovaným Krymem. Stejná přesnost, která by umožnila střele M48 nebo M57 zasáhnout loď, by měla umožnit i zásah mostu, vysvětlil Fabian Hoffmann, výzkumný pracovník norského projektu Oslo Nuclear Project.
Kerčský most je dlouhodobě nejslabším článkem v ruské logistické síti, jelikož je jedinou spojnicí z Ruska na Krym. Často tak čelí ukrajinským útokům a Rusové uvažují o tom, že by v oblasti vybudovali hlubinný tunel.
