Maďarsko je třetí zemí, která chce Česku poslat vakcíny kvůli údajné nespravedlnosti Evropské unie. Zdroj: Profimedia.cz
Maďarsko v květnu pošle do Česka 40 tisíc dávek vakcíny proti covidu, oznámil tamní ministr zahraničí Péter Szijjártó. Následuje tak Slovinsko a Rakousko, které zemi rovněž pomohou.
Rozhodnutí Maďarska přišlo poté, co Česku přislíbil rakouský kancléř Sebastian Kurz 30 tisíc a Slovinsko 10 tisíc dávek vakcíny. Jedná se prý o projev solidarity, když „Evropská unie selhala“ ve snaze napravit nerovnosti při distribuci očkovací látky mezi jednotlivé unijní země.
Sputnik do Česka? Můžeme dodat vakcínu pro 300 tisíc lidí, reagují Rusové na Babiše
Představitelé ruské vakcíny Sputnik V oznámili, že by do Česka mohli ještě během dubna dostat dávky očkovací látky pro 300 tisíc lidí. Informovali o tom na Twitteru v reakci na páteční vyjádření českého premiéra Andreje Babiše (ANO), který po krachu jednání se státy Evropské unie o přidělení dodatečných vakcín prohlásil, že bude muset přemýšlet o zisku právě ruské vakcíny. Ta přitom dodnes nemá schválení k užití od Evropské agentury pro léčivé přípravky.
Česká republika kvůli svému postoji neobdrží žádnou z dodatečně rozdělovaných vakcín firmy Pfizer. Rakousko, které si rovněž stěžovalo na nespravedlnost ze strany Bruselu, také, přesto chce Česko bilaterálně podpořit. Kurz zmínil, že je rád, že se chtějí připojit i další evropské státy.
Evropská unie rozdělovala dodatečných 10 milionů vakcíny Pfizer/BioNTech a při distribuci se řídila počtem obyvatel. Devatenáct členských zemí se však rozhodlo části svého přídělu – celkem tří milionů dávek – vzdát ve prospěch šesti států těžce zasažených covidem včetně Česka. S tím však nesouhlasilo Rakousko, Slovinsko – a i Česko. Zatímco Rakousko a Slovinsko svým odmítavým postojem získaly vakcín více, Česká republika přišla přibližně o 140 tisíc dávek.
Podle premiéra Andreje Babiše chybí v EU solidarita a klíč, na základě kterého mají být vakcíny rozděleny, není vybalancovaný, vznikl pod tlakem a ve prospěch velkých států. Kritici ministerského předsedy však tvrdí, že za neúspěch ve vyjednávání může jeho neschopnost a že Česká republika již není považována za spolehlivého partnera. Takto se vyjádřil například někdejší tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.
