Peníze Zdroj: Profimedia.cz
Zhruba 3 150 veřejných funkcionářů včas neodevzdalo ministerstvu spravedlnosti majetková přiznání. Dalších 630 sice oznámení učinilo, ale ne za celé období výkonu funkce v roce 2019. Dohromady tak řádně nesplnilo oznamovací povinnost zhruba 3 800 funkcionářů, uvedla na Iveta Mikulášová z ministerského odboru střetu zájmů a boje proti korupci.
Všechny případy úřad předá správním orgánům k přestupkovému řízení. Loni přiznání nedodalo přibližně 7 500 komunálních politiků. Obecní úřady jim pak ukládaly pokuty v průměrné výši 1 000 až 2 000 korun. Ministerstvo však očekává, že za opakované přestupky pokuty vzrostou.
Lhůta pro podání přiznání za loňský rok vypršela 30. června. Politici a další činitelé museli zaslat do centrálního registru informace o vykonávaných činnostech, o majetku, o nabytých příjmech a o závazcích.
Mikulášová uvedla, že zákon o střetu zájmů nepřipouští žádnou toleranci a zmeškání lhůty nelze prominout. Ministerstvo tak musí správním orgánům oznámit všechny případy.
„Je pak úlohou správního orgánu, aby v rámci správního řízení vyhodnotil veškeré okolnosti konkrétního případu, tedy například to, z jakého důvodu nebyla povinnost splněna ve lhůtě, zda došlo k dodatečnému splnění oznamovací povinnosti či zda se jedná o recidivu,“ uvedla.
Sankce jsou spíše nízké
Komunálním politikům vadí zejména to, že jejich přiznání jsou komukoliv přístupná. Těm, kteří loni přiznání neodevzdali, rozdaly obecní úřady zhruba ve třech čtvrtinách případů spíše nízké pokuty, u zbývajících pak řízení zastavily kvůli nenaplnění znaku společenské škodlivosti.
„V některých případech správní orgány posuzují případy porušené oznamovací povinnosti velice mírně. Na druhou stranu je třeba podotknout, že v případě mnohých veřejných funkcionářů se doposud jednalo o první porušení oznamovací povinnosti po zřízení centrálního registru oznámení,“ poznamenala Mikulášová.
Ministerstvo se nechystá iniciovat zpřísnění postihů legislativní cestou. Upozornilo, že maximální možná výše pokuty (tedy 50 000 korun) je vyšší než například u přestupku ublížení na zdraví a stejně vysoká jako u přestupku krádeže, zpronevěry nebo podvodu. Podle úřadu ji tedy nelze považovat za nízkou.
Ústavní soud letos s platností od konce roku 2020 zrušil současný rozsah nahlížení do centrálního registru oznámení. Podle soudců postačí zpřístupňovat údaje na základě žádosti, protože volné nahlížení přes internet porušuje právo na soukromí veřejných funkcionářů. Soud ale zároveň nezrušil pravidlo, že majetková přiznání musí nadále podávat i neplacení komunální politici.
