měna

Zdražování v Turecku nebere konce. Lidé začínají mít problémy s nakupováním základních potravin. Tamní obyvatelé musí za průměrný nákup v průměru zaplatit třikrát více než na začátku letošního roku.

Česká národní banka vydala v červnu na podporu kursu koruny přes sedm miliard eur. Dvakrát tolik co v květnu. Síla jejích intervencí pravděpodobně nepolevila ani v červenci, a tak může hrozit, že do roka naší centrální bance dojdou devizové rezervy, které si vytvořila od listopadu 2013 do dubna 2017. Nebo na hodnotě ztratí česká měna.

Zdražování znovu rozvířilo diskusi o tom, zda by s eurem místo koruny nebylo v Česku lépe. Vstup do eurozóny dlouhodobě prosazuje například TOP 09. Ekonomové však mají jasno, lépe by nebylo. Nejen že by inflace neklesla, ale Česká národní banka by navíc přišla o možnost korigovat růst cen pomocí úrokových sazeb. Na druhou stranu by euro mohlo zlevnit hypotéky a Češi by si před dovolenou do zemí eurozóny nemuseli měnit koruny.

Chorvatsko udělalo klíčový krok na cestě k tomu, aby od ledna příštího roku mohlo jako svou měnu začít používat euro. Evropská komise dospěla k závěru, že země plní všechna potřebná kritéria a může se za sedm měsíců stát dvacátým členem eurozóny. Chorvatský parlament již potřebný zákon schválil a definitivní slovo budou mít v červenci členské země, jejichž souhlas by měl být spíše formalitou.

Zatímco inflace v České republice nezadržitelně míří k 15 procentům, průměr eurozóny je asi poloviční. Jinak řečeno Češi, kteří v peněženkách nosí koruny, čelí přibližně dvojnásobnému tempu zdražování zboží a služeb než lidé, kteří k placení používají euro. Znamená to, že by si právě jednotná evropská měna dokázala poradit s českou inflací lépe než koruna?

Rusko už téměř tři měsíce čelí bezprecedentním sankcím, které na něj uvalily západní státy v souvislosti s vojenským útokem na Ukrajinu. Jak v současnosti vypadá ruská ekonomika? Podle ekonoma Petra Dufka je složité něco takového posuzovat, protože dopady sankcí bývají obvykle zpožděné a Moskva navíc nezveřejňuje mnoho makroekonomických údajů. Efekt sankcí však Dufek považuje za neoddiskutovatelný.

Při podzimních volbách do Poslanecké sněmovny by mohl důležitou roli hrát postoj politických stran k otázce přijetí eura. Češi se v názorech dělí na dva tábory, politici se však shodují na jednom – v dalších čtyřech letech euro v Česku nebude. Jaké však mají politické subjekty plány do budoucna? Některé strany euro zavrhují, jiné ho za určitých podmínek nevylučují.