reklama

Mezi mořskými savci se šíří smrtící virus. Může za to tání arktických ledovců

Na nákazu svým životem doplatily již desítky tisíc tuleňů.
Foto: Pixabay

Od roku 2000 nedalo vědcům spát hromadné umírání tuleňů. Příčinou úmrtí desítek tisíc zvířat byl virus PDV (Phocine Distemper Virus), který ochromí imunitní systém nakaženého jedince a dovolí druhotným infekcím, aby zvíře přivedly na pokraj smrti. Patogen z rodu Morbillivirus byl poprvé objeven v roce 1988 na severu Evropy, kde zemřelo přibližně osmnáct tisíc tuleňů.

reklama

Od roku 2000 nedalo vědcům spát hromadné umírání tuleňů. Příčinou úmrtí desítek tisíc zvířat byl virus PDV (Phocine Distemper Virus), který ochromí imunitní systém nakaženého jedince a dovolí druhotným infekcím, aby zvíře přivedly na pokraj smrti. Patogen z rodu Morbillivirus byl poprvé objeven v roce 1988 na severu Evropy, kde zemřelo přibližně osmnáct tisíc tuleňů.

V 2004 se však objevily první případy nákazy až na Aljašce. K první velké epidemii v severní Americe došlo už v roce 2006. Výzkumníci z Národní správy oceánů a atmosféry celý rok zaznamenávali nezvykle vysoké počty úhynů mrtvých tuleňů. Testy odhalily, že na vině je PDV.

Vědci se domnívají, že za to může klimatická změna a migrace populací, které působí. Virus se šíří přímým kontaktem s nakaženým jedincem či jeho tělními tekutinami. Mezi mořskými savci se velice snadno šíří. Nám je dobře známa jeho psí verze – psinka. Nákaza virem PDV má i podobné příznaky: potíže s dýcháním, výtok z nosu a očí, zvýšená teplota.

Vědci se zaměřili na studie a biologické vzorky druhů, které tráví alespoň část života v Arktidě. Co zjistili? Že k nárůstu šíření infekce dochází v letech, kdy se rozsah mořského ledu zmenšuje. Tání ledu totiž mořským savcům umožňuje snadněji přeplavat z Atlantiku do Pacifiku. Kromě toho však tuleně oslabuje zvýšený stres z nutnosti hledat potravu stále dál. Pro infekci jsou tak snadným cílem.

Proto jsou zvláště ohrožené populace tuleňů pravidelně očkovány (podobně jako naši psí společníci proti psince). Týká se to například tuleňů havajských – zbývá jich poslední čtrnáct set jedinců. I přesto, že obývají tropické vody, odborníci se obávají, že pokud by se virus dostal až k nim, tento druh by vyhynul.

reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Koronavirus

Česko přesáhlo 3000 úmrtí na COVID-19, nárůsty nakažených ale začínají klesat

Česko přesáhlo 3000 úmrtí na COVID-19, nárůsty nakažených ale začínají klesat

Za pátek do 18:00 zatím v Česku přibylo 6770 případů koronaviru, v pátek před týdnem to bylo do večera o 1300 víc. Nakaženo je nyní téměř 183 000 lidí. Počet úmrtí s koronavirem přesáhl 3000, tisíc zemřelých přibylo za necelý týden. V nemocnici je 7281 lidí s covidem, z nich 998 ve vážném stavu. Ve čtvrtek laboratoře provedly 38 945 testů, zhruba stejně jako ve středu. Podíl pozitivních mezi testovanými se drží nad 33 procenty.

Koronavirus

PŘEHLEDNĚ: Chřipka versus COVID-19. Jak poznáme, že máme koronavirus

PŘEHLEDNĚ: Chřipka versus COVID-19. Jak poznáme, že máme koronavirus

S rostoucími počty nakažených lze postupně stále jasněji pozorovat, že příznaky nemoci COVID-19 jsou ve velkém počtu případů jasně rozpoznatelné od klasické chřipky či jiných respiračních onemocnění. Specifická je například ztráta chuti a čichu. Naopak rýma mezi hlavní příznaky covidu nepatří. Člověk by měl zpozornět především při zvýšené teplotě.

reklama
Uvolňování není v žádném případě na stole, shodli se odborníci. Hrozí naopak zpřísnění
Vítěz Velké pardubické Hegnus je trochu porcelánový. Ale hodně chce, říká trenér Holčák
Božský Diego Maradona slaví 60. narozeniny. Ampulka s jeho krví zamířila do kostela
Jak si v televizi naladíte program CNN Prima NEWS? Tady je detailní návod
reklama
reklama
Nice, Avignon, Saúdská Arábie. Teroristé podnikli útoky na tři cíle a zabili tři lidi

Zahraničí

Domácí zpravodajství

Faltýnek po příletu utíkal novinářům. Jsem zločinec, odstřelte mě před národem, řekl
Do Bečvy unikl nikl. Zvýšená přítomnost kyanidů se tentokrát neprokázala, uvedla ČIŽP
Další články
reklama
reklama