mezinárodní obchod

Americký prezident Donald Trump zahajuje obchodní válku s Čínou, když jí opětovně navýšil cla na 145 procent kvůli tomu, že Peking jeho prvotní nadílku několikrát oplatil a zvedl až na 125 procent. Washington však boj s Pekingem nemusí vyhrát. Ve své analýze to uvádí americká stanice CNN. Může Trumpovi v tuto chvíli pomoci Evropa, která je však také zatížena novými americkými cly?

Vláda Petra Fialy (ODS) svým postojem k Číně přibrzdila další export českého zboží. V pořadu Partie Terezie Tománkové to řekl místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO). Zkritizoval také to, že za bezmála tři a půl roku vládnutí žádný z členů kabinetu Čínu nenavštívil. Ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek to však za chybu nepovažuje a podporuje jednání se zeměmi, které v Česku investují.

Donald Trump odložil cla na většinu zemí s výjimkou Číny. A EU jej napodobila. Může si tak alespoň prozatím oddychnout od 20procentního cla prakticky na veškerý dovoz, které americký prezident odložil o 90 dní. Stále se jí ale týkají cla na dovoz hliníku a oceli, stejně jako cla na dovoz automobilů. „Ten 90denní odklad, o kterém mluvil Trump, teď EU zrcadlí. Vnímám to jako symbolický krok, kterým EU říká: ‚Dáváte 90 dní pauzu? Dobře, my taky. Pojďme zasednout k jednacímu stolu‘,“ vysvětluje expert Martin Vokálek.

Čína společně se Spojenými státy a Evropskou unií patří mezi tři klíčové globální trhy a její vyřazení z mezinárodního obchodu vysokými cly by byl ekonomický nesmysl. V pořadu Co na to vaše peněženka? to řekl bývalý premiér Petr Nečas (ODS). Podle něj by obchodní válka mezi USA a Čínou přinesla hlubokou globální ekonomickou krizi.

Spojené státy začaly vybírat takzvaná reciproční cla. Týkají se přibližně 60 zemí, s nimiž USA podle administrativy prezidenta Donalda Trumpa mají vysoký obchodní deficit. Například na zboží z EU se vztahuje 20procentní clo. V případě Číny je sazba nového cla 34 procent, prezident Trump však v reakci na čínskou odvetu dnešním dnem zavádí další clo ve výši 50 procent.

Cla na dovoz z Číny do Spojených států se od středy zvýší na 104 procent. V úterý to podle agentury AFP oznámil Bílý dům, který tak naplňuje hrozbu amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Pokud se nepodaří vyjednat rozumnou dohodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy, hrozí podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka růst nezaměstnanosti nebo zavírání továren. S takto negativními ekonomickými dopady nemůže euroamerický svět vyhrát nad skutečným nepřítelem, kterým je podle Křečka Čína. Ekonom v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS řekl, že by se Evropská unie a Spojené státy měly spojit, ne proti sobě bojovat.

Padající americké akcie vyburcovaly k reakci i dlouholeté zastánce Donalda Trumpa. Zejména ty, kteří mají velký zájem na pozitivním vývoji na americkém trhu. Americký prezident by měl podle investorů a podporovatelů změnit nastavený kurz, jinak podle nich hrozí „ekonomická nukleární zima“. Ke zpochybňování Trumpovy celní politiky se připojil také Elon Musk.

Ministři zemí Evropské unie se v pondělí shodli, že by blok měl upřednostnit jednání o odstranění cel uvalených americkým prezidentem Donaldem Trumpem. První balík možných odvetných opatření je nicméně připravený.

Spojenci i nepřátelé USA začínají dávat dohromady jiný globální obchodní řád, který se Spojeným státům může líbit mnohem méně než ten, který zničily. Ve své analýze to uvedl komentátor webu Politico Jamie Dettmer. Zároveň upozornil na zvyšující se riziko globální recese.

Americký prezident Trump přirovnal svou politiku zavádění cel na dovoz do Spojených států k léčbě nutné pro ozdravení ekonomiky. Naznačil, že pokles trhů jej neznepokojuje, uvedla agentura Reuters.

Efekt Trumpových cel se projeví až za několik měsíců. V pořadu Nový den na CNN Prima NEWS to řekl ekonom Pavel Peterka. Evropské firmy podle něj v budoucnu čeká tvrdý boj o nové trhy.