Roztočí se znovu Trumpův celní kolotoč? USA hrozí 100 procenty, Čína tvrdou odvetou
Nechceme celní válku, ale nebojíme se jí. Takový vzkaz vyslal Peking do Washingtonu, když Donald Trump pohrozil zavedením astronomického cla na čínské zboží dovážené do Spojených států. Čína si však je navzdory rostoucím problémům doma jistá svou ekonomickou silou a hodlá ji ukázat jak Trumpovi, tak Evropě, popisuje pro The New York Times čínský expert.
Celní válka mezi USA a Čínou se možná rozjede nanovo. Spouštěčem se stalo oznámení Pekingu, že hodlá omezit vývoz kritických surovin, které se používají například na výrobu baterií nebo čipů.
Americký prezident Donald Trump dříve toto rozhodnutí označil ve svém příspěvku na síti Truth Social za překvapení, „extrémně nepřátelský“ krok i „morální hanbu v jednání s ostatními národy“.
ČTĚTE TAKÉ: Summit o Gaze slibuje stvrdit příměří. Chybět na něm ale bude Izrael i zástupci Hamásu
Následně pohrozil, že hodlá na čínské zboží uvalit 100% plošné clo.
„Vyhrožování vysokými cly není správnou cestou, jak jednat s Čínou,“ uvedl v neděli mluvčí ministerstva obchodu v prvním komentáři Pekingu k této hrozbě. Pokud proto budou USA jednat vůči Číně nadále jednostranně, bude země rozhodná přijmout opatření k ochraně svých legitimních práv a zájmů, dodal mluvčí.
„Náš postoj k celní válce zůstává nezměněn – nechceme ji, ale nebojíme se jí,“ reagovala čínská strana.
President Trump said he is raising tariffs on Chinese exports to the United States to 100% and imposing export controls on ‘any and all critical software’ https://t.co/bBp3BgMjNX pic.twitter.com/E3V36mqY0m
— Reuters (@Reuters) October 11, 2025
Návrat do situace na jaře
Rychlá eskalace napětí mezi dvěma největšími ekonomikami světa způsobila propad akcií a vyvolala obavy investorů i průmyslu, že se nanovo rozjede celní válka, jaké byli svědky v průběhu letošního jara.
Tehdy se cla na čínské a americké dovozy vyšplhala na přibližně 145 procent a 120 procent, připomíná stanice CNN.
V květnu se obě strany dohodly na zrušení trojciferných cel na vzájemné zboží. Výsledně se americká cla na čínské zboží zvýšila o 30 procent oproti začátku roku, zatímco zboží z USA dovážené do Číny podléhá clu ve výši 10 procent, píše BBC.
Překvapivý vývoj po čtyřech setkáních
„Situace je poměrně překvapivá, vzhledem k tomu, že mezi Čínou a USA již proběhla čtyři kola obchodních jednání,“ uvedl v rozhovoru pro The New York Times Ču Feng, profesor mezinárodních vztahů na Nanjing University.
Čínský prezident Si Ťin-pching kráčí po pódiu během recepce v banketní síni Velkého lidového shromáždění v Pekingu v Číně 30. září 2025 u příležitosti nadcházejícího 76. výročí založení Čínské lidové republiky. Zdroj: EPA, profimedia, ANDRES MARTINEZ CASARES
Narážel tak na setkání představitelů obou zemí, která se od května konala v Ženevě, Londýně, Stockholmu a Madridu.
Prezident Trump minulý měsíc prohlásil, že očekával další podobné setkání s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem v Jižní Koreji, které se mělo uskutečnit v průběhu října. V pátek však naopak uvedl, „že k tomu není žádný důvod.“
Křehkost vztahů USA a Číny
„Je to velmi jasná připomínka toho, že křehkost čínsko-amerických vztahů se prohlubuje,“ komentuje napětí mezi oběma zeměmi Feng.
Nové obchodní napětí tak podle The New York Times ukázalo, že Spojené státy a Čína vnímají vzájemnou rivalitu zásadně odlišným způsobem. Podle Trumpa je nicméně možné řešit otázky jako obchod a technologie odděleně. USA proto očekávají, že budou moci pokračovat v eskalaci technologických omezení vůči Číně a současně usilovat o dosažení zásadní obchodní dohody. Čína obě tyto oblasti naopak vnímá jako spojitou nádobu.
Přestože Trump označil omezení vývozu kritických surovin z Číny za nečekaný krok, z pohledu komunistické velmoci jde o naprosto logický vývoj probíhajících jednání.
Vzkaz do Evropy
„Čína jistě věděla, že Trump bude reagovat ostře, a nepodcenila ho,“ pokračuje pro deník Wang I-wej, profesor mezinárodních vztahů na Renmin University v Pekingu. Právě tento faktor podle něj dokazuje, že Čína má v současné době v řadě ohledů navrch. Je si například vědoma oslabené pozice prezidenta Trumpa na domácí půdě, ve které se ocitl vzhledem k chybějícímu rozpočtu a shutdownu tamní vlády.
Na druhé straně Čína věří ve vlastní vojenskou i technologickou sílu, kterými v současné době disponuje. „V několika oblastech má Čína navrch,“ dodává I-wej. Ani ona ale není bez problémů. Dlouhodobě ji trápí nepříznivý demografický vývoj a s ním související nedostatek pracovníků, upozorňuje deník The Washington Post.
Může se ale jednat také o signál evropským státům. Ty by si podle deníku měly vybrat, zda se budou v budoucnu chtít přiklonit na stranu USA, anebo Pekingu.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: NATO čelí nejzásadnější hrozbě za dlouhou dobu, připomíná studenou válku, říká analytik Havlíček
Vystudovala bohemistiku a mediální studia na Univerzitě Karlově. První novinářské zkušenosti získala v redakci webu Euractiv, kde se věnovala evropské politice. O volném čase ráda chalupaří, sportuje nebo čte. Do redakce CNN Prima NEWS nastoupila v březnu 2025.
