Závislost na jídle je podobná té na alkoholu. Proč je tak těžké přestat a existuje pomoc?
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Proč se závislost na jídle stává problémem i u mladých lidí?
Jak „levný dopamin“ ovlivňuje naše návyky a touhu po jídle?
Poznejte, jaký je rozdíl mezi „drahým“ a „levným“ dopaminem.
Existují moderní léky, které mohou pomoci s obezitou.
Řada Čechů psychickou nepohodu řeší rizikovým chováním, které se může přenést až do závislosti. Láhev či cigareta ale nejsou jediným lákadlem, které se nabízí: berličkou se stává i jídlo. Obezitou trpí takřka pětina populace a počet lidí, kteří si procházejí některou z poruch příjmu potravy, dle Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) stále roste. Dobrá zpráva? Se závislostí na jídle se dá bojovat.
Problém závislosti na jídle pramení z takzvaného dopaminového systému, který dává mozku pocit odměny a následné radosti z ní. Pokud se mozek živí „levným dopaminem“, rychle si na něj zvykne, dojde k vyčerpání systému a tím ke ztrátě citlivosti na přirozené podněty.
ČTĚTE TAKÉ: Obezita není selhání, ale nemoc. Moderní medicína dokáže výrazně pomoci, říká gastroenterolog z Motola
V praxi to vypadá tak, že lidé sahají po snadno dosažitelných zdrojích slasti, jako je nekonečné scrollování na sociálních sítích, nezdravé jídlo nebo návykové látky. Na druhé straně stojí „drahý dopamin“, do kterého je potřeba na začátku více investovat – úsilí se však vrátí i s úroky. Jedná se o pohyb, zdravou stravu, dostatek spánku či příjemnou sociální interakci.
Večerní vyjedení lednice je tedy rychlý způsob, jak na chvíli ztišit stres a napětí; úleva je ale krátká a problém neřeší.
Tlak z okolí vede k přehnaným nárokům
Prostřednictvím českých dat je patrné, že takzvaná „závislost na jídle“ (měřená škálou mYFAS) se objevuje již u adolescentů, a to u necelých pěti procent, častěji u dívek. Své sehrává i prostředí, vrstevníci a sociální sítě posilující tlak na výkon a vzhled. Do toho narůstá napříč generacemi pocit osamělosti, který dlouhodobě trápí zhruba každého desátého Čecha.
Čtěte také
Obezita je nemoc, která pocit osamělosti ještě prohlubuje. Odborníci se shodují, že nezdravě vysoké BMI však není vždy jen osobním selháním jednotlivce.
„Z mé praxe příčinou není jen ‚slabá vůle‘, jde o kombinaci fyziologie, nesprávného přístupu a okolního prostředí. Dobrá zpráva je, že se tomu dá výrazně předejít změnou strategie — jde o přechod od krátkodobých diet k trvalejším návykům, což vede k udržitelným změnám, zachování svalů. Sestavit si rozumný kalorický plán a práce na návycích výrazně zvyšují šanci, že novou váhu udržíte,“ sdělila obezitoložka a zakladatelka Spolku Zastavme nadváhu a obezitu Klaudie Hálová Karoliová.
Jaké má obezita rizika?
Obezita není jen otázkou konfekční velikosti. Její největší hrozba spočívá ve zdravotních dopadech, jak uvádí rozcestník pro hledání pomoci Hladovýmozek.cz. U lidí s vyšším BMI se častěji vyskytují choroby jako cukrovka 2. typu, ischemická choroba srdeční, cévní mozkové příhody, ale i poruchy spánku (například spánková apnoe), neplodnost, nebo dokonce některé druhy rakoviny (například tlustého střeva, prsu nebo dělohy).
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Omluvy z tělocviku? Dětem prokazujeme medvědí službu, říká Prymula. Popsal průlom v ochraně kojenců
Nadměrná hmotnost navíc zatěžuje klouby, vede k bolestem zad, zhoršuje kvalitu života a psychickou pohodu. „Je to chronické onemocnění, které vyžaduje komplexní přístup – včetně psychologické podpory a vedení odborníka,“ podotkl doktor Libor Volejník, internista z Ústí nad Labem.
Dobrou zprávou je, že už při snížení váhy o pět procent lze významně zlepšit zdravotní stav. Při úbytku deseti procent se výrazně snižuje riziko infarktu či rozvoje cukrovky. Kvalita spánku se zlepšuje, únava mizí a tělo se celkově dostává do rovnováhy. Je tedy zbytečné mít pocit, že musíte hned zhubnout 30 kilo. I menší krok má velký význam.
Hladový mozek ztracen v džungli hubnoucích léků
Trh antiobezitik je dnes tak pestrý, že se v něm „hladový mozek“ snadno ztratí. Právě proto je důležité vědět, kdy co dává smysl a proč.
Čtěte také
„Moderní medicína přináší lidem s obezitou nové nástroje. Kromě již známého liraglutidu (Saxenda) je nově dostupný i tirzepatid (Mounjaro) a semaglutid (Wegovy), které prokazatelně vedou k významnému úbytku hmotnosti. Tyto léky ovlivňují hormonální rovnováhu v těle, zejména pocit sytosti a hladu, a tím podporují redukci váhy,“ sdělila Hálová Karoliová.
Tyto léky však nejsou pro každého – vyžadují lékařský dohled, sledování zdravotního stavu a důsledné dodržování doporučení. Řeší primárně biologickou stránku obezity, nikoli samotné psychologické spouštěče, jako je emoční jedení.
Čtěte také
V případech, kdy záchvaty přejídání spouštějí hlavně emoce, dává smysl zasáhnout i mozkový systém odměny. „U přípravku Mysimba na předpis se jedná o moderní antiobezitikum, které se zaměřuje na komplexní fungování mozku. Kombinace bupropionu a naltrexonu působí na dopaminové a opioidní receptory – to jsou oblasti mozku, které nás odměňují za jídlo. Snižuje tedy chuť k jídlu, ale zároveň i nutkavou potřebu ‚něco zobat‘, když jsme ve stresu nebo smutní,“ dodala Hálová Karoliová.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Kofkain je hitem u mladých. Experti před nebezpečným práškem varují
Vystudovala obchodní akademii se zaměřením na cestovní ruch. První novinářské zkušenosti získala na Vyšší odborné škole publicistiky, kde přispívala do studentského magazínu Generace20. K redakci CNN Prima NEWS se připojila zprvu jako stážistka, posléze jako redaktorka v roce 2020. Díky své práci se snaží významněji propojovat dobročinnost s mediálním prostředím. Mezi její záliby patří čtení do brzkých ranních hodin, multitasking, cestování a čas trávený se zvířaty a přáteli.
