mor

Morové boule na různých částech těla měly ve 48 hodinách za následek nevyhnutelnou smrt. Tak líčil morovou epidemii v moravském Novém Jičíně roku 1715 farář Vincenc Ottopal. „Díky morovým sloupům a kaplím zdejší lidé na mor dodnes nezapomněli a nyní si tyto památky spojují s covidem,“ říká historik Jaroslav Zezulčík. V morové kapli nad městem je dokonce vyvěšena modlitba za ukončení epidemie koronaviru, kterou věřící vroucně deklamují.

Ačkoliv se zdá, že nic podobného, jako jsou restrikce spojené s pandemií koronaviru, nás nikdy nepotkalo, opak je pravdou. Před 310 lety se musela uherská panovnice Eleonora Magdaléna Falcko-Neuburská vypořádat s epidemií moru. I ona vydávala nejrůznější opatření, která se nesetkávala s pochopením.

Teprve desetiletá dívka z okresu La Plata v jihozápadní části Colorada v červenci zemřela na mor, uvedl Daily Mail. Zdravotnické úřady případ vyšetřují. V tomto americkém státě se jedná o první úmrtí na mor od roku 2015.

Někteří z nás věří, že covid lze vyléčit česnekem či alkoholem, šarlatánské návrhy zní dokonce z poslaneckých lavic. Historik lékařství Karel Černý v rozhovoru pro CNN Prima NEWS popisuje, že lidé spoléhali na nesmysly už v časech moru. Dávné morové rány byly přitom ve srovnání se současnou pandemií nepoměrně krutější, ve 14. století připravily o život až třetinu evropské populace. A přece je podle Černého mezi morem a covidem několik paralel.

V Německu se poprvé potvrdila nákaza africkým morem prasat. Nemoc se objevila u zdechliny divočáka ve spolkové zemi Braniborsko nedaleko hranic s Polskem, uvedla dnes podle agentury DPA německá ministryně zemědělství Julie Klöcknerová. Jde o virové onemocnění. Virus je pro člověka neškodný, ale v mnoha zemích způsobil značné ekonomické škody a neexistují proti němu žádné vakcíny. Zabíjí divoká i domácí prasata.

Světová pandemie a nařízený sociální distanc budí mnohde na světě v lidech nebývalou vynalézavost. Jeden neotřelý podnikatelský nápad se zrodil také v Itálii, kde servírují víno, zmrzlinu a další přes malá okénka ve zdi. Své uplatnění si takzvaná „vínová okna“ našla už v době morové epidemie v 17. století.

Mor u lidí způsoboval nekrózu konečků prstů či ušních lalůčků, což se projevovalo jejich zčernáním a ztrátou citlivosti. A občas nemocní také zvraceli tmavě zbarvenou natrávenou krev. I proto se o moru mluvilo jako o „černé smrti“.