Myslela jsem si, že toto nikdy neuvidím. Reportérka CNN popisuje Kábul pod vládou Tálibánu

Jakmile opustíme areál, je jasné, kdo je u velení. Tálibánští bojovníci zaplavili hlavní město, usmívají se, jsou vítězové. Toto šestimilionové město obsadili během několika hodin téměř bez výstřelu. Myslela jsem si, že toto nikdy neuvidím, spoustu bojovníků Tálibánu a za námi americké velvyslanectví. Někteří mají americké zbraně. Říkají nám, že jsou tady, aby dodržovali právo a pořádek. „Všechno je pod kontrolou, všechno bude v pořádku. Nikdo by se neměl obávat,“ říká jeden z tálibánských velitelů. Ptám se, co bys chtěl vzkázat Američanům? „Američané už tady strávili spoustu času, musejí odejít. Už je to stálo spoustu životů a peněz,“ odpovídá.

Lidé sem přicházejí, aby pózovali fotografům. Provolávají smrt Americe, ale zároveň vypadají jako velice přátelští. Je to naprosto bizarní. U prezidentského paláce tálibové stráží vchod. Říkají, že zaplnili prázdné místo. Ale i to srdečné uvítání má své limity a moje přítomnost tady způsobila napětí. Řekli mi, abych poodstoupila, protože jsem žena.

Venku jsou obyčejní Afghánci, kteří si s námi přicházejí popovídat a snaží se nějak vstřebat tu obrovskou rychlost, ve které se vše událo. „Teď vlastně necítím nic. Chceme mír, už toho máme dost, té války,“ říká mladý muž. Ptám se, jak si představuje svoji budoucnost? „Nedokážu odhadnout ani následující vteřiny nebo minuty. Nevím, co se stane zítra. Nevíme, co se stane poté,“ říká.