Bojovníci Tálibánu triumfálně završili své tažení poté, co obsadili afghánský prezidentský palác. Zdroj: AP
Během enormně krátké doby Tálibán obsadil celý Afghánistán. Lidé se snaží prchnout, okupují letiště a jsou zoufalí. Z tálibů mají strach, ženy se obávají návratu ke starým praktikám radikálů. Analytik CNN Sam Kiley po sondě do historie, kdy Tálibán získal a ztratil svou moc nad zemí, představil možný obraz nové vlády. Podle něj se může historie v mnohém opakovat.
Koncem roku 2001 byly kopce na západě afghánského Maidan Šahru zahaleny v černém dýmu po explozích výbušnin. Dělostřelectvo Severoatlantické aliance a americké bombardéry rozprášily bojovníky Tálibánu a na bojišti se náhle rozhostilo hrobové ticho.
Dlouhé kolony bojovníků v černých turbanech náhle začaly pokojně kráčet ke svým nepřátelům, až vstoupily do jejich řad. „Co se stalo?“ tázali se jich. Jeden z tálibánských bojovníků se široce usmál a sdělil: „Otočili jsme své turbany.“ Bez sebemenšího studu nebo pochybností se vůdci Tálibánu rozhodli, že raději přejdou na stranu vítězů, než aby zemřeli.
Získali si srdce Afghánců
Jejich vláda nad zemí tehdy skončila, tvrdé jádro Tálibánu se však odmítlo vzdát deobandistického výkladu islámu, který mu v roce 1996 pomohl k získání moci. Ideologie původně vznikla mezi studenty islámských škol především v pákistánském exilu. Tálibánci, kteří byli podporováni penězi z Arabského zálivu a mecenáši z řad pákistánských zpravodajských služeb, náhle přetvořili svou verzi islámu do puristického kultu.
Právě ten považovali mnozí obyvatelé Afghánistánu, který ovládaly váleční vůdci a byl plný korupce a nenávisti, za možnou alternativu k hrůzám, které prožívali. Tálibán si v roce 1994 získal jejich srdce a během dvou let se mu podařilo proniknout do velké části zbytku země a převzít moc. Nyní, po 25 letech, se jim to podařilo znovu, píše Kiley pro CNN.
Slabá a zkorumpovaná vláda
Afghánská vláda byla odjakživa slabá a zkorumpovaná. Rozvracely ji vnitřní boje mezi frakcemi. Její přežití tak záviselo na silách ze zahraničí. Když na začátku roku 2021 USA a jejich spojenci náhle opustili Afghánskou národní armádu, jedinou otázkou bylo: Kdy si její velitelé sami obrátí turbany?
V roce 2001 Tálibán od moci odstavila Severoatlantická aliance. Afghánce tou dobou unavoval středověký výklad práva šaría a rozčílilo je zničení nesmírně výnosného obchodu s opiem. Ten dosahoval ročně hodnoty zhruba čtyř miliard dolarů (v přepočtu přes 86 miliard korun) a nadále je hlavním afghánským vývozník artiklem.
Potlačením tohoto obchodu si Tálibán doma vytvořil řadu nepřátel. Znepřátelil si také západní svět, jelikož poskytoval azyl teroristické skupině Al-Káida, která 11. září 2001 zaútočila na New York. Tálibán přitom nikdy neměl o mezinárodní teror zájem.
Jeho podpora Al-Káidě měla základ ve společné historii. Usáma bin Ládin a jeho spojenci bojovali po boku afghánských mudžáhidů, kteří se po roce 1979 postavili na odpor sovětské okupaci. Byli staří přátelé, kterým bylo dovoleno zřídit si v zemi výcvikové tábory a zůstat v rámci tradice, která mimo jiné chrání hosty.
NATO mělo hodinky, Tálibánci čas
Během povstání Tálibánu v posledních dvaceti letech jeho vedení – které podle NATO, USA a kábulské vlády podporuje Pákistán – sledovalo, jak zahraniční jednotky krvácejí a přicházejí o veřejnou podporu pro vzdálenou a nesmyslnou válku.
Na letišti v Kábulu se shromáždily tisíce lidí. Snaží se uprchnout ze země. Zdroj: Profimedia.cz
Tálibáncům během partyzánské války stačilo čekat, věděli, že Západ brzy ztratí chuť bojovat. NATO mělo hodinky, zatímco Tálibánci čas, jak s oblibou říkali.
Noční můra pro ženy
Odborníci tvrdí, že Tálibán měl několik zdrojů financování, čerpal od soukromých dárců v Perském zálivu, z nelegální těžby nerostných surovin a daní v oblastech, které kontroloval.
Jejich návrat k moci je děsivou vyhlídkou především pro ženy. Když Tálibán vládl naposledy, nesměly dívky chodit do školy. Byly zahaleny v burkách, odsouzeny k životu v domácnostech a byly považovány za majetek mužů. Po pádu Tálibánu mohly ženy v hlavním městě Kábulu začít podnikat, účastnit se politiky či řídit ministerstva.
Není proto divu, že se mnozí Afghánci nyní snaží dostat na letiště a ze země uprchnout. Jejich jedinou nadějí může být skutečnost, že Tálibán prozatím nabídne ústupky v oblasti práv žen a zaručí svobodu slova, byť pravděpodobně jen krátkodobě.
Turbany se mohou znovu otočit
Za posledních dvacet let vlády v některých provinciích Tálibánci přizpůsobili své vztahy s veřejností, povolili omezená práva žen. Je téměř jisté, že Tálibán nyní neposkytne žádnou pomoc bojovníkům Islámského státu, který do značné míry nahradil teroristickou Al-Káidu. Dokud byly u moci prozápadní vlády, jejich zpravodajští vůdci hrozbu Al-Káidy vyzdvihovali. Existuje však jen velmi málo důkazů o tom, že by jim Tálibán skutečně nabízel aktivní podporu.
Není proto pravděpodobné, že by se pod vedením Tálibánu Al-Káida obnovila, navzdory varování OSN, která uvádí, že obě skupiny zůstávají „úzce propojeny“.
Tálibán se vrací k moci. Přesto si jsou jeho velitelé vědomi, že jen díky tomu, že mnoho lidí prostě zase jen otočilo své turbany. Ty se však mohou opět v budoucnu vrátit do původní polohy.
