Tisková konference k představení novinek v léčbě roztroušené sklerózy
V České republice trpí více než 26 tisíc lidí roztroušenou sklerózou (RS), nemocí, kterou nelze vyléčit. Šlo by však chorobě, která napadá mozek a míchu, předejít a její rozvoj zabrzdit či dokonce zastavit? Podle neurologů ano, klíčovou roli hraje zachycení prvních varovných signálů, které tělo vysílá už roky před nemocí. Pomoci by mohla magnetická rezonance, včasná léčba a úprava životního stylu. Odborníci na to upozorňují u příležitosti Světového dne roztroušené sklerózy, který připadá na 30. května.
„Stojíme na prahu nové éry. Posouváme se ze současnosti, kdy léčíme rozvinutou nemoc, do minulosti,“ vzkázala Eva Kubala Havrdová, vedoucí Centra pro demyelinizační onemocnění Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
ČTĚTE TAKÉ: Kruté chvíle „horala“ Vaška. Svádí boj s nádorem mozku, přišel o otce a naděje stojí miliony
Připomněla, že odborníci z četných studií vědí, že se nemoc vyvíjí roky před tím, než se ohlásí fyzicky. „Nemoc nevznikne v jeden den, jedná se o průběh,“ zdůraznila na tiskové konferenci. Už deset let před vypuknutím nemoci lidé častěji navštěvují svého praktika a o 50 procent častěji psychiatra.
Klíčovou roli sehraje RIS
„Jsou unavení, potýkají se s bolestí, infekcemi močových a dýchacích cest, zažívacími problémy, se spánkem,“ jmenovala některé rané symptomy nemoci Kubala Havrdová. V hledání předstupňů choroby mají důležitou roli radiologové – právě oni mohou na snímcích z magnetické rezonance objevit typický počáteční signál, takzvaný radiologicky izolovaný syndrom (RIS).
„Jsou to léze, které jsou na snímcích dobře viditelné a naznačují, že se u pacienta časem může rozvinout roztroušená skleróza. Někteří jedinci sice mohou nadále zůstat bez projevů, u 75 procent z nich se však během 15 let vyvine první klinický příznak nemoci,“ uvedla Manuela Vaněčková, vedoucí Oddělení magnetické rezonance Radiodiagnostické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
Magnetická rezonance je podle ní nejdůležitějším biomarkerem u roztroušené sklerózy. „Pomáhá v diagnostice – k co nejčasnější diagnostice. RIS následně otevírá „terapeutické okno, kdy lékaři ještě mohou zvrátit postup“.
Roztroušená skleróza (RS)
Jedná se o chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému, jehož příčina není doposud známá. Nemoc propuká většinou v mladším věku, první příznaky se u poloviny nemocných objeví ve věku mezi 25 a 40 roky. Častěji postihuje ženy.
Pro RS je typické střídání období záchvatů (atak) a zdánlivého klidu. Proces je nepředvídatelný, a proto je i léčba či prevence těžká. Na celém světě nemocí trpí 2,8 milionu lidí, v Česku se odhaduje počet pacientů na 26 tisíc. Každý rok v Česku přibude 700 až 800 nemocných.
Rizikovými faktory nemoci jsou kromě genetické dispozice EB virus (virus Epsteina-Barrové), kouření a nedostatek vitaminu D.
„Naprosto zásadní je rychlost. Onemocnění se projeví, až se vyčerpá mozková rezerva a naším cílem je začít podnikat kroky ještě v této rezervě. Magnetická rezonance bude našima očima – můžeme sledovat, jak se, sportovní terminologií řečeno, vyvíjí hra na hřišti,“ vysvětlila.
Zánět léta ničí mozek
Na magnetickou rezonanci pacienti obvykle přicházejí kvůli jinému zdravotnímu problému,
například kvůli bolestem hlavy, onemocnění podvěsku mozkového, poruše sluchu nebo po úrazu. „Při vyšetření je vhodné myslet i na jiné nemoci a podívat se na snímek komplexně,“ uvedla Vaněčková.
Pokud radiologové RIS objeví, měli by pacienta poslat na další vyšetření do centra pro léčbu roztroušené sklerózy. Projekt RIS bude koordinovat Nadační fond Impuls, který zajistí i dostatek informací pro pacienty.
„Zánět je v těle řadu let a postupně ničí mozek. Naším cílem je zastavit ho, ať už léky, nebo úpravou životního stylu, tedy dietou, dodáním vitaminu D nebo tím, že pacient přestane kouřit – právě to jsou rizikové faktory. U některých by to dle našich hypotéz mohlo k zabrzdění postupu nemoci stačit,“ upřesnila odborná garantka celostátního registru pacientů s roztroušenou sklerózou Dana Horáková.
Právě registr ReMuS hraje v časné intervenci zásadní roli. „Abychom stoprocentně věděli, u kterých osob se RS rozvine a v jaké síle, potřebujeme data. A v tom tkví nenahraditelnost registru. Zatím o lidech, u nichž je nemoc v zárodku, nemáme dost informací. To se ale za 5 až 10 let může změnit. Se souhlasem těch, které začneme v registru sledovat, zjistíme, jak jim zabírá léčba, zda je pro ně bezpečná a další parametry. Budou pod kontrolou lékaře,“ dodala Horáková.
Nemoc častěji postihuje ženy
Data o nemoci sbírá ReMuS od roku 2013, nyní už od všech 15 center pro léčbu RS v České republice. „V registru evidujeme 23 391 pacientů a údaje z něj nám umožňují detailně zmapovat samotné onemocnění, účinnost léčby, kvalitu péče i odhalovat potenciální slabá místa ve zdravotním systému. Díky datům můžeme cíleněji, bezpečněji a efektivněji řídit léčbu a argumentovat při jednáních se zdravotními pojišťovnami,“ líčil ředitel registru ReMuS Jiří Drahota.
Podle aktuálních dat z registru tvořily ženy 70,92 procenta a muži 29,08 procenta všech pacientů léčených ve specializovaných centrech. Biologickou terapii užívalo celkem 17 342 pacientů. Vysoce účinné přípravky tvořily ke konci loňského roku 60,9 procenta všech nasazených biologických léků.
„Díky novým možnostem a rozšířeným úhradovým kritériím zdravotních pojišťoven se tato léčba dostává i k nově diagnostikovaným pacientům – 80,3 procenta z nich dostává právě vysoce účinnou terapii,“ doplnil ředitel registru.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Myslel jsem na infarkt, popisuje Pavel nápor horečky dengue. Expert popsal, kdy se očkovat
