Opozice vůbec nesmí do voleb, rozhodl nikaragujský parlament. Argumentuje hrozbou pučistů
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Nikaragua prodlužuje prezidentský mandát na sedm let.
Opozice má nově zakázanou účast ve volbách.
Daniel Ortega prosadil již třináctou změnu ústavy.
Jaké dopady má tato reforma na rozdělení moci?
Nikaragujské Národní shromáždění v noci na středu schválilo ústavní reformu, která opozičním stranám zakazuje účast ve volbách a prodlužuje funkční období prezidenta ze šesti na sedm let. Oznámil to podle agentury AFP nikaragujský předseda parlamentu Gustavo Porras. Tato iniciativa již dříve vyvolala kritiku ze strany Spojených států a dalších zemí v regionu.
Porras z hnutí FSLN, takzvaných sandinistů, před několika dny oznámil, že ústavní novela zabrání „pučistům“ a „těm, kteří se dopustili činů narušujících nezávislost, suverenitu a sebeurčení Nikaraguy“ v kandidatuře.
ČTĚTE TAKÉ: Rakouský kancléř chce zákaz politického islámu. Zmiňuje překvapivý počet muslimů ve školách
Nikaragujský prezident Daniel Ortega se poprvé dostal k moci v roce 1979 jako partyzánský vůdce hnutí FSLN, které svrhlo více než čtyřicetiletou diktaturu klanu Somozů. V zemi vládne nepřetržitě od roku 2007 a u moci se drží pomocí represí a zatýkání svých kritiků. Spolu se svou manželkou Rosario Murillovou, která zastává funkci spoluprezidentky, vede zemi železnou rukou. Při masových protestech proti jeho vládě zemřely podle nezávislých pozorovatelů nejméně tři stovky lidí.
Nyní 80letý vládce díky většině své strany v parlamentu prosadil už 13 změn ústavy, včetně té, která zrušila omezení počtu prezidentských mandátů. V zemi od konce ledna platí reformovaná ústava, která v podstatě ruší oddělení zákonodárné, výkonné a soudní moci. Kritici jej spolu s jeho 74letou manželkou obviňují ze zavedení rodinné diktatury.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Mírový plán: Moskva by mohla být částečně spokojena, míní Just. Evropa Rusko znervózňuje
Spolehlivý, rychlý a nezávislý zpravodajský servis.
