reklama

O vořechovi, který předstíral, že je rotvajler

Není malých psů, jen malého sebevědomí. A to Ferdinandův případ rozhodně nebyl.
Zdroj: Klára Mayerová

Jsem velkou zastánkyní adopce z útulků a všichni kolem mě si odtamtud vždy přivezli normální, úžasné, dokonalé psí parťáky. Samozřejmě, my jsme si jako obvykle domů dotáhli naprostý nesmysl: Ferdinanda.

reklama

Jako jediný pes z celé útulkové smečky vůbec neštěkal, způsobně seděl, lísal se a předstíral, že je nejhodnější pejsek na světě. Okamžitě po příjezdu domů začal ječet a nepřestal dalších osm let, než ho z toho definitivně kleplo. Očůral několik domácích rostlin tak, že uschly, pokousal všechny členy rodiny minimálně třikrát a ob týden se válel ve chcíplém šnekovi. Pouze ovoněn tímto parfémem se chtěl mazlit, jinak ne, protože absolutně nesnášel, když se na něj sahalo. Měli jsme ho moc rádi.

Ferdinand trpěl vzácnou mentální poruchou. Myslel si o sobě, že je rotvajler. Tato utkvělá představa mu mírně komplikovala život. Na ostatní rotvajlery se vrhal zcela beze strachu, odhodlaný prokázat svou dominanci. Kvůli tomu jsme trávili poměrně dost času u veterináře, Ferdinanda zmínění rotvajleři několikrát ošklivě pokousali a jeden ho dokonce už způli pozřel, než jsme mu ho vypáčili z tlamy.

Sousedé si nás dodnes pamatují, protože Ferdinandův úhlavní nepřítel, rotvajler Artur, bydlel ve stejném domě, jako my. A kdykoli šel jeden po ulici pod barákem, druhý se ho snažil pomočit z balkonu.

Cirkus jménem "veverka na stromě".
Cirkus jménem "veverka na stromě".

Občas nám počůraných sousedů bylo líto a tak jsme Ferdinanda odvezli na víkend k babičce, aby si mohli dát alespoň sušit prádlo. Ferdinand byl nadšený. Když tam byl poprvé, objevil na bříze veverku, a od té doby na ni štěkal. Nevadilo mu, že tam veverka už není, že pravděpodobně už dávno chcípla stářím. Prostě si v pátek večer sednul pod strom a začal řvát, a v neděli odpoledne jsme ho odtamtud odtáhli.

Jinak měl Ferdinand ještě další zajímavé záliby – uměl se vyvléknout z jakéhokoli obojku, čehož hojně využíval a zdrhal. Ne za fenkami. Do hospody. Ale pozor, pouze a jedině do putyk čtvrté cenové kategorie. Jakmile mělo restaurační zařízení alespoň jednu hvězdičku, bylo v něm skrze cigaretový kouř vidět a čepovalo se tam do čistých půllitrů, nevkročil tam. Extrakce psa z těchto zařízení pro mě byla zřejmě největším utrpením.

Zajímavé je, že moje rodina na něj nikdy nedala dopustit - samozřejmě s pár výjimkami. Bráchu kousnul do zadku, mámě nablil do bačkor a pak je uklidil do botníku, tátovi ukradl jelito přímo zpod vidličky… a tak podobně. Byl to zkrátka dokonalý antihrdina. Stejně jako Servác z knížky Kdy má králík bobky? …ale to už je jiný příběh.

Ferdinand bobky nikdy neměl. Ale co takový králík?
Ferdinand bobky nikdy neměl. Ale co takový králík?
reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Koronavirus

Jízdní řád očkování aneb Kdy se dostane řada právě na vás

Jízdní řád očkování aneb Kdy se dostane řada právě na vás

V Česku se pomaličku rozjíždí systém očkování proti koronaviru. Od ledna se zatím dostala řada především na zdravotníky, zaměstnance a seniory v domovech důchodců a seniory 80+ takzvaně z ulice. Kdy přijde řada na padesátníky nebo třicátníky? A kdy budou na řadě učitelé nebo policisté? Připravili jsme pro vás přehledný jízdní řád očkování tak, jak ho minulý týden zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví.

Další podmínka uvolňování: V nemocnicích nesmí být víc než 3000 lidí s covidem
Zaměstnancům Českých drah klesnou mzdy. Špatný příklad pro ostatní, varují experti
Dostal obě dávky vakcíny, přesto se prominentní izraelský rabín nakazil koronavirem
Plaga: Do škol se žáci vrátí nejdříve v únoru. Prioritu mají maturanti a deváťáci
Figura budoucí revoluce? Rusové milují mučedníky, říká o Navalném expert
reklama
reklama
Psycholog: Lidé se covidu přestali bát. Nechtějí přijmout, že sám od sebe neodejde

Koronavirus

Domácí zpravodajství

Situace je neúnosná, lidé v Lidicích sáňkují i po starém hřbitově, stěžuje si obec
Další články
reklama
reklama