Některé země mění přístup k očkování dětí proti covidu
Některé země mění přístup k plošnému očkování dětí proti covidu. Podle šéfa dánského státního zdravotního úřadu byla vakcinace dětí chybou a nepřinesla u nich očekávanou ochranu proti nemoci. Čeští odborníci se zase přou o to, zda má u dětí smysl očkovat pouze rizikové skupiny, nebo i ty zdravé.
Jitka, Ivana a Monika. Každá má na vakcinaci dětí svůj pohled. Třeba Jitka ani její potomci vakcinaci nepodstoupili. „Po tom, co vyplouvá na povrch, jaké jsou zdravotní komplikace a spoustu nežádoucích účinků, jsem ráda, že jsem to neudělala,“ prohlásila.
Ivana si myslí přesný opak. „Souhlasím s očkováním. Já myslím, že to má smysl, určitě ano,“ nesouhlasila s Jitkou.
Třetí z žen, Monika, sdílela stejný názor a nechala naočkovat obě dcery. Mladší – patnáctiletá – krátce po první dávce začala trpět bolestmi kloubů. Po druhé dávce skončila na několik týdnů v nemocnici. „Začaly ji bolet klouby, ramena, kolena, kyčle, měla teplotu, byla špatná. Určitě bych ji znovu naočkovat nenechala,“ uvedla Monika.
Podle některých odborníků by se proti covidu měly očkovat pouze ty děti, které patří do rizikových skupin, tedy mají nějaké přidružené onemocnění. „V žádném případě bych to nenasazoval plošně, nechal bych to na posouzení pediatrů, kteří ty pacienty znají,“ sdělil biochemik Zdeněk Hostomský.
„Očkujeme i proti chorobám, které mají menší frekvenci úmrtí než covid. Když se podíváme třeba na meningokoky, máme tu dvě, tři úmrtí (dětí) ročně. U covidu máme šest, sedm. Jsou tady důvody pro očkování, ale souhlasím s tím, že u kategorie dětské je benefit výrazně menší než u seniorů,“ informoval epidemiolog Roman Prymula.
České ministerstvo zdravotnictví zatím svůj postoj k očkování dětí přehodnotit neplánuje.
