Trója je známá především díky Homérově Iliadě. Zdroj: Profimedia.cz
Hledání starověkého města Trója trvalo tisíce let. Dlouho se však nikomu nepodařilo prokázat, že se Homérova sága o trojské válce skutečně odehrála... Až do roku 1871, kdy tehdy devětačtyřicetiletý Heinrich Schliemann objevil ruiny města pod kopcem Hisarlik na severozápadě dnešního Turecka. Vykopávky začaly přesně před 150 lety. Schliemann nebyl zdaleka první, kdo se domníval, že Homérem popisované město se nachází právě tam.
Svět starověku Schliemanna od raného dětství vždy fascinoval. Přesto se jeho profesní dráha zpočátku ubírala jiným směrem. Schliemann, který vyrůstal spolu s dalšími osmi sourozenci v rodině pastora ve východní části Meklenburska – Předního Pomořanska, začínal jako obchodník, protože rodina si nemohla dovolit poslat ho na vyšší školu.
Vydal se do Amsterdamu, kde se během jednoho roku naučil mluvit nejen holandsky, ale také španělsky, italsky a portugalsky, později si osvojil i ruštinu. Jeho mimořádné nadání pro cizí jazyky mu otevřelo cestu k jiné profesní perspektivě – archeologii. Po následném přesunu do Ruska Schliemann zbohatl na obchodu se surovinami pro výrobu munice. Své jmění využil ke studiu staré řečtiny a latiny v Paříži.
V roce 1868 se vydal na vzdělávací cestu na řecký ostrov Ithaka, kde se rozhodl hledat Odysseův palác. Odtud se vydal k Marmarskému moři, aby se dostal do vnitrozemí a zahájil pátrání po Tróji. Během celé cesty byla Homérova Iliada Schliemannovým jediným věrným společníkem, jedinou knihou, kterou považoval za svého nepostradatelného průvodce při objevování Tróji.
Opevnění bájné Tróje
Ještě před Schliemannem zahájil ve stejné oblasti vykopávky britský archeolog Frank Calvert. Oba Trójou posedlí badatelé na sebe narazili čirou náhodou. Calvertovi ale chyběly finanční prostředky na pokračování pokusů o vykopávky, které se v té době dostaly do slepé uličky. Calvert přesvědčil Schliemanna, aby pokračoval tam, kde on pracovat přestal.
Schliemann tak pokračoval ve vykopávkách. V roce 1872 narazil na metr vysoké ruiny patřící pravěkému městu. Schliemann dospěl k závěru, že tyto hradby kdysi tvořily součást opevnění Tróji.
Priamův poklad
Přesná identifikace nálezů byla pro oba muže o to obtížnější, že město mělo dlouhou historii, která se poprvé objevila v záznamech již tři tisíce let před naším letopočtem. Mezi nejvýznamnější objevy v Tróje patří Schliemannův nález skrýše zlata a dalších artefaktů, kterou následně v roce 1873 pokřtil na Priamův poklad. Priam byl v Homérově eposu označován za panovníka Tróje. Schliemann poklad propašoval ze země a předal ho německé vládě. Ten se však ztratil ve víru druhé světové války, aby se později znovu objevil v Rusku, kde je nyní uložen v Puškinově muzeu.
Později se prokázalo, že archeologovy nálezy se nepodobaly Priamovu pokladu, ale spíše se jednalo o pozůstatek neznámé kultury, která vzkvétala 1250 let před starověkou Trójou.
Navzdory jeho omylům a chybným závěrům svět nadále uctíval Heinricha Schliemanna jako jednoho z nejvýznamnějších archeologů všech dob. Zemřel v Neapoli 26. prosince 1890.
