Babišova vláda dostala důvěru Sněmovny. Hlasovalo pro ni všech 108 koaličních poslanců
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Babišova vláda získala důvěru, hlasovalo pro ni 108 poslanců.
Rekordní jednání Sněmovny trvalo přes 26 hodin.
Opozice se snažila odvolat předsedu SPD.
Sněmovna ukončila ve čtvrtek večer debatu o vyslovení důvěry vládě ANO, SPD a Motoristů, která od jejího úterního zahájení trvala rekordních zhruba 26 hodin. Zhruba ve 21:15 hlasování skončilo, poté ověřovatelé sčítali odevzdané hlasy. Podle oznámených výsledků získala vláda všech 108 koaličních hlasů. Nynější jednání o důvěře kabinetu se odehrálo ve třech jednacích dnech. Poslanecká schůze bude pokračovat v pátek.
V dolní komoře podpořilo vládu podle oznámených výsledků všech 108 poslanců trojice koaličních stran, tedy ANO, SPD a Motoristů. Proti kabinetu se vyslovilo 91 přítomných zákonodárců z opozičních ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Nehlasovala poslankyně STAN Barbora Urbanová, která se ze sněmovního jednání omluvila ze zdravotních důvodů.
ČTĚTE TAKÉ: Co vzkřísí mrtvou levici? Selhání ANO, chyby Pirátů nebo Babišův odchod, míní politolog
Poslanci hlasovali po jménech podle abecedy od Moniky Brzeskové (KDU-ČSL), kterou určil los jako první v pořadí. Dnešní hlasování poslanců o důvěře Babišovu kabinetu se uskutečnilo 103. den od sněmovních voleb. Před čtyřmi lety vyslovila Sněmovna důvěru tehdejší koaliční vládě Petra Fialy (ODS) 96. den od voleb do dolní komory.
Babišova vláda není kompletní a má aktuálně 15 členů, o dva méně než někdejší kabinet ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 po odchodu Pirátů. S pirátskými ministry byl 18členný.
Rekordní jednání
Doposud nejdelší jednání Sněmovny o vyslovení důvěry vládě se týkalo před čtyřmi lety bývalého koaličního kabinetu Petra Fialy (ODS). Trvalo celkem přes 23 hodin. Sama dvoudenní rozprava, v níž také převažovala opoziční kritika tehdejšího kabinetu, zabrala v lednu 2022 poslancům zhruba 21,5 hodiny.
Jako první při podvečerním obnoveném jednání, které přerušilo povinné absolvování ústních interpelací, dokončil své vystoupení bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Někdejší ministryně obrany Jana Černochová (ODS) si vyžádala, aby mohla svůj projev přednést až jako poslední z řečníků bez přednostního práva vystoupit.
Do seznamu vystupujících se vrátil předseda Svobodných Libor Vondráček (za SPD) jako aktuálně jediný zástupce vládního tábora. Ve svém vystoupení uvedl, že kabinet bude usilovat o posilování svobody slova. Opoziční řečníci se ohradili proti tomu, že by byla tato svoboda omezována v rámci boje proti dezinformacím a hybridním hrozbám.
Babiš lákal mladé Pirátky do svého hnutí
Premiér Andrej Babiš (ANO) se ve čtvrtek ve Sněmovně ostře pustil do Pirátů, odpovídat přitom měl na písemnou interpelaci předsedkyně pirátského klubu Olgy Richterové s dotazy na zvýšení rodičovského příspěvku a zavedení jeho pravidelné valorizace. Mluvil o amatérské partě, udavačích a extremistech. Babiš řekl, že Piráti kvůli svému chování neprosadí nic. Pirátští i další opoziční poslanci se proti jeho vyjádřením ohradili a jeho tematicky dost rozkročenou odpověď na interpelaci Richterové neuznali.
Čtěte také
„Zbavte se toho vedení, přijďte ke mně, já vás naučím, jak běží život. Já vám to vysvětlím. Máme i Mladé ANO, můžete vstoupit,“ zaznělo od Babiše a vedením zjevně mínil předsedu Zdeňka Hřiba, jeho předchůdce Ivana Bartoše a Olgu Richterovou. „Prosím vás, neslintejte nám na Pirátky,“ reagoval pobouřeně Bartoš, podle kterého by si premiér zasloužil vytažení „za flígr“. Celkově Babišovo vystoupení komentoval Bartoš slovy, že premiér nedokáže odpovědět na dvě otázky.
Na premiérova slova reagovala i nejmladší poslankyně Julie Smejkalová (STAN). „Mě zaráží, že pan Babiš ve svém výstupu naprosto ukázkově zpochybnil politický pluralismus. Já bych doporučila k nastudování naši ústavu. Konkrétně článek pět, který mluví o tom, že politický pluralismus a volná soutěž politických stran jsou základem naší demokracie. Takže bych chtěla poukázat na to, že i z legrace lákat opoziční poslance a poslankyně ke vstupu do hnutí ANO mi nepřipadá jako správný a státotvorný precedens,“ řekla poslankyně.
Opozice s pokusem o odvolání Okamury neuspěla.
Třetí vláda premiéra Andreje Babiše (ANO), složená z politiků ANO, Motoristů a odborníků za SPD, byla jmenována 15. prosince. Byť nefunguje ještě ani měsíc a téměř polovinu toho období země slavila Vánoce, kroky některých ministrů i koaličních politiků si už stihly zajistit výraznou pozornost. Největší pozdvižení zřejmě vyvolaly otazníky kolem postojů vlády k zahraničněpolitickým otázkám. Promlouvá do nich jak premiér Andrej Babiš, tak ministr zahraničí Petr Macinka. Zkrátka se nedrží ani politici SPD, byť členy vlády nejsou.
Opozice v úterý neprosadila doplnění programu sněmovní schůze o odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z čela dolní komory ani o bod, v němž by poslanci jednali o distancování se od jeho slov v novoročním projevu o Ukrajině. Lídři opozice následně vystoupili na tiskové konferenci.
Čtěte také
„Tomio Okamura zůstává všemi hlasy vládní koalice v Poslanecké sněmovně třetím nejvyšším ústavním činitelem. A zároveň nadále může všemi těmito hlasy působit jako první mluvčí Kremlu v nejvyšších ústavních funkcích v České republice,“ uvedl předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. Poprask ve Sněmovně v úterý způsobili také Piráti, kteří chodili v dolní parlamentní komoře pozpátku. Dle svých slov tím chtěli upozornit na to, že Babišův kabinet je zpátečnický a táhne Česko na východ. „Měli by chodit kanálem, ne pozpátku,“ opřel se do Pirátů ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
Ve středu pokračovali poslanci v diskusi, dokončení rozpravy bylo ve čtvrtek odpoledne dočasně přerušeno také kvůli povinným pravidelným interpelacím, tedy dotazům poslanců na členy vlády a odpovědím na ně.
