Kolegové se smáli, Trojanovi přitom šlo o život. Komedie Aféry mé ženy provázela série dramat
I když je ve filmu „Aféry mé ženy“ zločin ve vedlejší roli a vévodí mu jiskřivé dialogy manželského páru, tvůrci se při jeho vzniku pořádně zapotili. A takový Ladislav Trojan si sáhl na úplné dno svých sil. Natáčení provázely komplikované vztahy a milostné pletky, legendární herec Jiří Vala byl totiž známý svůdník.
Ona je doktorka, která amatérsky luští záhady a odhaluje zločince, on fotograf. Před kamerou to jejich představitelům náramně klapalo. Aby také ne. Jiří Vala byl proslulý svůdník. Pomáhalo mu v tom, že byl hvězdou už od mládí. Po roli sportovce ve snímku Synové hor se objevil na vývěskách kin v hlavní roli Krále Šumavy. Právě při natáčení dramatu z hraničního pásma si získal srdce Jiřiny Švorcové.
ČTĚTE TAKÉ: Hvězdy bez závoje. Česká komedie s nádechem erotiky způsobila ve světě pozdvižení.
Vala ale dál okouzloval i další kolegyně včetně Jiřiny Jiráskové, a tak si zadělal na pořádný skandál ve vinohradském divadle, na který po letech Švorcová vzpomínala už s lehkým úsměvem: „Vědělo to celé divadlo, jen já ne. Dozvěděla jsem se to až díky skandálu, když do divadla přišel Jiráskové manžel Pleskot a Jirkovi dal po představení přes hubu.“ Pak už byl Vala opatrnější, na plátně ale okouzloval dál – jako kapitán Exner v Pokladu byzantského kupce nebo třeba svérázný malíř v seriálu Byl jednou jeden dům.
Libuše Švormová, kterou známe jako český hlas božské Angeliky, byla půvabná žena. Diváci ji chodili obdivovat do divadla, ale až v „Aférách“ se blýskla v podobné roli i před kamerou. V něčem se prý právě tahle úloha podobala tomu, co zažívala doma v manželství se spisovatelem Janem Otčenáškem: „My jsme měli, jak se říká, italské manželství. Ale vzpomínám na to ráda.“
Čtěte také
Před kamerou i v divadle na ni byl absolutní spoleh, mimo jiné i kvůli bolestné zkušenosti z jejích divadelních začátků, kdy se zdržela na natáčení, do divadla přiběhla pozdě a část představení musela hrát v civilním oblečení pod peřinou: „Pak za mnou přišel jeden kolega a řekl mi: ‚Tohle nám nedělejte, děvenko, nebo nám všem zakážou filmovat!' To bylo snad poprvé, ale i naposledy, kdy jsem zmeškala představení.“ Zájem mezi režiséry ale rozhodně neustal: „Byla léta, když jsem hrála denně v sedm večer a v neděli dvakrát. Vůbec jsem třeba neměla šanci vidět mnohé slavné inscenace kolegů z jiných divadel.“
Když scénář filmu Aféry mé ženy dorazil k hercům, zajásali. První z povídek se totiž odehrává na cestě z Paříže. Na výlet za železnou oponu se ale těšili zbytečně. Francouzské ulice nasnímala jen kamera a samotný děj byl pak zasazený už jen do vnitřku vlaku. Za druhou povídkou vyrazil štáb prakticky jen přes kopec – od barrandovských ateliérů do Prokopského údolí.
Čtěte také
Byla to přitom překvapivě nesnadná cesta. Velké vozy se do tohohle koutu přírody dostávaly kvůli úzkým cestám mnohakilometrovou oklikou. Třetí povídka se téměř stala osudnou Ladislavu Trojanovi: „Málem jsem se uškrtil. Hraju tam kolotočáře, který dělá strašidlo ve mlýně jako oběšenec. Visel jsem v takovém zvlášť vymyšleném popruhu, ale za chvíli jsem poznal, že je zle. Svíral mi hrudník tak silně, že jsem ztrácel vědomí. Když jsem se pak potácel, kolegové si mysleli, že mám náladu na vtipy, ale mně do smíchu nebylo.“
I přes všechny nesnáze doktorka Neradová v podání Libuše Švormová pomůže vyřešit zločiny, ke kterým se s manželem přichomýtne. Ten si vlastně oddechne až v závěru, kdy je jasné, že jeho žena svou kriminalistickou vášeň bude muset opustit, protože se stanou šťastnými rodiči. Sám režisér Vladimír Čech prohlásil, že úmyslně zločin prokládal humorem a přitakal mu v dobových novinách i Jiří Vala: „Myslím, že člověk má jít z divadla nebo kina jako omytý živou vodou, a ne zdeptaný tragickou beznadějí.“
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Vila Libuše Šafránkové chátrá. Zahrada je jako džungle, trhá nám to srdce, říkají sousedé
