Zemřel Navalnyj
Ruský opozičník Alexej Navalnyj, který zemřel 16. února ve vězení, nebyl zdaleka prvním nepřítelem ruského režimu, jehož potkal tragický osud. Za zvláštních okolností zemřela řada vlivných kritiků Kremlu a prezidenta Vladimira Putina, někteří pokusy o atentát přežili. Připomeňme si některé z nich.
Boris Němcov
Bývalý ruský vicepremiér a vyhlášený kritik Kremlu Boris Němcov, jehož jméno nese pražské náměstí, na kterém sídlí ruské velvyslanectví, byl zastřelen v centru Moskvy v únoru 2015. Týden po vraždě byla zatčena pětice podezřelých Čečenců. V červenci 2017 byl Zaur Dadajev, bývalý příslušník speciálního čečenského bezpečnostního praporu Sever, odsouzen k 20 letům odnětí svobody, čtveřice spolupachatelů dostala tresty od 11 do 19 let. Podle Němcovovy dcery Žanny se po objednavateli vraždy pátralo pouze „na oko“, protože stopa vedla ke spolupracovníkům čečenského vládce Ramzana Kadyrova.
Setkání na památku Borise Němcova před ruskou ambasádou v Praze (27. 2. 2021) Zdroj: ČTK / Kamaryt Michal
Jevgenij Prigožin
Majitel soukromé Vagnerovy skupiny a dlouholetý Putinův souputník Jevgenij Prigožin patřil k nejaktivnějším podporovatelům ruské agrese na Ukrajině. Byl častým kritikem ruského vojenského velení, které obviňoval z neschopnosti. Výsledky své žoldnéřské armády, do níž zapojil i vězně z ruských věznic, naopak mnohdy nadsazoval. Leningradský rodák strávil v mládí nějakou dobu ve vězení, po propuštění po rozpadu SSSR úspěšně podnikal. Nejprve měl stánek s občerstvením, později stál u zrodu sítě supermarketů, ale především otevřel v Petrohradě luxusní restauraci, kterou si oblíbila tamní smetánka. Několikrát ji navštívil i Putin, s nímž se Prigožin sblížil.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Poslední video Alexeje Navalného. Hlavní kritik Putina se na něm usmívá a žertuje o oblečení
Prigožin následně získal z Kremlu řadu zakázek na VIP služby. Díky tomu si vybudoval vazby na mnohé vlivné lidi v Rusku. Figuroval také na sankčním seznamu západních zemí, a to už od dob anexe Krymu v roce 2014. Byl terčem unijních sankcí i v souvislosti s působením své žoldnéřské skupiny v dalších zemích včetně Libye či Sýrie. To, že stojí za vagnerovci, Prigožin dlouho popíral, přiznal to až v září 2022. Zemřel loni v srpnu při pádu soukromého letadla, podle západních médií po startu explodovalo výbušné zařízení pod jedním z křídel. List Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na zdroje ze západních zpravodajských služeb a Ruska loni v prosinci napsal, že Prigožinova smrt byla vraždou na objednávku ze strany tajemníka ruské bezpečnostní rady Nikolaje Patruševa.
Alexandr Litviněnko
Na otravu radioaktivním poloniem zemřel v listopadu 2006 bývalý ruský agent Alexandr Litviněnko, který před smrtí obvinil z otravy prezidenta Putina. Jako agent pracoval Litviněnko nejdříve pro SSSR a poté pro Rusko, později začal kritizovat vedení země i poměry v rozvědce. Nakonec v roce 2001 získal politický azyl v Británii, přijal britské občanství a pracoval pro tajnou službu MI6.
Podle vyšetřování existují důkazy, že Litviněnka otrávili bývalí ruští agenti Dmitrij Kovtun a Andrej Lugovoj, které ale Rusko odmítlo vydat. Látku mu měli přimíchat do čaje na schůzce, která se na podzim 2006 konala v jednom londýnském hotelu. Podle britského soudce Putin vraždu „pravděpodobně schválil“.
Sergej Magnitskij
Auditor a právník Sergej Magnitskij byl v listopadu 2008 zatčen za daňové úniky krátce poté, co obvinil ruské policejní a justiční pracovníky z defraudací. Po roce zemřel ve vyšetřovací vazbě. Podle úřední verze mu selhalo srdce, podle ochránců lidských práv jej ubili dozorci. V roce 2018 pak ruská generální prokuratura tvrdila, že dodatečná analýza prokázala, že Magnitskij byl otráven.
K TÉMATU: Brutální očistec odříznutý od světa. Jak to chodí ve věznici Polární vlk, kde zemřel Navalnyj
Jeho úmrtí vedlo Spojené státy k přijetí takzvaného Magnitského zákona, který zakazuje vstup do země a nařizuje zmrazení účtů téměř dvěma desítkám ruských představitelů, kteří jsou podle Washingtonu zapleteni do porušování lidských práv a mohli se podílet na Magnitského smrti. Rusko zareagovalo vlastním seznamem nežádoucích Američanů, stejně jako zákazem adopcí ruských sirotků do USA. Předloni Evropský soud pro lidská práva (ECHR) ve Štrasburku shledal Rusko v případu smrti Magnitského vinným z porušení lidských práv a uložil Moskvě, aby zástupcům zemřelého zaplatila odškodnění.
Portrét Sergeje Magnitského na demonstraci v Moskvě v roce 2020 Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Anna Politkovská
Novinářka Anna Politkovská, která kritizovala politiku Kremlu v Čečensku, byla zavražděna v říjnu 2006. Její případ vyvolal celosvětovou pozornost a na Západě byl označován za důkaz nátlaku, jemuž jsou v Rusku vystaveni kritici kremelské politiky.
Skandál navíc vyvolal první proces s údajnými spolupachateli vraždy v roce 2009. Porota tehdy obžalované pustila kvůli nedostatku důkazů na svobodu, nejvyšší soud ale vrátil případ prokuratuře k došetření. V červnu 2014 poslal soud na doživotí Lom-Aliho Gajtukajeva a Rustama Machmudova, tři další pachatelé dostali vysoké tresty vězení. Za organizátora vraždy byl kromě Gajtukajeva označen bývalý policista Sergej Chadžikurbanov, který byl odsouzen na 20 let.
Novinářka Anna Politkovská Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Sergej Skripal
V březnu 2018 byl v Salisbury na jihu Británie otráven bývalý ruský tajný agent Sergej Skripal, který v zemi získal útočiště, a jeho dcera Julija. Hospitalizovali je v kritickém stavu. Podle představitelů Británie a EU málem zemřeli na nervově paralytický jed A234 ze skupiny látek označovaných na Západě jako novičok. Z nemocnice se Skripal s dcerou dostali v dubnu, respektive v květnu 2018.
Britští vyšetřovatelé uvedli, že shromáždili dostatek důkazů, aby z útoku mohli obvinit dva ruské občany, kteří vystupovali pod jmény Alexandr Petrov a Ruslan Boširov. Ty média identifikovala jako agenty ruské vojenské rozvědky GRU Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu. Téměř tři desítky zemí včetně Česka poté vypověděly více než 150 ruských diplomatů. U většiny států reagovala Moskva recipročně.
V roce 2021 česká vláda oznámila, že Miškin a Čepiga byli v roce 2014 zapojeni do výbuchu muničních skladů ve Vrběticích, při nichž zahynuli dva čeští občané. V září 2021 britská policie v případu pokusu o otravu Skripalových obvinila třetího ruského občana Denise Sergejeva, který podle vyšetřovatelů operaci velel.
Viktor Juščenko
Na podzim 2004 byl na schůzce s představiteli tajných služeb otráven Viktor Juščenko, pozdější ukrajinský prezident z let 2005 až 2010. Lékařské testy prokázaly, že šlo o otravu dioxinem, který změnil jeho tvář k nepoznání. Juščenko v roce 2007 v jednom rozhovoru řekl, že je přesvědčen, že dioxin byl vyroben v ruských laboratořích.
Viktor Juščenko Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Vladimir Kara-Murza
Ruský soud loni v dubnu poslal na 25 let do vězení opozičního představitele, bývalého koordinátora opozičního hnutí Otevřené Rusko, publicistu a kritika Kremlu Vladimira Kara-Murzu, kterého shledal vinným mimo jiné z vlastizrady. Ruský odvolací soud verdikt v červenci potvrdil. Kara-Murza dlouhodobě vystupoval proti prezidentu Putinovi a lobboval u západních vlád za uvalení sankcí na Rusko a jednotlivé ruské občany za porušování lidských práv.
Kara-Murza, který kritizoval i ruskou vojenskou agresi na Ukrajině, byl vzat do vazby v dubnu 2022 na základě obvinění ze „šíření nepravdivých informací“ o ruské armádě při projevu před americkými zákonodárci. Tento stále žijící Putinův odpůrce také tvrdí, že byl dvakrát otráven při pokusech o atentát.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Rozhovor s Carlsonem jsem si neužil, řekl Putin. Postěžoval si na Američanovu pasivitu
