Dokonalou paměť může mít každý. Jak vycvičit mozek, aby si uchoval úplně cokoliv?

Proč jste se začal zabývat tématem paměti a jejího tréninku?

Poprvé jsem se s paměťovými technikami seznámil v devadesátých letech během studia na střední škole v  Německu. Na krátkém semináři o paměti nám paměťový guru ukázal, jak si za méně než pět minut uloží do paměti celý balíček 52 karet. V přesném pořadí dokázal zopakovat všechny karty bez jediné chyby! Pomyslel jsem si, že je buď geniální, nebo má fotografickou paměť. Pak začal mluvit o lidské paměti a o technikách, které existují již stovky let. Pochopil jsem, že nemusím být geniální, abych dokázal to, co on. Používal pouze paměťové techniky, které může ovládat každý, jen je tehdy znalo relativně málo lidí.

ČTĚTE TAKÉ: Elektroauta matou mozek. Proč v nich lidem bývá špatně častěji než v běžných vozech?

V té době mě tedy spíš než samotný trénink mozku fascinovaly neomezené možnosti naší paměti a to, co všechno jsme schopni zvládnout. Stále více jsem v technikách ale hledal i praktickou rovinu, která by mi usnadnila život. Postupně jsem začal paměťové techniky používat nejprve na jazyky, konkrétně na němčinu a angličtinu. Pak jsem měl možnost veškeré techniky dostatečně prověřit na dvou souběžně studovaných vysokých školách včetně právnické fakulty. Bez paměťových technik by mi studium trvalo jednoznačně déle a bylo by velmi náročné. Po ukončení studia jsem si uvědomil, jaká je škoda, že techniky zná pořád poměrně málo lidí. Často se také domnívají, že se jedná jen o zbytečně komplikované metody, jak si zapamatovat maximálně nákupní seznam. Vůbec nemají ponětí o tom, jaký mají paměťové techniky ve skutečnosti potenciál!

Chtěl jsem se o své praktické zkušenosti s technikami podělit. Proto jsem se rozhodl založit Školu paměti – instituci, která si dává za cíl naučit lidi, jak se lépe učit. Naučit je, jak si umět uložit do paměti de facto cokoliv a ještě zábavnou formou.

Dokonalá paměť

Jakub Pok, autor bestselleru Jak se naučit 100 slovíček za hodinu, pečlivě vybral ta nejžádanější témata, která řeší účastníci jeho kurzů ve Škole paměti. S pomocí této knihy dokážete:

• Pamatovat si kódy, termíny, hesla a důležitá čísla.

• Znát jménem všechny kolegy v nové práci hned po prvním dnu.

• Nakoupit co potřebujete bez nákupního seznamu.

• Představit svůj projekt na poradě bez šilhání do poznámek.

• Oslnit klienty perfektní znalostí produktů a služeb.

• Pomoct dětem naučit se vyjmenovaná slova či díla autorů.

Můžete si zapamatovat mnohem více, než si myslíte!

Jak důležitá je paměť a její kondice v našich životech?

Paměť náš život ovlivňuje více, než si vůbec uvědomujeme. Představte si na chvíli, že by se vám paměť zhoršila o 50 procent. Jaký vliv by to asi mělo na kvalitu vašeho života? Dokážete si to představit? Možná byste zapomínali, co potřebujete zařídit nebo nakoupit, nepoznávali byste své přátele, pletli si jména svých dětí nebo třeba ani nenašli cestu domů. To není příjemná představa. Ale co kdyby to bylo naopak? Co kdyby se vám paměť zlepšila, a to nejen o 50, ale klidně o 200–300 procent? Co by to mohlo znamenat? Zvládli byste se naučit cokoliv s lehkostí, nový jazyk, informace o produktech, zapamatovali byste si důležité termíny, hesla, jména kolegů v práci, nezapomínali byste výročí a důležité informace. Zkrátka s dobrou pamětí přichází v životě úspěchy a také potřebné sebevědomí. Jako zásadní vnímám paměť obzvláště v dnešním digitálním světě, kdy ji často používáme velmi pasivně a zdánlivě ji vlastně nepotřebujeme – můžeme si přeci vše zaznamenat do mobilu a vyhledat na Googlu. Zároveň ale obdivujeme právě ty, kteří si pamatují jména, čísla, orientují se ve svých projektech, znají termíny. Úspěšní lidé mají vždy dobrou paměť.

Jak funguje Škola paměti, kterou vedete?

Ve Škole paměti dáváme lidem nástroj, jak se učit rychleji a efektivněji pomocí paměťových technik. Moje kurzy jsou dvoudenní a přihlásit se může prakticky kdokoliv. Můžete si vybrat z naší nabídky Základní kurz, který obsahuje všechny základní i pokročilejší paměťové techniky, nebo Kurz zrychleného učení cizích jazyků, který se pak orientuje konkrétně na to, jak se učit slovíčka a cizí jazyky, a nabízíme také Kurz pro pokročilé. A samozřejmě připravujeme i firemní školení firmám rovnou na míru. Máme mnoho stálých partnerů, kde školíme zaměstnance již řadu let, a na školení máme perfektní ohlasy!

Jak je pro kondici paměti podstatný věk?

Často se setkávám s názorem, že čím je člověk starší, tím se hůře učí, méně si toho pamatuje a více zapomíná. Souhlasil bych, kdyby mě zkušenosti s trénováním paměti nepřesvědčily, že zvyšující se věk nemusí být pro náš mozek takovou hrozbou. Naše kurzy zdaleka nejsou plné seniorů. Nejčastěji přicházejí lidé ve středním věku, kteří mají pocit, že se jim paměť zhoršuje. Jen je to většinou způsobeno tím, že v práci často používají paměť spíše pasivně.

Samozřejmě že s věkem se některé reakce trochu zpomalují, ale základem je udržovat se i ve vyšším věku mentálně aktivní a stále se učit něco nového. Nejstarší účastnicí našich kurzů paměti byla více než devadesátiletá paní Miluška. Aktivní důchodkyně, studentka univerzity třetího věku, která se začala učit španělsky. Proč? Prý jen tak pro potěšení a aby „nezblbla“. Miluška tehdy na kurzu patřila k těm nejlepším. Prostě pochopila, co dělat, aby se věk nestal překážkou a abyste i v devadesáti mohli používat svůj mozek jako dvacetiletí.

Žijeme v době, kdy se spoléháme na technologie a zároveň v době, kdy věk dožití roste a přibývá lidí s demencí. Co podle vašich zkušeností může pomoci, abychom i ve vyšším věku si paměť uchovali, aby nás Alzheimer nedohnal?

Poslední výzkumy ukazují, že lidé nad 50 let mají při pravidelném tréninku paměti o 40 až 50 procent menší pravděpodobnost, že onemocní stařeckou demencí nebo Alzheimerovou chorobou. Důležité je být stále aktivní. Demence vlastně znamená duševní pokles (latinsky de=dolů a mens=duch). Stejně jako z velké výšky padáte déle, tak i u člověka, který se udržuje i ve vyšším věku mentálně fit a stále se něco učí, nastane takový duševní pokles mnohem později a je pozvolnější.

Už dávno bylo vyvráceno tvrzení, že s přibývajícím věkem nám mozkové buňky pouze odumírají. Když se něco učíte, v mozku vznikají neustále nová spojení – tato neuroplasticita mozku je pro uchování dobré paměti stěžejní. Samozřejmě znamená to, že bychom měli častěji odložit telefon a spoléhat se na vlastní paměť. A místo pasivního sledování seriálů se večer třeba učit nový jazyk nebo jít na procházku. Stejně jako mentální aktivita je pro udržení paměti v dobré kondici naprosto stěžejní právě pohyb a fyzická aktivita – na tom se shoduje naprostá většina neurovědců. A mimochodem neznám v rámci Evropy dobrého trenéra paměti, který by svůj mozek neokysličoval pravidelným běháním nebo jinou pohybovou aktivitou.

Nemáte pocit, že v době tak silného tlaku moderních technologií a informační exploze, lidé na paměť zapomínají? Že spoléhají na to, co najdou na internetu a vlastně cíleně svou paměť oslabují? Co se s tím dá dělat?

Bohužel tento pocit mám. Velmi před tímto varuje například německý psycholog Manfred Spitzer ve své knize Digitální demence. Tlaky na digitalizaci ve školách nebo zavádění umělé inteligence jsou sice pěkné věci, ale často mohou přinášet i  hodně negativních dopadů. Neustálé používání nejrůznější elektronických přístrojů má neblahý vliv nejen na paměť, ale také na naši schopnost koncentrace. Je to hodně vidět především u mladé generace. Mají kolem sebe tolik přístrojů a působí na ně takové množství nejrůznějších vlivů a podnětů, které rozptylují jejich pozornost, že se čím dál méně dovedou na cokoliv soustředit.

Lidský mozek není uzpůsoben k tomu, aby se soustředil na několik činností najednou. Je třeba se koncentrovat vždy na jednu věc. Těžko si něco zapamatujete, když se u učení nebo přípravy prezentace budete po očku dívat na televizi, psát na mobilu zprávy a přidávat komentáře na sociální sítě. Naštěstí mám zároveň pocit, že se karty maličko obrací a přibývá velké množství lidí, kteří si ty negativní dopady, ať už na sebe nebo své děti, uvědomují a chtějí s tím bojovat. Chtějí na tom být lépe, než ostatní a nechtějí, aby jejich mozek stagnoval.

Neměla by se paměť trénovat už na školách? Nemyslím tím ale biflování.

Nikdo nás nikdy nenaučil, jak se učit! Kolikrát jsem tuto větu slyšel od účastníků kurzů paměti. Během studia jsme neustále slyšeli, co se máme naučit, ale nikdo nám moc neřekl, jak se to naučit. Když se lidé na dvoudenním školení naučí základní i pokročilejší paměťové techniky, většina z nich si posteskne, že je škoda, že se o technikách nedozvěděli dřív. Nemohu než souhlasit!

Proto na několika progresivních školách začínáme proškolením prvních ročníků právě v paměťových technikách. Jak správně zmínila ředitelka jedné ze škol, kde pravidelně školíme „Proč je budeme učit, když nebudou vědět, jak na to? Studenti by se měli nejprve naučit, jak se učit.“ Výstupem školení je pak zkušenost, že se nemusí při výuce dřít, stačí vědět, jak pracovat s pamětí. Paměťové techniky jdou velmi dobře použít při studiu téměř jakéhokoliv oboru a sám z vlastní zkušenosti vím, že to studentům ušetří mnoho času a potu.

Naštěstí naše kurzy navštěvují i sami učitelé a pomáhají nám tak šířit povědomí o paměťových technikách, takže věřím, že brzy nastane „konec biflování v Čechách“.

Jaké jsou základní pilíře fungování naší paměti? Existuje dokonalá paměť?

Máme fenomenální schopnost si věci představit. Paměť si zkrátka lépe pamatuje to, co je schopna si představit. Když zavřete oči a budete si představovat poslední dovolenou, určitě si mnohem lépe vybavíte, jak vypadala vaše pláž, hotel nebo delegát, než to, jak se jmenovala ta pláž, hotel nebo váš delegát. Když si to uvědomíme, začneme aktivně pracovat s naší představivostí a naučíme se paměťové techniky, jsme schopni si několikanásobně zvýšit kapacitu naší paměť. Prostě jen tím, že využíváme toho, jak naše paměť přirozeně funguje.

Hlavním pilířem je tedy představivost – schopnost, kterou každý z nás má. Dalším zásadním principem, na kterém funguje naše paměť, je neustálé vytváření asociací neboli spojení. Každý den nám hlavou prolétnou tisíce asociací. Například zaspíte do práce a okamžitě se roztočí kolotoč myšlenek: „Zase se nestihnu nasnídat... Jak se dostanu co nejrychleji do práce? Nevezmu si raději taxíka? Dneska je pondělí, to budou všude zácpy, nedoběhnu raději na tramvaj?“ Jeden malý podnět a hned vám naskakují stovky myšlenek. Asociací máme hodně a je obrovská škoda, že je častěji nepoužíváme při ukládání informací do paměti.

A  jestli existuje dokonalá paměť? Právě dokonalé paměťové techniky nám umožňují zapamatovat si naprosto cokoliv – a mít tím pádem dokonalou paměť. A skvělé je na tom to, že ji může mít naprosto kdokoliv.

O které paměťové techniky je zájem největší?

Lidem dělá obecně největší problémy učení slovíček, zapamatování čísel a také jmen a obličejů. To jsou tři oblasti pro naši paměť neuchopitelné, a logicky nám tak dělají největší problémy. Proto je velmi vyhledávaný kurz Zrychleného učení cizích jazyků, který je právě zaměřený na paměťovou techniku na slovíčka, se kterou si můžete zapamatovat i 100 slovíček za hodinu.

Asi nejuniverzálnější technikou je metoda paměťových cest, kterou lidé zpočátku většinou moc neznají, ale velmi rychle se u nich stává oblíbenou – mohou si díky ní totiž rychle osvojit jakoukoliv novou dovednost, zapamatovat si prezentaci nebo projev, naučit se na zkoušku nebo se třeba rychle zorientovat v nové oblasti. Na firemním školení si například děláme většinou 40-50 bodovou paměťovou cestu přímo v prostorách firmy, kam si vložíme jeden odborný článek, který následně pomocí techniky účastníci bez problémů odprezentují.

Autorka: Alena Kazdová, šéfredaktorka HR forum

• People Management Forum je největší HR sdružení v ČR.
• Více než 30 let pomáhá měnit přítomnost i budoucnost HR.
• Vydává časopis HR forum plný inspirace, jak rozvíjet a vést druhé i sami sebe.
• Ukázkové číslo časopisu na https://hrforum.munipolis.cz/p/aktualni-cislo