Nekvalitní spánek může v budoucnosti zapříčnit problémy s pamětí nebo myšlením. (ilustrační snímek) Zdroj: Getty Images
Je vám 30 až 40 let a trpíte poruchami spánku? Máte více než dvojnásobně vyšší pravděpodobnost, že vás o deset let později doženou problémy s pamětí a myšlením než lidi stejného věku, kteří obtíže nemají. Odhalila to studie publikovaná v lednovém vydání lékařského časopisu Neurology. Podle odborníků může špatná kvalita spánku souviset i s příznaky Alzheimerovy choroby.
Studii, jejíž výsledky byly zveřejněny 3. ledna, vědci realizovali již v letech 2003 až 2005. Kvalitu spánku sledovali u 526 účastníků ve věku kolem 40 let za pomoci zápěstního monitoru, který zaznamenával nejen délku samotného spánku, ale také období s pohyby – takzvanou fragmentaci. Díky tomu dokázali určit, kdy dochází k přerušení spánku.
ČTĚTE TAKÉ: Průlomový objev? Vědci zkoumají nové antibiotikum, ničí i bakterie odolné proti lékům
V letech 2015 a 2016 u všech účastníků analyzovali kognitivní funkce prostřednictvím standardizovaných rozhovorů a testů, včetně rychlosti zpracování dat, exekutivních funkcí (schopnost organizovat své myšlenky a činnosti, stanovovat priority, efektivně hospodařit s časem a rozhodovat se), paměti a plynulosti, uvádí web CNN.
Hůře si vedli muži
Ukázalo se, že účastnici spali každou noc v průměru šest hodin a zhruba pětina z nich měla spánek narušený. Celkově lze říci, že lidé, u nichž docházelo k větší fragmentaci spánku nebo se takzvaně v noci častěji „vrtěli“, měli o více než deset let později ve všech testech kognitivních schopností horší výsledky.
Mezi osoby s nejvíce narušeným spánkem se zařadilo 175 účastníků, přičemž 44 z nich mělo o dekádu později ve srovnání s lidmi, kteří měli nejméně narušený spánek, výrazně horší kognitivní výsledky.
Ti, kteří spali méně nebo měli větší fragmentaci spánku, byli výrazně častěji muži, černé pleti, s vyšším BMI a v anamnéze depresi nebo hypertenzi. Vzhledem k malé velikosti testovaného vzorku účastníků však vědci nemohli plně prozkoumat případné rozdíly mezi rasami a pohlavími.
Po úpravě zdravotních faktorů a dalších demografických údajů však bylo zjištěno, že u osob s nejvíce narušeným spánkem je více než dvakrát vyšší pravděpodobnost, že v souboru kognitivních testů dosáhnou horších výsledků, než je průměr.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Účinný lék chybí, počet nemocných poroste. Alzheimerovou chorobou trpí až 200 tisíc Čechů
„Příznaky Alzheimerovy choroby se v mozku začínají hromadit několik desetiletí před samotným začátkem symptomů. Právě z toho důvodu je pochopení souvislosti mezi spánkem a kognitivními schopnostmi v raném věku zásadní. Mohlo by se jednat o jeden z rizikových faktorů nemoci,“ uvedl autor studie doktor Yue Leng, docent psychiatrie na Kalifornské univerzitě v San Franciscu.
Jak si zlepšit spánek?
Lidé by měli v závislosti na svém věku spát sedm až deset hodin. Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) však každý třetí Američan spí méně. Kromě toho 50 až 70 milionů Američanů bojuje s poruchami spánku, jako je syndrom spánkové apnoe, nespavost a syndrom neklidných nohou.
Studie z roku 2021 zjistila, že lidé, které běžně trápí potíže s usínáním, měli o 49 procent vyšší riziko demence. Ti, kteří se v noci častěji budí a následně mají problém znovu usnout, o 39 procent.
„Je potřeba dělat další výzkumy, které by souvislost mezi poruchami spánku a kognitivními schopnostmi v raných fázích života posoudily. Je nutné zjistit, zda existují kritická období života, kdy je s pamětí, myšlením a vnímáním spánek silně spojen,“ doplnil Leng s tím, že „budoucí studie by mohly otevřít nové možnosti prevence Alzheimerovy choroby“.
A jak fragmentovaný, neboli přerušovaný spánek řešit? Podle odborníků je hlavní pokusit se zjistit příčinu. „Pokud je fragmentace způsobena poruchami, jako je spánková apnoe nebo syndrom neklidných nohou, je nutná odborná pomoc,“ zdůraznila pro CNN doktorka Maggie Soltisové, docentky neurologie a spánkové medicíny na Dukeově univerzitě.
ČTĚTE TAKÉ: Vědci varují před „zombie“ nemocí jelenů. Zkoumají přenos na lidi, podobný virus už zabíjel
Pro zlepšení spánku obecně doporučila pravidelné cvičení během dne. Naopak, pokud se blíží čas, kdy budete ulehat do postele, cvičení se vyhněte. Stejně tak by lidé měli večer omezit čas strávený u obrazovek, vyhýbat se hutným pokrmům, kofeinu, nikotinu a alkoholu. „Důležité je také spát v chladné, tmavé a tiché místnosti a snažit se vstávat každý den ve stejnou dobu,“ podotkla Soltisová.
