Upravené vakcíny na covid jsou v Česku
Česká populace čelí epidemii Alzheimerovy choroby. Počet pacientů s různými typy demence dlouhodobě roste, dvakrát častěji zasahuje ženy v pokročilém věku. Klíčová je prevence a včasné odhalení nemoci, lékařská péče je ale v České republice nerovnoměrná a roztříštěná. Na neveselou skutečnost upozornili lékaři během tiskové konference ke Světovému dni Alzheimerovy choroby, který připadá na 21. září.
Podle odhadů žije v Česku zhruba 140 tisíc lidí s demencí, z toho přibližně 60 procent trpí Alzheimerovou chorobou. Jejich počet každým rokem roste a značné množství nemocných o své nemoci mnohdy ani neví. V praxi může být výsledné číslo lidí s různými druhy demence až o polovinu vyšší.
Jedním z prvních příznaků Alzheimerovy nemoci bývá porucha krátkodobé paměti. „Velmi často se setkáváme se situací, kdy člověk, který trpí i pouze mírnou poruchou krátkodobé paměti, udělá chybu při užívání svých léků. Pokud žije sám, stává se to opravdu snadno. Špatné užití léků pak člověka může snadno ohrozit na životě nebo vést k jeho hospitalizaci,“ upozornila Hana Vaňková, členka výboru České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP.
Proto je podle ní klíčová včasná diagnóza, při níž se odhalí úroveň onemocnění a určí forma léčby. S chorobou se musí naučit žít nejen pacient, ale také jeho blízcí. Nejohroženější jsou senioři, kteří žijí sami a už se jim několik let horší paměť.
„Lidé v jeho okolí si problém uvědomí až ve chvíli, kdy je začne obviňovat, že mu schovávají věci nebo se ho snaží otrávit a podobně. Takové stavy přitom není radno podceňovat,“ uvedla jako příklad primářka Vanda Franková, místopředsedkyně gerontopsychiatrické sekce Psychiatrické společnosti.
Podotkla, že o včasný záchyt by se měli postarat praktici při preventivní prohlídce, v rámci níž se v ordinaci vyšetřuje každý pacient nad 65 let na počínající známky demence. „Pak také samozřejmě i ty, kteří sami přijdou s podezřením, že něco není v pořádku. Každý měsíc provedeme řádově desítky kontrol a případů bohužel stále přibývá,“ sdělil praktický lékař Bohumil Seifert, který působí rovněž jako vědecký sekretář Společnosti všeobecného lékařství (SVL).
Rizikovější skupinou jsou ženy
Základní vyšetření probíhá prostřednictvím jednoduchého testu, který zpravidla zabere jen pár minut. Pacienti při něm dostanou za úkol zapamatovat si tři základní slova a zakreslit čas do ručičkových hodin. Podle výsledného skóre se pak určí, zda se u pacienta objevují první známky onemocnění.
Systém péče o pacienty s demencí je v Česku ale stále roztříštěný. Podle lékařů by bylo ideální, kdyby měl každý kraj vlastní specializované centrum na léčbu lidí s Alzheimerovou chorobou. Ne všude je totiž dostupná odborná pomoc, jakmile přijde řeč na různé druhy demence. Změnit to má nový mezioborový konsensus, který chce definovat role, kompetence a dostupnost jednotlivých lékařských specialistů, postup diagnostiky a léčby.
„Loni vláda schválila také Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění 2020 až 2030. Ten kromě nových doporučených postupů počítá s vytvořením specializovaných center pro léčbu Alzheimerovy nemoci, kde by se kvalitně diagnostikovaní pacienti dostali i k nejmodernější biologické léčbě, která u nás bude, jak doufáme, brzy k dispozici,“ nastínil budoucí plány Robert Rusina, přednosta Neurologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.
Alzheimerova choroba podle dostupných dat postihuje zhruba dvě procenta populace ve věku 65 let a více. Každých pět let se pak podle odborníků procentuální výskyt dvojnásobí – v 80 letech je tedy pravděpodobnost onemocnění až 16procentní, v 90 letech přes 40 procent. Nemoc zasahuje ženy zhruba dvakrát častěji než muže.
