Po desetiletích neúspěšného hledání efektivního léku, který by pomohl pacientům trpícím Alzheimerovou chorobou, hlásí vědci významný pokrok. V novém vydání prestižního lékařského časopisu New England Journal of Medicine oznámili vyvinutí medikamentu, který postup nemoci zpomaluje. Vedlejší účinky léku však stále nejsou jasné, a proto může jeho užívání představovat zdravotní riziko.
Vědci v časopise vydávaném Massachusettskou lékařskou společností v úterý oznámili průlom ve vývoji léku na Alzheimerovu chorobu. Medikament s názvem lecanemab má být jedním z prvních, který zpomaluje postup nemoci.
Přestože po roce testování nebyl u pacientů zaznamenán rozdíl při užívání léku a placeba, výsledky po 18 měsících hovoří ve prospěch lecanemabu. Látce se údajně daří odbourávat takzvané amyloidy beta, které se tvoří v mozku lidí s Alzheimerem, a zpomalit pokles kognitivních funkcí.
„Věřím, že to potvrzuje novou éru modifikace Alzheimerovy choroby. Éru, která přichází po více než 20 letech usilovné práce mnoha lidí na imunoterapii proti amyloidu a po mnoha zklamáních na této cestě,“ řekl Nick Fox, profesor klinické neurologie a ředitel Centra pro výzkum demence na University College London.
Lecabenab funguje jako protilátka, podobně jako ty, které tvoří tělo pro boj s viry či bakteriemi. Imunitní systém vede ke zbavování se amyloidu v mozku. Během roku a půl testování u pacientů užívajících medikament pokleslo snižování mentálních schopností o 27 procent.
Vedlejší účinky i smrt
Nový lék však vzbuzuje i otázky a rizika. Celkem sedm procent z celkových téměř 1 800 dobrovolníků muselo testování kvůli vedlejším účinkům přerušit. Nejčastější nechtěné efekty lecabenabu byly otoky mozku nebo krvácení do něj. Otázkou také zůstává, jaké budou účinky medikamentu z dlouhodobého hlediska.
Celkem třináct lidí z testovací skupiny během výzkumu zemřelo. Šest z nich užívalo lék, sedmi vědci podávali placebo. „Podle vyšetřování nemá žádné úmrtí spojitost s lecabenabem nebo abnormalitami souvisejícími s amyloidem,“ napsali výzkumníci.
Medikament navíc funguje pouze u pacientů v rané fázi nemoci, dokud nedojde k příliš vážnému poškození mozku. Lidé, u kterých se projeví problémy s pamětí, by tedy měli navštívit lékaře co nejdříve.
Alzheimerova choroba je nejčastějším typem demence, trpí jí přibližně dvě třetiny z 55 milionů lidí, kterým lékaři demenci diagnostikovali. K nejčastějším příznakům patří poruchy paměti a poškození poznávacích funkcí.