Změny konsolidačního balíčku
Pokud by konsolidační balíček prošel beze změn, znemožnil by práci na dohodu. Varuje před tím člen prezidia Komory daňových poradců Jiří Nesrovnal. Spolu se zaměstnavateli se proto snaží už od června přesvědčit poslance, že jejich návrh přinese pouze problémy a jeho zavedení do praxe způsobí zmatek. Firmy totiž nebudou vědět, zda mají svým zaměstnancům vyplácet pojištění.
Konsolidační balíček přináší vedle úspor i nová pravidla pro „dohodáře“. Vláda nastavila dva limity podle výše jejich výdělku. Nastavila se tím hranice pro vznik povinnosti odvádět za zaměstnance sociální a zdravotní pojištění. Dosavadní praxe spousty pracovníků na dohodu je, že nemusejí odvádět žádné pojištění do 10 tisíc korun výdělku u jednoho zaměstnavatele. Takových dohod mohou mít ale podepsáno hned několik. Státu proto unikají miliardy korun.
ČTĚTE TAKÉ: Zelenskyj exkluzivně pro CNN: Stárnu, happy end nás nečeká. Putin s nikým nevyjednává
Vláda Petra Fialy (ODS) proto chce uvalit pojištění i na pracovníky na dohodu. První limit je nastaven podobně jako dosud. Pokud pracovník pracuje pro jednoho zaměstnavatele, výše jeho příjmu nesmí překročit hranici 25 procent průměrné mzdy. To vychází na částku 10 081 korun. Druhý limit se týká souběhu více dohod. Nově by příjem neměl překročit celkovou výši 40 procent průměrné mzdy. V tom případě by mohl vydělat nejvýše 16 130 korun, aby neodváděl pojištění. Nad touto hranicí by navíc musel sociální a zdravotní pojištění hradit jak pracovník, tak zaměstnavatel.
Zejména druhý limit je podle Nesrovnala problematický. „Červík problému tkví především v zavedení dvou limitů pro posouzení otázky, zda dohoda má, či nemá podléhat zákonnému pojistnému. O tom, zda bude překročen druhý souhrnný limit za všechny dohody a z dohod se bude v daném měsíci odvádět pojistné, se totiž zaměstnavatel doví až mnoho dnů, či dokonce týdnů poté, co vyplatí odměnu za dohodu o provedení práce,“ uvedl Nesrovnal v Bulletinu Komory daňových poradců.
Poté podle něj bude muset zaměstnavatel řešit velké obtíže. „Podle mého to bude neřešitelný rébus. Tedy zda má zaměstnanci vyplatit částku bez pojistného, které platí zaměstnanec, a pak jej někde složitě honit a vymáhat po něm tuto částku, když jde o jednorázovou výpomoc,“ uvedl daňový poradce ze společnosti N-Consult.
Nesrovnal pro CNN Prima NEWS řekl, že návrh je paskvilem a firmy mohou přestat dohody nabízet. „Dokonce si myslím, že dohody to může znemožnit. V mnoha případech to povede k tomu, že pokud se mzdové účetní dozvědí, jak to mají dělat, odmítnou to,“ řekl.
Dohody kritizuje i Svaz průmyslu a dopravy
Koalici ale nekritizuje za krok snažit se nastavit limit na pojištění. To je podle něj legitimní politické rozhodnutí. „To je podobné, jako když se politici dohadují nad sazbami DPH. Návrh je ale něco mezi. Jen to komplikuje všem život,“ dodal Nesrovnal.
Kromě něj se k úpravám o dohodách velmi ostře vyjadřují i zaměstnavatelské svazy. Zejména Svaz průmyslu a dopravy, který už v připomínkovém řízení před podobným problémem varoval. „Zásadním způsobem je podlomena právní jistota při vzniku pracovněprávního vztahu. Zaměstnavatel, přestože ví, na jaký rozsah práce a za jakou odměnu uzavírá danou dohodu o provedení práce se zaměstnancem, není schopen jakkoliv ovlivnit, zda vznikne pojistný vztah, či nikoliv. Zaměstnavateli vzniká pojistná povinnost až zpětně, a to mnohdy v době, kdy už právní vztah založený dohodou o provedení práce nebude existovat,“ uvedl svaz k návrhu.
Podle něj by bylo nejlepší, kdyby se dohody o provedení práce z konsolidačního balíčku vyjmuly. Následně by podobný návrh měl být projednán s dostatečným časem. Balíček totiž míří do třetího čtení, a ačkoliv jsou poslanci upozorňováni na úpravy od června, nedošlo k jejich změně.
